Mozartovské kvarteto

Didaktická hra „Mozartovské kvarteto" byla použita na závěr tematického celku Wolfgang Amadeus Mozart. V přecházejících hodinách byli žáci seznamováni se základními principy klasicismu, sonátovou formou, tančili jsme menuet, pracovali jsme s referátem - prezentací, ve které žáci seznámili své spolužáky s životem a dílem W. A. Mozarta. Žáci si vše zaznamenávali do připravených pracovních listů. V rámci tzv. „Mozartovské procházky" jsme se zaměřili na místa, která souvisejí s Mozartem a jeho dobou v našem městě. Na teoretický základ pak samozřejmě navazovaly aktivní poslechové činnosti.

Cílem „Mozartovského kvarteta" je zábavnou formou zopakovat a upevnit základní informace o hudebním skladateli, které žáci získávali z různých zdrojů informací.

Mozartovské kvarteto:

• studenty rozdělíme do skupin dle libovolného klíče
• každé skupině rozdáme jednu sadu námi vytvořeného „mozartovského" kvarteta (viz příloha 1)
• vysvětlíme obecná pravidla hry

Pravidla kvarteta

Mezi hráče rozdáme všech 32 karet z balíčku. Ten, kdo sedí po levé straně od rozdávajícího (případně ten, kdo dostal nejméně karet), začíná hru. Cílem každého je vytvořit KVARTETO - čili sadu všech čtyř informací jednoho druhu. Hráč „má" kartu, která je označena zvýrazňovačem (viz postup dodělaného kvarteta) a žádá po protihráčích karty další. Vyzve tedy libovolného protihráče, aby mu dal potřebnou kartu, musí však přečíst nahlas celou informaci, kterou chce získat (např. tedy „Žádám po Báře Kariéra za D - Umírá v bídě při psaní svého Requiem roku 1791"). Vlastní-li protihráč žádanou kartu, musí ji vydat a tazatel pokračuje ve hře - ptá se kohokoli (i stejného hráče) na libovolnou další kartu. Nevlastní-li protihráč žádanou kartu, odpoví „Hop na špek!" a stává se tazatelem.

Při hře je nutné dodržovat (a kontrolovat) dvě podmínky:

1) Hráč může žádat pouze kartu z takového kvarteta, ze kterého vlastní alespoň jednu kartu