Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Praktický příspěvek názorně popisuje, jak lze čtyřtřídní MŠ využít jako sedmitřídní. Celý projekt si klade za cíl maximální využití všech prostor MŠ a zajištění efektivního pracovního nasazení všech učitelek ve prospěch dětí.
Budova naší mateřské školy je rozdělena do tří pavilonů - hospodářský, pavilon "A" a pavilon "B". V hospodářském pavilonu je umístěna kuchyň, prádelna a kanceláře ředitelky školy a vedoucí školní jídelny. V pavilonech "A" a "B" je pak po dvou třídách, dohromady tedy 4 třídy.
Původní uspořádání třídy jako herny a prostoru pro ranní cvičení a odpolední odpočinek se jevilo v současném způsobu práce s dětmi a jejich počtu jako jednostranně využitelné a nevyhovující. Největší počet dětí se soustředí do dopoledních hodin, naopak hodinu až hodinu a půl před uzavřením budov školy je počet dětí nejslabší. Při novém uspořádání režimu MŠ se přihlíželo k těmto požadavkům:
Vznikl tak projekt 7 tříd, aniž by došlo k přestavbě v budově. Iniciátorem byla tehdejší ředitelka MŠ (Jana Váňová), která zúročila své dlouholeté zkušenosti vedoucího pracovníka.
V současné době je uspořádání původně 4 tříd následující: jedna třída funguje z poloviny jako stálá ložnice pro všechny děti (z celé MŠ). Ve druhé části třídy je zařízena herna pro 25 dětí tak, aby bylo vyhověno hygienické normě. Ve zbylých třech třídách je pro dvě učitelky zapsáno 35 dětí. Jde o heterogenní skupinu ve věku 3 - 6 let. Administrativně je kolektiv veden ve dvou třídách v počtu 16 a 19 dětí. V praxi toto rozdělení užívají učitelky podle svých potřeb např. z důvodů organizačních (dopolední svačina, převlékání na vycházku a naopak), při některých řízených činnostech, které jsou určeny nejstarší věkové skupině (grafomotorické cviky, některé pohybové aktivity apod.).
Podstatnou část dne tráví děti společně a volně se pohybují ve všech prostorách. Tím je zajištěno uplatnění a rozvíjení hned několika výchovně-vzdělávacích cílů - rozvoj a podporování vztahů mezi dětmi, pocitů sounáležitosti, vzájemné ohleduplnosti, tolerance. Malé děti se nenásilnou formou učí od starších nové dovednosti, starší si díky pomoci mladším osvojují zodpovědnost, prohlubují si přirozenou schopnost pomáhat a chránit slabší. Zřetel je brán na věkové, ale i specifické zvláštnosti, kolektivní i individuální přístup je akceptován v plném rozsahu. Po obědě dochází ke snížení počtu dětí z důvodu odchodu domů a odvedení malých dětí do ložnice, a proto se dvě třídy redukují do jedné a zůstává s nimi jedna učitelka. Pro tento způsob práce byl rozpracován rozvrh pracovní doby všech učitelek, což ukazuje následující tabulka:
| 6.30 - 7.00 | 7.00 - 7.45 | 7.45 - 12.30 | 12.30 - 14.30 | 14.30 - 15.30 | 15.30 - 16.30 | |
| 1.třída | provoz | provoz | provoz | |||
| Ložnice |
Časové údaje v tabulce jsou přibližné.
Vzájemné prolínání pedagogických pracovnic má výhodu v tom, že je prohloubena vzájemná spolupráce s okamžitou zpětnou vazbou, děti mají širší nabídku činností. Neméně důležitá je přímá úměrnost co do počtu učitelek a dětí v průběhu dne.
Několikaleté zkušenosti s touto formou práce opakovaně potvrdily, že se z dětí formují samostatné sebevědomé osobnosti se schopností orientace v různém prostředí a dovedností komunikace s vrstevníky i s dospělými. Dítě, které opouští MŠ zpravidla umí jasně vyjádřit svůj názor, myšlenku, umí vyslovit svoji potřebu a zároveň akceptuje přání druhého, a to jak ve vztahu k dítěti tak i k dospělému.
