Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Mezinárodní konference Využití dokumentárního filmu ve výuce
3,0 (1 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Příspěvek je zpráva z mezinárodní konference „Využití dokumentárního filmu ve výuce“ proběhlé ve dnech 10.–11. března 2011 v prostorách Goethe Institutu v Praze. První den byl tematicky zaměřen na problematiku globálního rozvojového vzdělávání a druhý den se orientoval na výuku o komunistické totalitě v Evropě.
Ve dnech 10.–11. března 2011 byla společností Člověk v tísni uspořádána mezinárodní konference „Využití dokumentárního filmu ve výuce“. Dvoudenní seminář se uskutečnil v rámci programu Jeden svět na školách (dále jen JSNŠ) jako doprovodná akce 13. ročníku filmového festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět 2011. První den byl tematicky zaměřen na problematiku globálního rozvojového vzdělávání (dále jen GRV) a druhý den se orientoval na výuku o komunistické totalitě v Evropě.
Po oba jednací dny probíhala v příjemných a útulných prostorách Goethe Institutu na Masarykově náměstí v Praze 1 celá řada zajímavých a přínosných odborných prezentací a filmových projekcí. Nedílnou součástí programu se stala diskusní fóra k příspěvkům a filmovým představením.
Z bohaté nabídky prvního dne zaměřené na problematiku GRV vybírám úvodní představení programu JSNŠ a jeho koncepce projektů GRV koordinátorkou projektů, GRV a JSNŠ v zahraničí Janou Toužimskou. Ta se ve svém vystoupení zaměřila na počátky a zdůvodnění činnosti JSNŠ pro oblast GRV, které od roku 2003 spočívají v produkci výukových materiálů (metodických příruček a filmů na DVD) pro pedagogy, v organizování seminářů pro pedagogy a podpůrných akcí pro žáky a studenty (např. filmových klubů, dobrovolnické činnosti, projektů a soutěží). Program JSNŠ funguje i v zahraničí – např. na Slovensku, v Polsku, Estonsku, Maďarsku, Rumunsku, Bosně a Hercegovině nebo Gruzii. Do budoucna se chystá spuštění portálu „Audiovizuální škola“, prostřednictvím něhož si budou moci školy a učitelé stáhnout filmy dosud distribuované na DVD. Vedle toho zde učitelé najdou např. celé výukové lekce k různým tématům.
Na Toužimskou navázala prezentace Petry Skalické (vedoucí programu Varianty), která představila koncepci GRV v ČR. Skalická především zdůvodnila, proč je třeba prosazovat problematiku GRV do škol – soudobý svět se rychle mění a na tuto proměnlivou situaci musí být mladí lidé připravování již od základní školy. Ve vzdělávacím systému ČR se GRV objevuje v souvislosti s realizací kurikulární reformy prostřednictvím průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Od roku 2010 vzniká Národní strategie GRV pro období 2011–2015. Po těchto spíše teoreticky pojatých příspěvcích následovaly výstupy dvou pedagogů (Michal Homolka z OA Kollárova Praha a František Rozum ze ZŠ Dukelská České Budějovice), kteří prezentovali projekty GRV JSNŠ skrze vlastní výuku. Dopolední blok zakončil Dyma Švec (společnost Akses) se shrnutím výsledků evaluace projektu Watch and change. Podle této nezávislé evaluace je zmíněný projekt uceleným materiálem vhodným k realizaci „od povědomí k zapojení“ studentů do rozvojové pomoci.
Odpolední program se nesl ve znamení prezentace projektů vybraných nestátních neziskových organizací. Postupně tak představily své projekty České fórum pro rozvojovou spolupráci (FoRS) – Inka Píbilová nebo Společnost pro Fair Trade (Martina Pavlíčková) nově pojmenovaná NaZemi-Společnost pro Fair Trade, která se prezentovala projektem uMěním určeným především učitelům výtvarné výchovy. V rámci tohoto projektu vznikají metodické příručky pro učitele, jejichž cílem je pomoci jim propojit současné světové umění a design s aktuálními globálními tématy, a zařadit tak průřezová témata Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a Environmentální výchova i do hodin výtvarné výchovy.
Následovalo představení aktivit Multikulturního centra Praha, zejména projektů „La Ngonpo“ (Andrea Bachtíková) a „Stereotýpek v nás“ (Tereza Rejšková). Mezinárodní vzdělávací projekt La Ngonpo je určen žákům ve věku 13 až 15 let. Projekt probíhá v severní Indii (Ladak) a v ČR, v budoucnu se počítá s realizací i jinde ve světě. Cílem projektu je zvýšit povědomí žáků o rozvojových tématech a více porozumět své vlastní kultuře. Projekt nabízí partnerskou spolupráci českých a ladackých školních tříd. Projekt interkulturního vzdělávání Stereotýpek v nás je určen žákům středních odborných škol. Díky projektu žáci zkoumají témata, jako jsou předsudky, hodnoty, soužití různých kultur, rasismus či občanská angažovanost. Předností projektu je přímá přítomnost cizinců a příslušníků menšin ve vzdělávacích modulech.
V závěru tohoto bloku prezentovalo své aktivity sdružení ADRA (Kristýna Fialová), především projekt rozvojového vzdělávání PRVÁK zaměřený již na děti z mateřských škol a žáky základních i středních škol. Poté ještě došlo k představení projektu „Světová škola 2“ realizovaného v rámci programu Varianty (Zuzana Pernicová). Tento tříletý projekt se zabývá globální rozvojovou výchovou. Opírá se o přesvědčení, že škola tvoří nedílnou součást místní i globální komunity. Vedle 15 škol v ČR se jej účastní i více než 200 škol ze Slovenska, Polska, Rakouska a Malty.
