Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Metoda vzájemného porozumění – intercomprehension
4,0 (1 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Článek má za cíl představit metodu vzájemného porozumění neboli intercomprehension. Tato metoda rozvíjí porozumění jazyků zejména v rámci jedné jazykové rodiny. Článek obsahuje vybrané konkrétní aktivity a odkazy na realizované projekty.
Možnost komunikace a dorozumění patří k důležitým potřebám člověka od počátků lidské civilizace. Nezbytnost interakce vedla k tomu, že začaly převládat jazyky, kterými se domluvilo velké množství lidí a které se stávaly postupně univerzálním prostředkem. Lingua franca bývala v minulosti latina, dnes převládá angličtina. Existence jednoho převládajícího jazyka s sebou nese kromě nesporných výhod i doprovodné negativní jevy, jakými jsou například kulturní a jazykové ochuzení. Metoda intercomprehension neboli vzájemné porozumění, která není zatím v České republice příliš známá, se cíleně vyvíjí od 90. let s podporou Rady Evropy a Evropské komise a má za cíl rozvíjet mnohojazyčnost v Evropě. Jedná se o metodu, při které je možné porozumět cizímu jazyku, aniž bychom cílový jazyk ovládali. Čtenář nebo posluchač hledá v cizojazyčném textu či ústním sdělení průhledná slova – internacionalismy – a další jednotky, které můžeme dekódovat díky podobnostem a příbuznosti jazyků. Vzájemné porozumění je dnes již vypracovaná metoda s určitými definovanými principy, ale v běžném životě čtenáři či posluchači využívají principů pro pochopení sdělení mnohdy intuitivně. Nejvíce materiálů je zatím vypracováno v rámci románských jazyků. Metoda je aktivně využívaná zejména v západní Evropě na univerzitní úrovni. Tento příspěvek má za cíl stručně představit tento zajímavý přístup a ukázat příklady konkrétních aktivit.
První návrh na překlad vyšel v časopise Cizí jazyky v čísle 57/5 v roce 2014 od stejné autorky, jako je tento článek (Eliška Glatzová). Nejvýstižnější překlad termínu intercomprehension (anglicky) nebo intercompréhension (francouzsky) je vzájemné porozumění, používá se taktéž alternativa vzájemné pochopení. Oba termíny jsou používány v různých dokumentech jako synonyma. Překlad slova comprehension jako porozumění evokuje jazykový kontext silněji než slovo pochopení, proto preferujeme verzi překladu, která zní vzájemné porozumění.
Autorky M. C. Jamet a S. Caddéo (2013), které sepsaly přehlednou publikaci na téma vzájemného porozumění, vymezily tři základní definice v didaktice cizích jazyků. První označuje komunikační situaci, kdy mluvčí používají každý svůj vlastní jazyk a dorozumí se. V dalším případě se jedná o čistě mentální rovinu – o strategii, kdy uživatel profituje ze svých jazykových a kulturních znalostí. V třetím případě mluvíme o významu lingvodidaktickém, který obsahuje obě definice výše – komunikační situaci, mentální rovinu a strategii. Jinými slovy student se v kurzu nebo jiné formě výuky učí využívat různé strategie porozumění.
Rozlišujeme dvě základní možnosti v rámci zmíněné metody: rodilí mluvčí se učí porozumět jazyku ze stejné jazykové rodiny (např. Čech porozumí slovinštině, Francouz španělštině) nebo se zkušený uživatel určitého jazyka učí porozumět jazyku stejné jazykové rodiny (např. Čech ovládající italštinu porozumí španělštině, Francouz ovládající angličtinu porozumí němčině). Dále rozlišujeme vzájemné porozumění písemné a ústní.
V případě, kdy se vzájemné metodě učí studenti, doporučují Caddéo a Jamet (2013) mít úroveň potřebného osvojeného či osvojovaného cizího jazyka podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SERR) na úrovni minimálně B1.
Princip spočívá v pozitivním jazykovém transferu, který je z velké části umožněn příbuzností jazyků. Dále metoda využívá předchozích znalostí a zkušeností studentů. Důležitou roli hraje kulturní přesah a zásadní je též imerze (vnoření do jazyka a kultury) při prvním kontaktu s autentickým cizím fenoménem. Při interpretaci sdělení aktivně využíváme kontext sdělení.
S. Caddéo a M. C. Jamet (2013) zformulovaly efektivní pravidla a doporučení pro porozumění textu a ústní sdělení. Tato pravidla platí z velké části i pro porozumění cizímu textu obecně. V tomto článku se zaměřujeme na porozumění písemného sdělení.
V případě četby S. Caddéo a M. C. Jamet (2013) nejdříve preferují přečíst celou větu nebo celý odstavec. V této fázi se ještě nezastavovat u nejasných slov. Studenti se přečtou text několikrát za sebou. V některých případech pomáhá i přečtení vybraných vět nahlas. Doporučují všímat si aspektů, které nesouvisí přímo s jazykovou stránkou – ilustrace, fotografie, organizace textu, velikost písma, nadpisy, grafika.
Dále je potřeba identifikovat slova a dekódovat je. To je možné díky principu průhlednosti. Průhledné slovo je takové, u kterého dokážeme odvodit význam, jelikož má podobný kořen se slovem, které známe z jiného jazyka. Nejčastěji se jedná o internacionalismy (např. hotel, ekonom, turista). V románských jazycích jsou to slova se stejnými kořeny, např. francouzsky gouvernement, semaine, španělsky gobierno, semana, italsky governo, settimana, portugalsky governo, semana (Glatzová, 2014). Principy průhlednosti můžeme využít i u morfosyntaxe – je třeba identifikovat gramatickou strukturu.
Důležitou roli hrají různé druhy indicií, jakými může být kulturní a tematický kontext a analogie.
Jamet a Caddéo předkládají konkrétní příklady ve francouzštině (79, 2013). Ve větách níže není průhledné pro francouzštináře slovo cumplir. Jsme ale schopni odvodit význam analogicky, protože časté spojení bývá atteindre l´objectif, česky pro dosažení cíle / abychom dosáhli cíle.
Španělsky: Para cumplir el objetivo
Francouzsky: Pour atteindre l´objectif
Evropané mají šanci profitovat z faktu, že velká část jazyků je nějakým způsobem příbuzná a spadá do některých z větších jazykových rodin, do románské, slovanské nebo germánské.
V dnešní době máme k dispozici mnoho internetových odkazů a platforem, dále existuje dostupná literatura na toto téma a některé univerzity v západní Evropě a v Americe (například ve Francii, Španělsku, Spojených státech amerických) pořádají kurzy pro studenty a pro zájemce, kteří potřebují porozumět vybraným jazykům z pracovních důvodů. Lákají na možnost naučit se pochopit sdělení v několika jazycích zároveň a profitovat ze svých znalostí cizího a mateřského jazyka. Zaměřují se na rozvoj schopnosti využívat aktivně dosavadní kompetence studentů. Existuje kurz na univerzitě ve Štrasburku, ve kterém vyučují lektorky strategie na ústní porozumění prostřednictvím divadla a interaktivních her.
V České republice by mohla tato metoda najít uplatnění hypoteticky v rámci slovanských jazyků nebo u studentů, kteří již ovládají jazyk nebo jazyky z určitých jazykových skupin. Metoda vzájemného porozumění nikdy nemůže v institucionálních zařízeních nahradit plnohodnotnou výuku cizího jazyka, jelikož rozvíjí pouze receptivní kompetence. Přesto tvoří zajímavou alternativu a může být inspirující.
Níže se nachází výběr několika projektů zaměřených převážně na porozumění románským jazykům. Tyto projekty jsou aktuálně dostupné na internetu a v případě zájmu je možné dozvědět se podrobnější informace nebo si přímo vyzkoušet interaktivní aktivity.
EuroCom se zaměřuje na písemné porozumění v různých jazycích. Byl sestaven v Německu již v 90. letech. Základním principem je metoda sedmi sít, které pomáhají porozumět: mezinárodní slovní zásoba, pan-románská slovní zásoba, fonologická podobnost, písmo a výslovnost, kořeny slov, morfosyntax, předpony a přípony.
Odkaz: http://www.eurocomprehension.info
Eurom4 byla jedna z prvních metod, později byla nahrazená Eurom5. Rozvíjí písemné porozumění na textech novinových článků. Označíme-li kurzorem neprůhledná slova, zobrazí se vysvětlivky u nejasných slov nebo spojení.
Odkaz: http://www.eurom5.com
Program prezentuje prostřednictvím interaktivních aktivit pět situací v praxi – nákup oblečení, přípravu na cestu, zajištění ubytování, přípravu typického jídla a nalezení cesty.
Odkaz: http://www.intercomprehension.eu
Eu&I (European Awareness and Intercomprehension) rozvíjí porozumění v 11 jazycích. Jsou připraveny praktické aktivity, které prezentují situaci, při kterých využijeme ústní nebo písemné porozumění. Naučíme se například rezervovat pokoj v hotelu, přečíst novinový článek nebo televizní program.
Odkaz: http://www.eu-intercomprehension.eu
Metodu si nejlépe představíme na konkrétních aktivitách. V této lekci prezentujeme dvě vybraná online cvičení zaměřená na porozumění ve španělštině a v turečtině.
