Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Metodické komentáře a úlohy ke Standardům ZV – Výchova k občanství
Metodické komentáře nejprve vymezují tři úrovně obtížnosti (minimální, optimální a excelentní), a to přímo ve vztahu ke vzdělávacímu obsahu Výchovy k občanství. Následují ilustrativní úlohy k částem vybraných očekávaných výstupů. Podstatnou součástí ilustrativních úloh je metodický komentář pro učitele, obsahující postřehy z ověření ve výuce, a odkazy na informační zdroje. Úlohy jsou záměrně obsahově, metodicky i formálně pestré – materiál se snaží představit různé cesty uchopení vzdělávacího obsahu.
Metodické komentáře a úlohy pro vzdělávací obor Výchova k občanství jsou v mnohém specifické. Vztahují se totiž ke vzdělávacímu oboru, který má charakter výchovy, který souvisí s aktivním občanstvím a který je zaměřen na vnitřní i vnější svět jedince. Vzdělávání směřuje do oblasti hodnot, postojů, názorů, sebepoznání, praktického života, je zaměřeno na sebepoznávání a poznávání lidí, pochopení jednání, vztahů, zapojení do občanského života, na rozvíjení respektu, mravních principů, zodpovědnosti, na motivaci k účasti na životě v demokratickém státě. Metodické komentáře jsou proto provázány s klíčovými kompetencemi a průřezovými tématy a zaměřují se především na situace blízké praktickému životu.
Klíčové bylo nastavení tří úrovní obtížnosti (minimální, optimální a excelentní), a to přímo ve vztahu k výsledkům vzdělávání ve Výchově k občanství, které lze rozčlenit na vědomosti, dovednosti a postoje. Při nastavování úrovní obtížnosti se vycházelo z několika různých taxonomií vzdělávacích cílů a z ideálního pojetí aktivního občana. Toto ideální pojetí bylo s ohledem na věk žáků a možnosti základního vzdělávání transformováno do popisu excelentní úrovně. Od této excelentní úrovně se pak odvíjí úroveň optimální a úroveň minimální. Popisy úrovní jednotlivých vědomostí, dovedností a postojů jsou pak adekvátně stupňovány, přičemž každá vyšší úroveň v sobě zahrnuje osvojení úrovní nižších. Pro lepší představu připojujeme souhrnné popisy pro dílčí úrovně:
- minimální úroveň
- Na minimální úrovni je žák schopen vyjmenovat, rozpoznat, popsat, třídit základní jevy a uvést k nim příklady. Žák identifikuje problémové situace a předsudky a společenské stereotypy. V rovině dovedností je aktivita žáka omezená na vnímání, poznávání, rozlišování, opakování. V rovině postojů je žáka možné považovat spíše za pasivního příjemce, který dodržuje pravidla, přizpůsobuje se situaci. Žák se projevuje po vyzvání a pohybuje se pouze v rovině návrhů.
Materiály ke stažení
Diskuze (4)
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
- Jaroslav Vávra17. 2. 2017
Autoři používají původního Blooma, kognitivní doména (1956) a původního Krathwohla, afektivní doména (1962), ovšem zprostředkovaně přes české (podle mého názoru nepřesné) překlady. Naskýtá se otázka, proč byly původní práce Blooma a Krathwohla (i samotným Krathwohlem) revidovány (publikovány v roce 2001)? Pro učitele asi bude oříšek, co je vědomost a co je dovednost. Jen poznamenávám: jak do této konstrukce vkládat znalost, poznatek a schopnost (angl. ability, capability)? Tady se ukazuje v české pedagogice pojmová nezakotvenost. Na druhou stranu musím ocenit snahu autorů dát kurikulu kvalitativní diferenciaci a přehlednost. Pro učitele to bude vyžadovat hledání prospěšnosti předložené metodiky v jejich učitelské praxi.
- Jaroslav Vávra17. 2. 2017
Omylem vloženo, proto vymazáno. Omlouvám se za vnesený zmatek.
- E Kocourek18. 2. 2017
"Žák kriticky uvažuje ..." a "Aktivně projevuje své názory" - mohl by výsledkem studentových úvah být názor, že Bělobrádek si tu recituje svoji lidoveckou mantru a vnucuje studentům nepodložená tvrzení? "Vlastenectví nesmí přejít v nacionalismus, kde se říká, že jeden národ je lepší než druhý" - Přeloženo do lidské řeči, znamená to, že se o rozdílech mezi národy nesmí mluvit? A pročpak? Protože rozdíly mezi národy neexistují? Nebo protože některé politické směry (například ten Bělobrádkův) nalezly zálibu v cenzuře? Existují vůbec národy? Tedy aspoň podle Bělobrádka ...
- Jan Maršák22. 2. 2017
Ad E Kocourek: 1. Podle mne z tvrzení "Vlastenectví nesmí přejít v nacionalismus......" přece vůbec (logicky) nevyplývá, že o rozdílech mezi národy se nesmí mluvit nebo, že rozdíly mezi národy neexistují. To je jen Vaše interpretace. 2. Národy bezesporu existují, nejsou to ale organismy (živí jedinci). I když jsou z těchto organismů složeny.