Pohled doktorky Felicity Duncanové z Cabrini College v americké Pensylvánii na současný stav využívání sociálních sítí a na důvody snižování jejich obliby u mladé generace.
Felicity Duncanová je odborná asistentka digitální komunikace a sociálních médií na Cabrini College v americké Pensylvánii. Před příchodem do akademického světa pracovala 10 let jako novinářka. Je držitelkou titulů MA z University of Missouri-Columbia a také MA a PhD z University of Pennsylvania. Její výzkum je zaměřen na digitální komunity a na komunikační nástroje, které tyto komunity podporují. Publikovala mnoho článků a jedním z nich je inspirován i tento příspěvek [1].
Felicity Duncanová si nedávno všimla u svých (amerických) studentů určitého posunu, co se týče využití jejich volného času, a to nejen ve škole. V minulosti trávili nejvíce času na sociálních sítích. V současné době sice stále tráví přestávky zíráním do mobilních zařízení, ale jejich hlavní cílovou destinací již nejsou sociální sítě jako takové. Primární zábavou se stalo chatování s kamarády přes Facebook Messenger, sledování aktuálních situací na Snapchatu
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
E Kocourek12. 12. 2016
Postačí děsivý případ Justine Sacco k tomu, aby špatní rádcové (včetně zdejších špatných rádců!) přestali nabádat nezkušené studenty, aby na Internetu místo mlhavé a neidentifikovatelné digitální stopy záměrně vyrývali brázdu velikosti coloradského Velkého kaňonu? Pokud nepostačí, budu mít důvod k domněnce, že nejde o konektivistické naivní blázínky, ale o škůdce na plný úvazek.
Kdyby se Justine chovala na Internetu rozumně, žádný zaměstnavatel by nedokázal spojit její nick, používaný v osobním životě, s jejím jménem, příjmením a číslem OP (sorry, žert), a online hate mob (česky je to online hatefree mob) by si na ní vylámal zuby.
Možná to špatně čtu a možná tomu špatně rozumím, ale odsud to vypadá, že název článku není úplně přesný. Podle údajů v textu to vypadá, že mládežníci neopouští Facebook, ale pouze jednu jeho část ve prospěch jiné jeho části. Tedy snad se začínají - maličko a pro mne překvapivě - chovat rozumněji než dříve.
Bořivoj Brdička12. 12. 2016
Ano, to odcházení je míněno tak, že si dávají větší pozor na to, co publikují. Pokud jste, pane Kocourku, chtěl tvrdit, že my konektivisté nabádáme k publikování všeho za každou cenu, musel bych se urazit! Tvrdíme, že když se snažíte neříkat o sobě nic (návštěvník (http://spomocnik.rvp.cz/clanek/14339/) podle Whita), pravděpodobně se vám stane, že někdo jiný o vás stejně něco sdělovat bude. Proto je mnohem lepší svou stopu kontrolovat. Skutečný expert ji vysloveně buduje tak, aby byla v souladu se skutečností (nenapadnutelná) a ukazovala jeho schopnosti. Přemýšlejte o tom, co o vás říká, jestliže jen napadáte jiné lidi.
a posílání zpráv ve skupinových konverzacích. Pokud mají studenti více času a tyto aktivity je začnou nudit, možná přejdou na některou ze sociálních sítí, ale pouze proto, aby se podívali na stránky jejich oblíbených skupin, popřípadě osobností, které vtipně glosují nějakou zajímavou aktualitu. Podle svých vlastních slov se však raději vyhýbají veřejné části sociálních sítí a preferují intimnější prostředí vlastních skupin, popřípadě chatu.
Informace o tom, že mladá generace opouští Facebook, se objevily již před několika lety. V roce 2013 vyšel článek zabývající se důvody, proč jsou mladí lidé unaveni z používání Facebooku. Realita je taková, že od roku 2011 odešlo z Facebooku přes 11 milionů mladých lidí, ale původní domněnkou bylo, že se prostě přesunuli na jinou sociální síť, která byla modernější nebo jim více vyhovovala. Proto byla tato situace chápána především jako problém Facebooku. Nejnovější údaje však ukazují, že mladí opravdu odcházejí ze sociálních sítí a používají více konverzační nástroje a aplikace, které jim umožňují sdílet obsah pouze s omezenou skupinou lidí.
Jako důkaz tohoto tvrzení může sloužit studie z roku 2015, která říká, že v USA 49 % majitelů chytrých telefonů ve věku mezi 18 a 29 let používá konverzační aplikace, jako jsou Kik, Whatsapp, nebo iMessage, a 41 % používá aplikace s automatickým mazáním obsahu, jako je Snapchat (viz Nezapomínejme zapomínat). Naproti tomu další studie z téhož roku ukazuje, že pouze 32 % lidí v tomto věkovém rozmezí používá Twitter. Tato data jasně ukazují převahu konverzačních aplikací nad veřejně přístupnými formami sociálních sítí. Je sice pravdou, že 82 % lidí v této věkové kategorii odpovědělo kladně na otázku, zda již někdy byli přihlášeni na Facebooku, ale vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě byl v dotazníku kladen důraz na zvýrazněnou část věty „již někdy“, je nutné brát toto číslo s rezervou. Je totiž rozdíl mezi tím mít účet na Facebooku a opravdu Facebook používat.
Felicity Duncanová navíc přináší další neoficiální údaje, které shromáždila diskuzemi se svými studenty. Z nich vyplývá, že mnoho mladých navštěvuje Facebook pouze proto, aby se podívali, co ostatní sdílejí, ale už ne proto, aby sami přidávali nějaký obsah. Tento vlastní obsah sdílejí prostřednictvím již zmíněných konverzačních aplikací.
