Metodické komentáře a úlohy ke Standardům ZV – Hudební výchova

Hudební výchova seznamuje žáky se světem tónů a zvuků, který obklopuje člověka po celý život takřka na každém kroku: při slavnostních chvílích, na koncertech či divadelních představeních, v médiích, při sportu i tanci. Hudba vyvolává a umocňuje psychické stavy. Díky hudbě můžeme komunikovat, podávat informace o sobě i druhých, a to i beze slov, jen s využitím promyšlených, organizovaných zvuků. Hudba je stále všude kolem nás, proto je i hudební výchova nedílnou a trvalou součástí vzdělávání.

Úloha hudební výchovy tkví zejména v její nenahraditelné a ve vzdělávacím procesu nezastupitelné schopnosti působit na citovou sféru osobnosti žáka, přičemž význam a přínos hudební výchovy pro sociální a kulturní rozvoj každého jedince případně i pro jeho budoucí profesní uplatnění je někdy možné zhodnotit až v dospělosti. Aktivní muzicírování, tedy zpěv a hra na hudební nástroje, poslech hudby, tanec a další pohybové aktivity, představuje hlavní obsahovou náplň hudební výchovy v základním školství. Uvedené aktivity rozvíjejí znalosti, dovednosti i kreativitu žáků a přispívají k schopnosti vnímat a prožívat emoce vyvolané estetickým a obsahovým poselstvím hudby, k schopnosti hudbě porozumět.  

Hudební výchova je rovněž jedním z prostředků, které se podílejí na uchovávání tradic, předávání hodnot vytvořených předchozími generacemi, podobně jako krásná literatura či žánry lidové slovesnosti.

Nejcenněji a nejdůvěrněji můžeme poznat hudbu jejím provozováním, její interpretací. Jen tak mohou žáci prožít okamžiky nabité emocemi vyvolanými hudbou, jen tak se lze seznámit s hudbou zevnitř. Proto se ilustrativní úlohy soustřeďují především na činnosti, při kterých hudba ve třídách zní. Znějící hudba je východiskem i cílem pro veškeré dění v hodinách: pro zpěv, hru na nástroj, poslech, pohyb a další aktivity související s hudbou.