Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Masopust – fašank
3,0 (1 hodnocení)
Příspěvek je určen pro znovuobjevení tradic a zároveň osvětlení zvyku, který se objevuje jednotlivých částech jižní Moravy. Děti se tak mohou seznámit se konkrétními znaky, které vnesly sílu a význam tomuto zvyku.
Dětem vyprávíme zážitek, jak jsme překvapivě potkali při sobotním výletě masopustní průvod masek. Ohromila nás veselost převlečených lidí za mnoho masek (každý měl pomalovaný obličej nebo alespoň škrabošku, aby byl k nepoznání), všechny maškary šly přes celou silnici městem a k tomu jim hrála dechová kapela složená z několika muzikantů. Na konci celého průvodu šly babičky, pěkně ustrojené v malovaných šátcích, s talíři plnými smažených koblih, které na potkání kolemjdoucím rozdávaly, aby je každý z přihlížejících ochutnal. Při vyprávění o tomto zážitku vysvětlíme dětem, proč a za jakých podmínek se tento průvod koná.
Blížící se Popeleční středa (tj. středa před první postní nedělí), kdy pro křesťany – lidi, kteří věří v život Ježíše Krista a dodržují zvyky, které jsou vázány k jeho životu a chodí se modlit do kostela – začíná období šesti týdnů, kdy se dodržuje tzv. půst. Tato oslava udávala konec radovánkám a veselí, to znamená nástup postního období jako příprava na Velikonoce. Tato příprava by měla očistit příbytek i člověka, to znamená úklid domu i těla, od nečistot a nezdravého jídla.
(Vysvětlení pro učitelky – období půstu se počítá podle oběhu Měsíce a Slunce kolem Země, a tudíž vychází každým rokem jinak. Boží hod velikonoční nastává první neděli po prvním jarním úplňku, šest týdnů nazpět je první neděle postní.)
Celé postní období je vnímáno jako omezení člověka v jídle a pití. Poslední neděli před „popelcem“ se pekly koblihy nebo tzv. beleše a boží milosti, tyto moučníky byly charakteristické smažením na sádle, které si v době fašanku lidé dopřávali. Popelec, křížek popelem, uděluje kněz v kostele v Popeleční středu na čelo křesťana se slovy „prach jsi a v prach se obrátíš“. Masopustní obřad tradičně začínal v Tučný čtvrtek, hlavní zábava však byla až v neděli a končila o půlnoci pochováváním basy – to byl důkaz, že se lidé obejdou šest nedělí bez muziky. Tak v průběhu obřadů můžeme při obchůzkách potkat koledníky (lidi, kteří obchází domy a zpívají lidem pro radost), maškary (lidé jsou převlečení za zvířátka nebo jsou namalovaní tak, aby je nikdo nepoznal), medvědáře (převlečení medvěda), fašančáky (mladí kluci ve vysokých kloboucích, ozdobených růžemi) a babkovníky (muži jsou převlečení za ženy nebo babičky v šátku), kteří navštěvují dům od domu.
Vycházka do přírodního prostředí, Učebna v přírodě, Školní třída
Nutné pomůcky
molitanové míčky pro hru, kartonová krabice, mašličky, vatové kuličky, zbytky látek, vata, sláma, větev ze stromu, výkres, šablony, klobouková guma
Průvod masek znázorňuje představení tance, při němž sledujeme vyjádření mladíků s vysokánskými klobouky zdobenými papírovým kvítím, přivolávající jaro. Převleky jednotlivých postav zobrazují důstojnost, legraci i nevinnost. Masky představují židy, řezníky, medvědáře a vystrojené kobyly reprezentují zkušenost a plodnost. Zvláště masky zvířat – kůň a medvěd – představují symboly síly a prosperity zemědělského hospodářství. Všichni jsou veselí a tancují.
Tak jako příroda nás oslovuje svou dokonalostí s obdobím ročního uspořádáním – jaro, léto, podzim, zima, je potřeba připomenout to, co se kolem nás například v období konce zimy děje. Dokladem toho jsou lidové tradice masopustu se zachovalou lidovou slovesností.
Cíl
Na základě lidového zvyku vyjadřujeme emoce a estetické hodnoty tradic.