Felicity během rozhovorů s přibližně 80 vysokoškoláky dospěla ke třem základním důvodům změn v jejich preferencích. [1]
Rozšíření sociálních sítí u starší generace. V současnosti je 48 % lidí ve věku nad 65 let používajících internet zároveň na Facebooku. S narůstajícím počtem starších uživatelů ztrácí sociální sítě u mladých lidí atraktivitu.
Graf četnosti amerických uživatelů sociálních sítí podle věku
Strach mladých lidí z toho, že, co se jednou na sociální síť vystaví, již nikdy nebude zcela zapomenuto. To je staví do těžké pozice, protože se musí neustále hlídat, aby si udrželi vysoký stupeň své pozitivní on-line sebeprezentace. Jako varování, co se může stát po napsání několika statusů, původně myšlených s nadsázkou, může posloužit následující případ.
Justine Sacco před odletem z New Yorku do Jižní Afriky, kam cestovala na návštěvu za svou rodinou, poslala na Twitter několik zpráv, které se cesty týkaly. Obešlo se to bez odezvy, a dokonce i ta poslední, ve které žertovala o riziku nákazy AIDS, se před jejím jedenáctihodinovým letem do Kapského Města žádné pozornosti nedočkala. Justine to nepřekvapovalo, protože s pouhými 170 následovníky ani nic jiného nečekala. Během letu si tohoto tvítu všiml jeden z uživatelů, který sice nebyl jejím následovníkem, ale vzhledem k tomu, že tvít byl napsán veřejně, mohl ho nejen vidět, ale i ho přeposlat dál. Spustil tak řetězovou reakci takového rozsahu, že dříve než přistála v Jižní Africe, stala se Justine světovým fenoménem. Bohužel pro ni nikdo z uživatelů nebral její vyjádření jako vtip¨, ale pouze jako rasistickou urážku. Ukázalo se, že smůlu měla hlavně v tom, že během letu, kdy musela mít vypnutý mobilní telefon, nemohla zareagovat na počáteční komentáře a svůj tvít smazat. K tomuto kroku přistoupila hned po přistání a navíc smazala i celý svůj twitterový účet. Nic z toho ji však neuchránilo před následky, které přišly v podobě ztráty zaměstnání, nenávisti lidí vůči její osobě a studu její rodiny. Jak napsal jeden z uživatelů Twitteru, její tvít už bude žít navždy [2].
Starost mladých uživatelů o vlastní budoucnost. Různé instituce varují, že se při jejich hodnocení bude přihlížet i k profilům na sociálních sítích. V mládí se člověk nevyhne nějakým přešlapům a v éře sociálních sítí jsou tyto přešlapy často zdokumentovány a sdíleny. Pokud by se na základě takovýchto informací mělo rozhodovat o něčí budoucnosti, pak je jasné, že mladí raději pro prezentaci svého skutečného já využijí konverzační aplikace a svůj účet na sociálních sítích budou udržovat v ideálním stavu tak, aby byl doporučením pro jejich budoucnost. Tato varianta je podle dotazovaných vysokoškoláků hojně využívána.
Můžeme tedy být svědky dalšího vývoje digitálních médií v naší společnosti. Stejně jako byli mladí lidé první, kteří začali využívat sociální sítě, mohou teď být první, kteří je opustí. Jejich odchod z prostředí sociálních sítí má dopad jak na velké společnosti, které stojí za sociálními sítěmi, tak i na veřejnou sféru obecně. Z pohledu ekonomického růstu je znepokojující, že když mladí nebudou prostřednictvím sociálních sítí poskytovat osobní údaje, může se digitální reklamní stroj zadrhnout, protože je založen právě na těchto datech. Detailně to rozebírá kniha Josepha Turowa The Daily You.
Zmiňovaný posun může být znepokojující i z pohledu rodičů, kteří se snaží on-line život svých potomků sledovat. Existuje však i velká skupina dospělých uživatelů sociálních sítí, kterým bude nepřítomnost mladých spíše vyhovovat. Možná jim přijde vhod, že je nebudou rušit nezajímavým a pro ně někdy až otravným obsahem svých sdělení.
Z hlediska vzdělávacího je neoddiskutovatelným faktem, že sociální sítě plní též funkci zprostředkovatele poznání. Třeba Twitter byl do roku 2015 celých 7 let na první pozici v žebříčku nástrojů pro učení Jane Hartové. V roce 2016 se již propadl na 3. pozici a je pravděpodobné, že je zde spojitost právě s odchodem mladé generace ze sociálních sítí.
Na sociálních sítích se mladí díky širšímu okruhu lidí, se kterými jsou spojeni, mohou často informální cestou dozvídat informace vedoucí k jejich osobnímu rozvoji. Tato funkce sociálních sítí nemůže být konverzačními aplikacemi plně nahrazena především proto, že zde probíhá interakce v mnohem užším okruhu uživatelů.
Je evidentní, že sociální sítě mohou lidem přinášet řadu nežádoucích efektů, a přitom jsou pro ně v jiných ohledech naopak přínosem. Mladí lidé by neměli přecházet z jednoho extrému do druhého a svoji dříve nejčastější volnočasovou činnost najednou úplně vyloučit ze svého života. Ideálně se na tuto situaci hodí známé pořekadlo „všeho s mírou“.
Literatura a použité zdroje
DUNCAN, Felicity. Teens have a smart reason for abandoning Facebook and Twitter [online]. 2016. [cit. 2016-11-15]. Dostupné z: http://qz.com/613640/teens-have-a-smart-reason-for-abandoning-facebook-and-twitter/.
RONSON, Jon. How One Stupid Tweet Blew Up Justine Sacco’s Life [online]. 2015. [cit. 2016-11-15]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/2015/02/15/magazine/how-one-stupid-tweet-ruined-justine-saccos-life.html.