Po přestávce na kávu dostali slovo i zástupci žáků – konkrétně vystoupily dvě žačky SPgŠ Boskovice, které v sympatickém a odvážném vstupu představily aktivity filmového klubu SPgŠ Boskovice. Dívky konstatovaly, že pro žáky je výuka prostřednictvím filmů velmi zajímavá a poutavá, baví je. Díky tomu i z hlediska chápání poměrně komplikované téma GRV je pro ně přístupné a pochopitelné. Poté byl účastníkům promítnut krátký animovaný film Žirafa v nesnázích s následným komentářem a rozborem aktivit z hlediska vyučujícího (František Rozum ze ZŠ Dukelská České Budějovice).
Zážitkovým vrcholem prvního dne konference byla projekce části filmu Manželka za padesát ovcí. Režisérka Nima Narvestamiová nás v tomto snímku zavedla do světa, kde se ženy prodávají jako hospodářská zvířata. V Afghánistánu tomu říkají „tradice“, ale ve skutečnosti jde o odvěký boj o mužské udržení moci nad většinou negramotnými ženami. Film přibližuje osudy Sabere – dívky, která se s pomocí nevládní organizace pokouší rozvést s tyranským manželem, jemuž byla prodána jako malé dítě. Snímek patří k těm filmům, které otvírají oči, i když vyhlídek moc nenabízí. Filmová projekce byla zakončena diskusí s Janem Štěpánem – vedoucím české mise Člověka v tísni v Afghánistánu –, a neformálním posezením při sklence vína.
Rovněž druhý den se nesl ve znamení hodnotných referátů a filmových projekcí. Po úvodním slovu Karla Strachoty, ředitele programu JSNŠ, představila projekt Příběhy bezpráví jeho koordinátorka Kateřina Saparová. Nejdříve zdůvodnila, proč se projekt věnuje právě moderním československým dějinám, poté vyjmenovala realizované aktivity (filmy, metodiky, semináře, filmové kluby, týmové projekty, soutěže). V rámci projektu bylo školám poskytnuto 32 hodinových dokumentárních filmů, 3 hrané filmy, 2 „trezorové“ filmy a 22 krátkých filmů. Od roku 2005 se každoročně v listopadu pořádá „Měsíc filmu na školách“, v rámci něhož dochází nejdříve k filmové produkci a následně k debatě s hostem (pamětníkem promítané události). V roce 2010 se do promítání zapojilo již 729 základních a středních škol.
Následovala prezentace projektů vybraných českých institucí a nestátních organizací, které se věnují tématu komunismu. Jako první o svých chvályhodných aktivitách promluvila zástupkyně občanského hnutí Dcery 50. let (Marie Janalíková), které sdružuje dcery politických vězňů z 50. let 20. století a ve své činnosti se soustředí na osvětu a besedy ve školách. Za školu spolupracující s Dcerami 50. let vystoupila Jitka Hudečková (ZŠ Uherský Brod). Následně vystoupil se svým příspěvkem Marcel Mahdal za sdružení PANT, které provozuje vzdělávací portál Moderní dějiny, jenž obsahuje více než 110 výukových prezentací, pracovní listy, metodické inspirace, prameny – vše určené vyučujícím ke stažení zdarma. Dopolední blok zakončil Václav Ruml, zástupce Ústavu pro studium totalitních režimů, státní instituce zabývající se mj. vzdělávacími aktivitami založenými na pořádání vzdělávacích seminářů pro pedagogy, tvorbou metodických pomůcek (webových prezentací) nebo tvorbou multimediálních pomůcek (např. DVD k událostem roku 1968 a 1989). V letošním roce vydají DVD ke kolektivizaci.
Po obědě pokračovalo představování vybraných organizací a jejich projektů – např. sdružení Antikomplex (Lenka Šmídová, Josef Märc) zabývající se ve své činnosti německojazyčným prostředím, vydávající zajímavé publikace (Zmizelé Sudety) a realizující prospěšné vzdělávací projekty (Krajina za školou, Tragická místa paměti). Obdobně zaměřenými aktivitami se vyznačuje i Collegium Bohemicum (Ilona Rošková) s projektem Škola demokratického vzdělávání, který zachycuje historii německy mluvícího obyvatelstva v českých zemích od 13. století do současnosti a snaží se o přesah historické tematiky, např. do zeměpisu (úloha map v dějinách) nebo do hudební výchovy (státní hymny).
V další fázi programu přišla řada i na prezentaci vzdělávacích organizací ze zahraničí, konkrétně z Polska a Slovenska. Za polskou stranu se zúčastnily pracovnice Centra Edukacji Obywatelskiej, které ve své činnosti podporuje aktivní občanství a k podpoře těchto aktivit realizuje různé vzdělávací programy zaměřené především na moderní historii. V souvislosti s tím Centrum spolupracuje s partnerskými institucemi – např. s Institutem národní paměti nebo Polským filmovým institutem. Ze Slovenska přicestovali hosté z Ústavu pamäti národa, kteří představili mezinárodní projekt Nenápadní hrdinovia v zápase s komunizmom určený pro základní a střední školy. Žáci mají v rámci projektu vypátrat svého nenápadného hrdinu a napsat jeho příběh.
Na závěr jednání druhého dne účastníci zhlédli část filmu Olgy Sommerové Ztracená duše národa – Ztráta slušnosti o třech ženách, bojovnicích proti komunistické totalitě. Filmová produkce byla doplněna diskusí s historikem Tomášem Bursíkem.
Myslím, že dvoudenní rokování ukázalo prospěšnost a užitečnost využití dokumentárního filmu ve výuce, a tím i oprávněnost budoucího směřování tohoto způsobu vyučování do vzdělávacího systému ČR.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.