Co nejvíce ovlivňuje naši náladu – radostnou nebo smutnou? Může to být písnička, hudba, básnička, příběh, dárek, hry, říkanky? Tak si to vyzkoušíme. Vyrobíme si masky, naučíme se písničky, hry, zatančíme si, přečteme si básničku a vysvětlíme si jednotlivé pocity.
píseň Masopust (SMOLKOVÁ, T. Slavíme s dětmi svátky. 2009, s. 37)
píseň Fašank (PLICKA, K. VOLF, F. Český zpěvník 2, 500 lidových písní českých, moravských a slezských. 1959, 314 s.)
píseň Pod šable (PLICKA, K. VOLF, F. Český rok v pohádkách, písních, hrách a tancích, říkadlech a hádankách. Zima. 1960, s. 363)
Pod šable, pod šable aj pod obušky, my všecko bereme aj plané hrušky. Pod šable, pod šable, můj milý pane, dejte nám kus slanin jako dvě dlaně. Tady nám nedali, tady nám dajú, komára zabili, slaniny majú.
(šable – název tance o masopustu při koledování)
Hry
Bratři mrazíci: Před hrou si děti připraví obdélníkové hřiště, na jehož jednu krátkou stranu se postaví hráči. Dva z hráčů představují mrazíky. Každý z nich si připraví svůj dům – strom nebo kruh nakreslený křídou. Mrazíci vyjdou před dům a říkají: „My jsme dva bratři mrazíci.“ První řekne: „Já jsem mrazík s červeným nosem.“ Druhý řekne: „Já jsem mrazík s modrým nosem.“ Oba řeknou: „Kdo z vás se nás nebojí?“ Hráči křičí: „Nebojíme se mrazu, nebojíme se zimy!“ Mrazíci odpovídají: „Tak nám to dokažte!“ Hráči po této větě utíkají na druhou stranu hřiště a mrazíci je chytají, koho se dotknou, ten musí zůstat stát – zmrzne a na povel odejde do mrazíkova domu. Hra pokračuje, až jsou všichni hráči pochytáni. Vyhrává ten, kdo chytil více hráčů. Hra na medvěda: Učitelka určí medvěda, toto dítě honí ostatní. Koho chytí, ten se s ním chytí za ruku, a honí společně. Další chycené děti se přidávají a drží se pohromadě v zástupu za ruce. Čím více pomocníků, tím je pohyb obtížnější.
Medvědí honička: Děti utvoří kruh a drží se za ruce. To dítě, které má roli medvěda, dřepí uprostřed. Děti chodí v rytmu říkanky: Ty medvěde chlupatý, co máš kožich na paty, rychle, rychle utíkej, všechny si nás pochytej! Jedna, dva, tři, čtyři, pět, už nás začni honit! Teď! Na poslední slovo se všichni rozběhnou a medvěd je honí.
Masopust: Hra je založena na reakci na slovo. Děti jsou rozmístěny volně v prostoru, učitelka zvolá: „Maso!“ Děti se začnou radovat a tancovat. Jakmile zavolá učitelka: „Půst!“, všechny děti se musí zastavit a nehnutě stát.
Míčková: Děti vytvoří dvojice, které si dají mezi čela míček – molitanový, nafukovací balonek. Úkolem je tancovat při hudbě s míčkem mezi čely a nepomáhat si rukama. Komu míč spadne, vypadává ze hry.
Výtvarné činnosti
Maska z krabice: a) Rozvíjíme:
jemnou motoriku, fantazii při zdobení.
b) Materiál a pomůcky:
kartónová krabice, mašličky, přírodní ozdoby z pomeranče, citronu
nůžky, sešívačka, pastelky
c) Postup:
do krabice vystřihneme otvory jako oči a pusu,
nos nazdobíme lepením usušeného kolečka citronu,
kolečka pomeranče můžeme nalepit jako uši,
jako obočí nalepíme zelené listí,
dozdobíme stužkami.