Na učitelky je kladen zvýšený nárok, co se týče pozornosti (neustálý přehled o pohybu každého dítěte), důslednosti při kontrole dodržování hygienických zásad a norem a péče o bezpečnost dětí.
I přes maximální péči jsou některé děti (introvertní typy, děti s odchylkami LMD) zmatené z velkého kolektivu dětí a počtu dospělých, se kterými se mohou během jednoho dne setkat a v počátečním období docházky do MŠ si obtížně zvykají. Snažíme se těmto problémovým situacím předcházet tím, že rodičům nově zapsaných dětí nabízíme možnost postupného seznamování s prostředím školy. Rodiče a děti v období před nástupem do kolektivu mohou docházet v dohodnutých termínech do školy a mapovat nové prostředí. Je na rodičích, nakolik této nabídky využijí.
Učitelky, které mají organizačním propojením MŠ velmi malou možnost kontaktu s rodičem (velmi brzký odchod, příchod dítěte), vyvažují tento problém konzultačními chvilkami - individuálními (po vzájemné dohodě) nebo hromadnými (besídky, společné akce rodičů a dětí, ...).
Úspěch projektu záleží na citlivém vedení školy a dobře sehraném kolektivu pracovníků. Z precizně propracované organizace může MŠ získat výhody pro svoji práci. Děti i rodiče se pak budou cítit uvolněně a budou mít důvěru v práci mateřské školy.
Z kompletní inspekce vykonané v MŠ Kostelec nad Lesy ve školním roce 2004/ 2005 vyplývají v souvislosti s netradičním organizačním uspořádáním tříd následující pozitivní závěry:
Nad rámec kvality vzdělávání byly zaznamenány lepší výsledky v organizaci spontánních i řízených činností, v psychosociálních podmínkách - motivaci, hodnocení, ale i v interakci a komunikaci mezi dětmi, mezi dětmi a učitelkami i mezi učitelkami. Přesto, že velikost kolektivů jednotlivých tříd byla větší než v běžně naplněné třídě, vedlo souběžné působení dvou učitelek k výraznějšímu uspokojování potřeb a zájmů jednotlivých dětí. Širší nabídka činností pozitivně ovlivňovala rozvoj orientace, samostatnosti, sebeobslužnosti a vedla děti k častějšímu řešení problémů - k rozhodování. Vyšší byla i efektivita sociálního učení ovlivněná nejen věkově heterogenním složením tříd, ale zejména kooperativním působením dvou dospělých osob. Učitelky měly díky širšímu spektru nabídky činností větší možnost poznávat a reagovat na individuální schopnosti dětí a účinně napomáhat v jejich rozvoji. Rovněž častěji poskytovaná zpětná vazba měla pro děti významnější formativní význam. Děti měly možnost realizovat se podle vlastní volby v četnější a pestřejší nabídce činností. Zajímavé bylo sledování zájmů dětí, které mnohdy dávaly přednost účasti v činnostech nebo pozorování dětí odlišné věkové skupiny (starší nebo mladší). Učitelky měly větší prostor pro organizovaní kooperativní práce ve skupinách a to jak ve třídách, tak i při pobytu venku. Klidnou a příjemnou atmosféru založenou na přirozené autoritě a důvěře podporovaly společně s dětmi vytvořená a zveřejněná pravidla, rovněž tak i spoluúčast dětí na tvorbě obsahu třídního vzdělávacího programu, který byl zveřejněn a doplněn námětovými výkresy dětí. Díky netradičně pojatému organizačnímu uspořádání, uplatňování účinných metod vzdělávání a kvalitní týmové spolupráci (včetně důsledného uplatňování zpětné vazby), bylo dosaženo vynikajících průběhových výsledků vzdělávání u dětí.
Výhodou tohoto uspořádání je i uspokojení většího počtu rodičů z umístění jejich dětí v MŠ, dále větší nabídka pracovních míst i efektivnější využití prostor MŠ a pracovní doby učitelek.
1.
2.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
| provoz |
| 2.A | provoz | provoz |
| 2.B | provoz | provoz | provoz |
| 3.A | provoz | provoz |
| 3.B | provoz | provoz | provoz |
| 4.A | provoz | provoz |
| 4.B | provoz | provoz | provoz | provoz |