Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Místo známek body
Kritický pohled na klasifikaci a její nahrazení bodovým hodnocením.
Otázky hodnocení a klasifikace žáků patří oprávněně do okruhu témat spojených s tvorbou školního vzdělávacího programu. Všichni učitelé sice nemusí ve škole používat stejné formy a kritéria pro hodnocení žáků, ale je rozhodně přínosem, pokud se hlediska přibližují nebo se o nich mezi učiteli alespoň vede debata. V ŠVP je pak uvedena rámcová shoda v přístupu k hodnocení výkonu žáka.
Ve své pedagogické praxi jsem hledal metodu, kterou bych nahradil obecně rozšířené známkování. Postupně jsem se dopracoval k průběžnému bodování, kterým jsem známkování nahradil. V článku chci popsat své zkušenosti z tohoto způsobu klasifikace vědomostí a dovedností žáků. V souvislosti s reformou řeším způsob, jak do systému promítnout hodnocení klíčových kompetencí, nastavených pro výuku v ŠVP. Průběžné bodování žáka tak dostává další rozměr. Už není jen pouhým sumářem odučených témat, ale je plastickým obrazem jeho možností a schopností.
Proč jsem se rozhodl nahradit známkování?
U žáků, kteří své školní povinnosti plní jen povrchně, vzbuzuje známkování oprávněné obavy. Mají je však i žáci, kteří se snaží, ale nemají k učení nadání. Známky se pro obě skupiny stávají kletbou a postrachem. Z toho pak plynou volání o pomoc stresovaných žáků v době vysvědčení na Linku důvěry dětského psychologa. Jiní dokonce utíkají z domova v obavě před reakcí svých rodičů. Je takový stav normální? Klasifikace má přece nejen hodnotit a informovat, ale současně žáka povzbuzovat. Místo toho se v mnohých rodinách vysvědčení stává noční můrou dětí i dospělých. Lze těmto stresům předcházet? Řešením by bylo známky zrušit. To však asi jen tak jednoduše nepůjde. Nebo je nahradit jinou formou hodnocení? Známé jsou pokusy se slovním hodnocením. Chtěl bych informovat o další alternativě - bodování.
Známkování je z principu neobjektivní
Proč jsem nahradil známky bodovým hodnocením? Myslím si, že známka je velmi zkresleným obrazem žákových schopností. Nejen proto, že je subjektivním pohledem učitele. Nejhorší je, že i její určení je učitelem provedeno z malého vzorku odučené vyučovací látky. Na základě zkušeností se zkoušením jsem došel k zajímavému závěru. Tak například známka z předmětu, který má v týdenním rozvrhu 2 vyučovací hodiny, je učitelem udělena na základě prověření vědomostí pouhé jedné třetiny odučené látky. Jak jsem k takovému výsledku došel? Jednoduchým propočtem - vypsal jsem všechny vyučované okruhy látky a vydělil je počtem zkoušek žáka (ústních i písemných), z nichž žák dostal od učitele konečnou známku. Uvažuji-li vyučovací hodinu jako jedno přednesené téma, pak je za pololetí odučeno kolem 30 témat. Za tu dobu je žák vyzkoušen ústně nejvýše 4x (ale při větším počtu žáků ve třídě spíše méně) a napíše nejvýše 5 - 6 zkoušek písemných. Dostanu se tak k počtu 10 možností, kterými je prozkoušeno 30 odučených témat. Z toho plyne můj závěr, že žák dostane známku na základě ověření pouhé třetiny vyučované látky. Může být za těchto podmínek hodnocení objektivní? Je docela možné, že zrovna tu neověřenou vyučovanou látku žák ovládá lépe (nebo třeba také hůře), než prověřenou třetinu, za kterou dostal na vysvědčení známku.
Na základě tohoto zjištění jsem začal hledat způsob, jak lépe ohodnotil žáka, a to z rozsahu odučené látky. A našel jsem hodnocení pomocí bodů. Předepsané učivo rozdělím na části a hodnotím zvládnutí žákem tím nejjednodušším způsobem:
ovládá učivo bezchybně = 2 body
zvládl = 1 bod
nezvládl = 0 bodů
Hodnotím průběžně, a to různými formami. Po výkladu a procvičení učiva nejčastěji krátkou písemnou neklasifikovanou zkouškou. Při neúspěchu si žák může bodové hodnocení kdykoli opravit, a to vždy, když látku pochopí a přesvědčí mne, že již učivo ovládá. Takovou možnost mají žáci v části vyučovací hodiny, které říkáme Opravy, kdy opakujeme starší učivo. Přidělování bodů není formalitou. Během roku průběžně ověřuji aktuálnost hodnocení zpětnými kontrolami a pokud zjistím, že žáci učivo zapomněli, body jim aktuálně upravím. Jelikož hodnocení 3 stupni bodové stupnice je jednodušší než známkování, mám prostor vyjádřit v něm více stránek vyučovacího procesu.
Motivace k práci bodováním
Koncem měsíce body sečtu a ze vzniklého součtu každý žák vidí, kolik učiva z odučené sumy zvládl a jak je na tom v porovnání s ostatními spolužáky. Rodiče, kteří výuku s bodováním většinou chápou a podporují, se spíše než o výslednou známku zajímají o aktuální součet bodů svého dítěte. Někteří dokonce sledují odučené látky, ve kterých je jejich potomek hodnocen sníženým bodovým kontem, aby doma přinutili své dítě k nápravě.