Strom masek: a) Rozvíjíme:
jemnou motoriku, estetiku zdobení, vztah k přírodním materiálům, techniku vázání.
b) Materiál a pomůcky:
vatové kuličky, mašličky, zbytky látek – ponožek, přírodniny, provázek, vata, sláma, zbytky vlny, větev ze stromu
nůžky, lepidlo, fixy
c) Postup:
vytvoříme nejznámější masky – koně, medvěda, slaměňáka, kostry, žida, kozy, kominíka, báby a dědka a pověsíme na velkou větev,
na špejli nalepíme vatovou kuličku nebo napíchneme část ponožky a vycpeme vatou,
kuličku nebo ponožku dozdobíme vlasy z vaty, vlny a domalujeme obličej,
dolepíme šaty z odstřižků.
Maska – škraboška: a) Rozvíjíme:
jemnou motoriku, nápaditost při výběru barev.
b) Materiál a pomůcky:
výkres, šablonu, kloboukovou gumu
nůžky, fixy, pastelky
c) Postup:
podle šablony obkreslíme daný tvar,
vybarvíme pastelkami, zdůrazníme fixami,
vystřihneme a vytvoříme malé dírky pro umístění kloboukové gumy a gumu zavážeme.
Lidové podněty
Říkanku vytleskáváme, čímž podpoříme analýzu a syntézu slova. Můžeme použít také jako rozpočítadlo, které nám ulehčí výběr dalšího dítěte ke hře, např. při hře na medvěda.
Skákej, skákej, medvěde, čert pro tebe pojede s drátovaným měchem, stojí za ořechem, s drátovaným talířem, budeš v pekle malířem. Z Moravy
Fašanky, fašanky s červenými fúsy, aj ten čert bachratý tancovat musí. Z Moravy
Vysvětlíme jednotlivá slova a rýmy říkanek a zkoušíme klást otázky, abychom zjistili, jestli děti rozumí pořekadlům.
Proč musí medvěd tancovat?
V období masopustu se všichni veselí, proč?
Jak tancuje čert?
Pranostiky
Masopust na slunci pomlázka u kamen.
Porozumění pranostiky zdůrazníme otázkami, které dětem vysvětlíme.
Masopust bývá v únoru, bývá také sluníčko?
Když je teplý únor, vrátí se ještě zima?
Pomlázka – znamená velikonoce, jak bude o Velikonocích?
Báseň: Vysvětlení emocí na příkladu básně, děti se ji mohou naučit.
Pampadadam Jiří Havel
V našem domě časně zrána promění se všechny schody na klávesy od piána. Běžím dolů, pampadadam, brnkám čtyři poschodí, smutné noty vynechám, nikdy se mi nehodí. Než seběhnu do přízemí, pampadadam, celá zním, dobře je mi, pampadadam, už se na svět nemračím. Když mě ten můj klavír škádlí, když má zlost a nechce hrát, sjedu dolů po zábradlí a schválně se začnu smát!
S dětmi si povídáme o básni:
Jaké mohou být schody?
Jak vypadá klavír?
Jak zní smutná a veselá nota?
Jak vypadá veselá písnička?
Jak se můžeme tvářit?
Umíme se mračit?
Umíme se smát? A proč?
Literatura a použité zdroje
LANGHAMMEROVÁ, J. Lidové zvyky. 1. vyd. Praha: Lidové noviny, 2004. 343 s. ISBN 80-7106-525-0.
HAVEL, J. Králoství nesmyslů. 1. vyd. Frýdek-Místek: Alpress, 2000. 60 s. ISBN 80-7218-337-0.
SMOLKOVÁ, T. Slavíme s dětmi svátky. 1. vyd. Velké Bílovice: TeMi CZ, 2009. 82 s. ISBN 987-80-87156-40.
PLICKA, VOLF. Český rok v pohádkách, písních, hrách a tancích, říkadlech a hádankách. Zima. 2. vyd. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby, 1960. 430 s.
PLICKA, VOLF. Český zpěvník 2, 500 lidových písní českých, moravských a slezských. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby, 1959. 314 s.
MUNZAR, J. Medardova kápě. 2. vyd. Praha: Horizont, 1986. 240 s.
BESTAJOVSKÝ, M. Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce. Zima. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004. 64 s. ISBN 80-251-0476-1.
ŠOTTNEROVÁ, D. Zima. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2005. 119 s. ISBN 80-7346-059-9.
