Matematické úlohy v mezinárodním výzkumu PISA

Česká republika se do mezinárodních výzkumů v oblasti měření výsledků vzdělávání zapojila až v devadesátých letech 20. století. V roce 1991 se stala členem Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků vzdělávání a se vstupem do OECD (Organization for Economic Co-operation and Development, její členské země pokrývají 90 % světové ekonomiky) se zapojila do přípravy mezinárodního výzkumu PISA (Programme for International Student Assesement). Výzkum se od roku 2000, kdy proběhla v našich základních a středních školách jeho 1. fáze, pravidelně po třech letech opakuje. Účastní se ho vybraní patnáctiletí žáci. Na rozdíl od předchozích výzkumů PISA neklade důraz na učivo, které je součástí osnov jednotlivých zemí, ale na vědomosti a dovednosti důležité pro plnohodnotné uplatnění žáků v budoucím životě – na trhu práce, v osobním životě a v životě v moderní společnosti.¹ Stručně říkáme, že se PISA zaměřuje na zkoumání gramotnosti žáků: čtenářské, přírodovědné a matematické.

Realizací výzkumu PISA byl pověřen Ústav pro informace ve vzdělávání (ÚIV). V publikacích, které ÚIV vydává, seznamuje pedagogickou i širší veřejnost s koncepcí výzkumu, s testovými úlohami i s výsledky šetření v jednotlivých letech pro jednotlivé gramotnosti. Některé z těchto publikací naleznete na http://www.uiv.cz/rubrika/643.  Jak už název našeho článku napovídá, budeme se dále zabývat pouze koncepcí matematické části výzkumu PISA. Seznámíme se se základními principy a popise výzkumu, jehož cílem je zjistit, jak matematicky gramotní jsou patnáctiletí žáci čili zda a v jaké míře umějí patnáctiletí žáci používat matematiku kvalifikovaným způsobem, když jsou konfrontováni s problémy reálného světa. Pro podrobnější popis zkoumané oblasti se rozlišují tři složky matematické gramotnosti: