Metody kritického myšlení vhodné pro výuku zeměpisu
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Metody kritického myšlení vhodné pro výuku zeměpisu
2,5 (2 hodnocení)
Článek nás informuje o kritickém myšlení, jeho podstatě a jednotlivých metodách kritického myšlení. V článku je ke každé metodě uvedeno několi příkladům, které jsou vhodné pro výuku zeměpisu.
Kritické myšlení je nástroj, který pomáhá žákům do hloubky porozumět učivu, k hledání a nalézání souvislostí mezi zkoumanými jevy a vyvozování vlastních závěrů (Gavora, 1995). Napomáhá k aktivizaci žáků při výuce a jejich motivaci k učení. Žáci si zapamatují učivo a také se pomocí těchto metod rozvíjí jejich tvořivost, tvořivé myšlení a komunikační dovednosti. Žáci si také osvojují dovednost práce s informacemi, rozvíjí se u nich schopnost týmové práce a kooperace.
Třífázový model učení
Třífázový model učení je charakteristickou metodou kritického myšlení a vymezuje tři fáze učení.
První fáze se nazývá fáze evokace, při níž učitel zjišťuje vědomosti a prekoncepty žáků vztahující se k dané problematice. Druhá fáze je fází uvědomění si významu, při níž žák hledá nové informace a porovnává je s původními informacemi. Následuje fáze reflexe, při níž žák třídí, upevňuje a systematizuje své vědomosti, dochází u žáků k systematizaci informací – nové zasazují do starých (Košťálová, 2002).
Charakteristika jednotlivých metod kritického myšlení
Brainstorming
Brainstorming je výuková metoda, která pomocí řešení problémů slouží k rozvoji tvořivosti. Tato metoda, jejíž název v překladu znamená „bouře mozku“, je založena na produkci co největšího počtu návrhů řešení určitého problémů a jejich posouzení, a to ve velmi krátké době.
Na začátku aktivity stanovíme problém, který bude řešen. Důležitá je dobrá formulace problému, který je lépe vymezit šířeji, neboť příliš úzká definice může zbytečně omezit množství odpovědí.
V době produkce nápadů, která následuje posléze, učitel žáky neustále povzbuzuje otázkami, žádný nápad nekritizuje. Učitel všechny nápady zapisuje na tabuli, aby je účastníci měli stále před očima, a až poté, co je produkce nápadů ukončena, se pomocí diskuse vybírá nejhodnotnější a nejefektivnější nápad.
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Mgr. Zdeněk Sotolář12. 4. 2012
Bude následovat článek o metodák kritického myšlení v dějepise, přírodopisu, chemii... Příklady nejsou ničím zajímavé, nebo zcela typické pro zeměpis: cena ropy lze nahradit cenou kávy, Černobyl lze nahradit Fukušimou, některé metody ani příklad neobsahují. Zcela zbytečný článek. Popis metod kritického myšlení najdeme jinde, článek dokonce obsahuje odkazy. Pod záložkou ODBORNOST – promiňte – křečovité, směšné. Přínosnější by byl popis konkrétní hodiny, příklady řešení. Nenabídnete raději něco v záložce INSPIRACE?
Jako každá metoda má i brainstorming své výhody a nevýhody.
Za nevýhodu lze považovat submitivitu a dominantnost některých žáků, což ovlivní produkci nápadů. Dominantní účastníci ovládnou prostor, který učitel poskytuje žákům.
Metodu brainstormingu je nejvhodnější použít na řešení problémů, u kterých na položenou otázku neexistuje jednoduchá nebo jednoznačná odpověď, ale ke správné odpovědi je třeba dojít společně tvořivým způsobem, cestou pokusu a omylu.
1. Co se stane na trhu z ekonomického hlediska, pokud významně poklesne celosvětová cena ropy?
2. Co se stane, pokud roztají všechny ledovce?
3. Jak se budou postupně prosazovat jednotlivé druhy dopravy v ČR?
Myšlenková mapa
Myšlenková mapa je učební strategie, která stimuluje myšlení o daném tématu, slouží jako prostředek shrnutí naučeného či grafického zobrazení nových znalostí a k uvědomění si nových znalostí v souvislostech.
Postup při tvorbě myšlenkové mapy:
Učitel na tabuli (nebo žák při své individuální práci na list papíru) napíše nahoru nebo doprostřed základní slovo nebo výraz.
Při tvorbě myšlenkové mapy jsou důležité také otázky, kterými učitel posouvá poznání vpřed, vede žáky k hledání vazeb mezi pojmy, k pojmenovávání kategorií i k formulaci dalších otázek.
Okolo základního slova začneme psát slova nebo výrazy, na které žáci přijdou v souvislosti s vybraným námětem. Při myšlenkové mapě nápady nehodnotíme, ale zapisujeme všechno. Kromě slov a výrazů, které nás ve spojení se základním slovem napadnou, zapisujeme také vztahy mezi nimi.
Tuto výukovou metodu lze použít k uvedení do probíraného tématu nebo také k zopakování učiva (v tomto případě se učitel dozví, jak žáci ovládají probrané učivo).