Po celé pololetí tak nepotřebuji já ani žáci známky. Dobře je nahrazuje bodové konto, které je relativně objektivním obrazem pochopení odučeného učiva, ale i schopností, snahy a plnění kompetencí s obsahem výuky spojených. To se promítá ve zvláštních hodnoceních aktivity žáka při vyučování jednou za měsíc. Podobně hodnotím i jeho přístup k domácí přípravě a domácí úkoly, stejně jako vedení a úpravu školních sešitů. Žáci brzy pochopí, že i tímto aktivním způsobem mohou příznivě měnit svůj bodový součet a tím si dopomoci k lepšímu hodnocení. To platí u snaživých žáků. Naopak k horšímu u těch, kteří k plnění školních povinností přistupují jen povrchně.
Bez počítače by to dnes už nešlo
Léta jsem vedl náročnou bodovou administrativu na archu a počítal vše ručně. Dnes průběžné vedení tabulky a změny zápisů zvládám s pomocí počítače. V příloze se můžete podívat na část tabulky vedené v MS Excel z reálné výuky matematiky v 6. ročníku z letošního školního roku.
Na levé straně je abecední seznam žáků třídy. Pak následují jednotlivé naučené látky a jejich bodové hodnocení s hodnotami bodů 2 a 1. Pokud žák látku neovládá, nemá u příslušné látky žádné hodnocení. Na konci řádku je součet a úplně na konci průběžný žebříček podle získaných bodů. Ten je důležitý pro pololetní klasifikaci.
Proměna bodů na známku na vysvědčení
Kdyby to bylo možné, bylo by ideální napsat žákovi na vysvědčení místo známky jeho pololetní bodový součet, nebo jeho podobu vyjádřenou procenty, kolik zvládl z odučené látky. Protože to možné není, známce se v závěrečném hodnocení v pololetí a na konci školního roku nevyhneme. Vyzkoušel jsem několik způsobů převodu bodů na známku. Nejčastěji používám převod bodů na známku pomocí procent: 1 = 100 % - 90 % všech, 2 = 89 % - 75 %, 3 = 74 % - 45 %, 4 = 44 % - 20 %, pod 20 % je nedostatečná. Žáci i jejich rodiče si tak mohou známku vypočítat v kterémkoli okamžiku pololetní klasifikace. Vědí kolik bodů je třeba k dosažení jakékoliv známky.
Výhody bodového hodnocení
Při takovém způsobu hodnocení zcela odpadá nevhodné šturmování a opravy známek v posledních dnech před hodnocením. Žáci znají pravidla a vědí, že co si za pololetí odpracovali, je vyjádřeno číselnou sumou, kterou nelze na poslední chvíli nějak měnit. Žáci se tím učí soustavnosti, vytrvalosti a zodpovědnosti sami za sebe i svoji školní práci. Dodatečné intervence rodičů ani jiného dospělého nemá a ani nemůže mít na změnu pololetního hodnocení vliv.
Kde lze metodu použít
Známky v této podobě hodnocení učitel ani jeho žáci v průběhu pololetí nepotřebují. Odpadá obava ze známkování a současně je nahrazen málo objektivní způsob klasifikace. V bodování rozhoduje o závěrečném hodnocení znalostí hodnocení z celého rozsahu vyučované látky. Popsanou metodu, kterou uplatňuji 30 let své pedagogické praxe v matematice, lze použít ve většině vyučovacích předmětů a v různých typech i stupních škol. Nejvíce se mi osvědčila v matematice, ale vyzkoušel jsem ji i ve fyzice a občanské nauce.
Problémy s bodováním
Metoda má samozřejmě i svá úskalí a nevýhody. Je třeba hlídat a důsledně kontrolovat nezdravě soutěživé typy žáků, kteří jsou schopni v honbě za body vyzkoušet všechny, někdy i nečestné způsoby práce. Metoda je náročná na administrativu a až puntičkářskou přesnost učitele. Žáci si své bodové konto velmi bedlivě hlídají a sledují body u svých spolužáků. Okamžitě reagují na jakoukoli chybu a nepřesnost. Ale i to lze z pohledu učitele hodnotit jako přednost této metody.
V současnosti, s možností využít počítače, má učitel úlohu hodně usnadněnu. Tabulka je volně zobrazena na všech školních počítačích, takže si žáci mohou kdykoliv průběžně sledovat své výsledky. Přes internet ji mohou na webové stránce školy sledovat a kontrolovat i rodiče žáků. Měsíční žebříček a bodový přehled navíc vytisknu a vystavím veřejně ve třídě k dispozici žákům i rodičům. Celý průběh výuky a evidence je tedy veřejný a pod stálou kontrolou všech - žáků i učitelů. Navíc se při použití metody vyučování pro žáky i pro učitele stává napínavou celoroční hrou. Žáci si ani neuvědomují, co vše při ní získávají. Bodování dokazuje, že i v naší škole lze docela dobře učit bez známek a hlavně zajímavě a nově.