Ve formuláři níže vyplníme údaje potřebné k rezervaci pokoje.
Cvičení č. 1. Virtuální rezervace hotelového pokoje
Obrázek č. 1. Eu&I (2003). Dostupné na http://www.eu-intercomprehension.eu/activities.html
Nejdříve si přečteme ve vybraném jazyce (v tomto případě v angličtině) zadání. Zadání je napsáno červeným písmem v levém rohu dole (viz obrázek č. 1). Díky indiciím (forma, grafické zpracování) poznáme, že se jedná o formulář k rezervaci pokoje v hotelu. Zadaným úkolem je vytvořit rezervaci pro sebe a své dva přátele – rezervovat dvoulůžkový a jednolůžkový pokoj, a to od 22. června do 26. června 2015.
Pustíme se do vyplňování formuláře. Pro studenty a mluvčí románských jazyků jsou průhledná slova např. reservas, teléfono, país. Neprůhledná slova jsou např. dirección, fecha de llegada, fecha de salido.
V online verzi se zobrazí nápověda pro ověření ve vybraném jazyce (zde v angličtině), označíme-li kurzorem nám nejasná slova. Dokážeme odhadnout, co do kolonky vyplnit, přestože některá slova neznáme. Odvodíme si je z kontextu (např. fecha de llegada – vedle slov jsou číslovky s nabídkou dnů, měsíců a roků).
V dalším cvičení si odvodíme, kdy dávají v Turecku zprávy, aniž bychom turečtinu či příbuzný jazyk ovládali. Autoři aktivity pracují zejména s kulturními zkušenostmi a s možností domyslet si potřebnou informaci z kontextu. Zadání zde na obrázku č. 2 není zobrazeno, ale je napsáno v anglickém jazyce –student má vyhledat, kdy dávají v Turecku zprávy, a slovo zpráva v turečtině napsat do bílé kolonky v pravém rohu.
Cvičení č. 2. Porozumění programu v turečtině
Obrázek č. 2. Eu&I (2003). Dostupné na http://www.eu-intercomprehension.eu/activities.html
Obrázek č. 3. Eu&I (2003). Dostupné na http://www.eu-intercomprehension.eu/activities.html
Při prvním pohledu na dokument nejdříve uvidíme časy a obsah – můžeme si odvodit, že se jedná o nějaký program. Díky zkratce TV v nadpise usoudíme, že se jedná o televizní vysílání. Nevíme-li, jak postupovat, najedeme kurzorem na nápovědu a dostaneme následující instrukce: „Uvědomte si, kdy dávají zprávy ve vaší zemi. Turecko nebude o tolik odlišné.“ Další nápověda zní: „Zprávy často vysílají v době, kdy jíme. V kolik si myslíte, že jedí lidé v Turecku?“ Poslední rada je následující: „Najděte slova, která se několikrát opakují“. Jedná se o slovo haber.
Více rozmanitých aktivit zájemci naleznou v odkazech, které jsou v odstavci věnovanému realizovaným projektům.
Metoda vzájemného porozumění využívá lingvistických předpokladů a kulturních znalostí. Klade důraz na uvědomění lexikální blízkosti a také principů, které existují u příbuzných jazyků. Vypracované strategie a techniky pomáhají profitovat z přirozených znalostí mateřského jazyka a využít i získané znalosti cizího jazyka. Pracuje s předpoklady, které často lidé používají při kontaktu s cizím jazykem a kulturou podvědomě. Díky aktivitám lidé „eliminují“ svoji nejistotu, že nerozumí každému slovu. Tato metoda tvoří i přes své limity zajímavou alternativu a jednu z možných cest, jak rozvíjet a udržovat jazykovou rozmanitost v Evropě.
Podrobnější článek na téma vzájemného porozumění vyšel v roce 2014 v časopise Cizí jazyky 57/5 roce 2014 a pochází od stejné autorky jako článek na metodickém portále RVP. Jeho název zní Principy a strategie metody vzájemného porozumění – intercomprehension.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
Metoda 'vzájemného porozumění' by mohla být využita v hodině cizího jazyka zejména na 2.st. ZŠ. Žáky nutí pracovat jiným způsobem, přemýšlet o jazyku, hledat vzájemné vztahy a souvislosti. Metoda využívá strategií pro osvojení nové slovní zásoby a čtení (viz Evropské jazykové portoflio, část Jazykový životopis, dostupné na www.ejp.rvp.cz). Článek přináší i konkrétní ukázky on-line aktivit na rozvíjení této lingvodidaktické metody.
Odborný recenzent
Tereza Šmídová