Výhodou této metody je podrobné zmapování problému v relativně krátkém čase, rozvoj tvořivosti, podrobné zmapování problému v relativně krátkém čase a pochopení souvislostí a vztahů mezi jevy. Ovšem práce s myšlenkovou mapou vyžaduje jistou zkušenost s touto výukovou metodou.
1. Co se vám vybaví, když se řekne Londýn (Skotsko, Afrika,…)? Prostě zde zjišťujeme, jaké informace mají žáci o jakémkoliv nově probíraném učivu. Tato metoda v tomto pojetí je vhodná pro motivační fázi.
2. Proč kácení lesů v Amazonii představuje jeden z nejzávažnějších celosvětových ekologických problémů? Tuto aktivitu provedeme následujícím způsobem: Žáci jsou rozděleni do čtyřčlenných skupin, každá skupina vymyslí 5 problémů, které toto kácení způsobuje, a ty potom představí ostatním spolužákům. Po prezentaci všech skupin následuje celotřídní diskuse.
Metoda I.N.S.E.R.T
Při výukové metodě I.N.S.E.R.T žáci individuálně pracují s textem, který si pozorně přečtou, a v průběhu čtení informace v textu označí znaménky: „fajfkou“− známé informace, „+“ – nové informace, „-“ – myšlenky, se kterými nesouhlasí, „?“− informace, o kterých se chtějí dozvědět více. Po podrobné analýze textu a jeho zápisu do přehledné tabulky následuje diskuze k analyzovanému textu i tabulce.
Díky výukové metodě I.N.S.E.R.T. se žáci učí pracovat s informacemi, což je důležitá dovednost. Ovšem pro efektivnost této metody je třeba jistá zkušenost s touto metodou, proto na ni žáky pomalu přivykáme. Na začátek vyberemejakýkoliv text z učebnice nebo i krátký upravený text z encyklopedie a až pak text těžší, tj. přímo z encyklopedie.
Tuto metodu je vhodné zařadit tehdy, když je třeba vytvořit přehled učiva nebo zápis probírané látky do sešitu.
Metodu je vhodné propojit s výukovou metodou Pětilístek.
Pětilístek
Metoda Pětilístku slouží k utřídění poznatků žáků do vědomostního schématu, nové poznatky skloubí se starými, upevní si je. Pětilístek vyžaduje slučování informací a názorů do stručných výrazů, které popisují dané probírané téma (Šebestová, 2002).
Postup při tvorbě pětilístku:
Pětilístek je pětiřádková „básnička“ (název pochází z francouzského cinquains – pět).
První řádka je jednoslovné podstatné jméno, označující probírané téma.
Druhá řádka je tvořena dvěma přídavnými jmény, jež slouží jako dvouslovný popis námětu.
Třetí řádka je sestavena ze tří sloves, sloužících pro vyjádření dějové složky námětu.
Čtvrtá řádka je věta o čtyřech slovech, které shrnují poznatky o daném tématu.
Poslední řádka je tvořena jedním slovem, nejčastěji podstatným jménem, které rekapituluje podstatu námětu.
Tato metoda mimo jiné slouží učiteli k zjištění, zda žáci pochopili probíranou látku, a žákům k shrnutí probírané látky a jejímu lepšímu zapamatování.
Žáci pracují s textem o Černobylské havárii. Každý žák si postupně samostatně čte text a zpracovává informace z něho metodou zvanou I.N.S.E.R.T. Žáci si v textu dělají značky (+ , √ , ? , -). Následně žák podle těchto značek vytvoří tabulku.
Na konci hodiny vytvoří každý žák pětilístek na téma Černobylská katastrofa, kde shrne informace, které se z textu dozvěděl.
2. Globální oteplování
Dalším vhodným tématem je globální oteplování, které zpracujeme stejným způsobem. Žákům předložíme text z wikipedie Globální oteplování (http://cs.wikipedia.org/wiki/Globální_oteplovani). S tímto textem žáci pracují metodou I. N.S.E.R.T. a tímto způsobem zpracovávají informace z textu. Na konci hodiny vytvoří každý žák pětilístek na téma Globální oteplování, kde shrne informace, které se z textu dozvěděl.
Volné psaní
Při užití metody volného psaní mají žáci za úkol během pěti minut napsat, cokoliv je napadne, buď na určité téma, či je téma ponecháno na samotných žácích. Když pět minut uplyne, vyzveme žáky, aby své texty přečetli.
Vhodná témata pro užití této metody:
1. Který region české republiky je nejzajímavější z hlediska cestovního ruchu a proč?
2. Jak bude vypadat svět za dvacet let?
Literatura a použité zdroje
ŠEBESTOVÁ, Alena. Metody kritického myšlení při výuce na 1. stupni ZŠ. Brno, 2006. ISBN Diplomová práce.
GAVORA, Petr. Kritické myšlení v škole. Bratislava: Pedagogická revue, 1995. ISBN 1211-4699.
KOŠŤÁLOVÁ, Hana. Jak byl vyvinut třífázový model učení. Praha: Kritické listy, 2002. ISBN 1214-5823.
