Metody a techniky dramatické výchovy: Ukázky jednotlivých samostatných dramatických her (obvykle „jednosituačních“)

V této části textu se objeví ukázky různých jednotlivých her. Podívejme se nejprve na ukázku workshopu V.Spolinové – hodin složených z, jak ona říká, theatre games (překlad je fakticky obsažen v nadpisu této části; E. Machková /1996/ volně překládá též jako improvizace pro divadlo, herecké hry apod.). Věk hráčů ani čas nejsou zpřesněny. Obecný cíl (dílčí cíle jednotlivých her jsou komentovány u popisu těchto her) workshopu zní: budování ducha skupiny [avšak – ač to autorka u souhrnného cíle sama neuvádí – je zřejmé, že se budují a využívají v těchto elementárních zobrazovacích hrách současně základní divadelní a dramaticko-výchovné dovednosti, totiž dovednosti představit si a hrát základní strukturní komponenty situace: „kdo“, „co“ a „kde“ – pozn. autora]

Theatre games – zobrazovací hry

Zrcadla

Cíl:      Vnímání partnera, přesný pohyb.

Popis:  Dvojice stojí proti sobě – jeden se zvolna pohybuje (na místě), mění mimiku atd., druhý se snaží co nejpřesněji zrcadlit pohyby a výraz prvého. Na pokyn „změna“ se hra zastaví a role si vymění.

Dále lze užívat varianty této techniky, kdy se role vůdce mění v průběhu hry na pokyn učitele a posléze bez tohoto pokynu, aniž je tato hra zastavena.

Další fáze workshopu

Přetahování

Cíl:      Aktivovat neverbální komunikaci, pohyb a cítění prostoru [vytváření imaginárního „CO“].

Popis:  Dvojice hráčů, v každé se jeden hráč snaží přetáhnout druhého do „středového kruhu“ – mají pomyslné lano.

Hřiště