Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Majetek podniku a jeho členění
1,0 (1 hodnocení)
Příklad dobré praxe je ukázkou využití několika aktivizačních metod, které se při vyučování neustále prolínají - metody brainstormingu, metody problémového vyučování a metody skupinového řešení problému.Jejich využití je popsáno v hodině ekonomiky, při níž si mají žáci 1. ročníku osvojit nové vědomosti o majetku podniku. K novým poznatkům mají dospět řešením problémové situace, samostatně, s využitím produktivního myšlení a aktivity.Metoda problémového vyučování zpestřuje a oživuje jinak monotónní výklad.
Cíl výuky
Prezentovat, jak metodou problémového vyučování zpestřit a oživit výklad daného tématu.
a) Vysvětlit pojem "Majetek podniku" a zaktivizovat studenty k jeho pochopení metodou brainstormingu a aplikací na konkrétní podnik.
b) Vysvětlit členění majetku a význam tohoto členění pro praxi (účetnictví a daně), upevnit nové pojmy aktivizačním cvičením (problémovou metodou s využitím skupinového vyučování), využití PC ke zpestření výuky.
c) Na konci hodiny budou studenti schopni: vysvětlit pojem majetek podniku, rozčlenit majetek podniku pro účetní a daňové účely a uvést konkrétní příklady.
Kontext
Rámcové zasazení modelové hodiny
ekonomika 1. ročník OA, 2. pololetí
45 min.
Cílová skupina
1. ročník (16 letí žáci), počet žáků 15 (metoda je použitelná i na počet 30 žáků)
vstupní znalosti - návaznost na členění statků dle opotřebení z 1. pololetí , práce na PC, práce ve skupinách
Základní struktura modelové hodiny - rámcový scénář a časové rozvržení
úvod, téma, cíl hodiny = 2 až 3 min.
pojem "Majetek" - vysvětlení, následně brainstorming = 10 minut
a) tabule, křída = zapíše se téma a výsledky aktivizačních cvičení
b) pomůcky pro brainstorming - FLIP 1 kus, fixy
c) pomůcky pro problémové vyučování ve skupinách:
1.alternativa s využitím PC:
- PC učitele napojený na projektor
- PC pro skupiny žáků (v našem příp. 3 počítače)
- zadání problémové úlohy v PC (v e-mailu každého žáka nebo na webu učitele) včetně prázdného grafu
- členění majetku podniku v PC = „kvíz“ – viz příloha
- řešení problémové úlohy
2.alternativa bez využití PC:
- 3x namnožené listy se zadáním problémové úlohy pro skupiny
- 3x list flipchartu s prázdným grafem majetku
- lístky s konkrétními příklady
- řešení
Diskuze (1)▾
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Jindřich Kolek23. 11. 2009
Dobrý den, nechci kritizovat jako pedagog pedagoga,ale pokud bych chtěl použít Váš příklad musel bych ho opravit. Již delší dobu se nepoužívá označení Investiční majetek - a to několik let.Existuje pouze dlouhodobý hmotný, nehmotný, finanční atd. Tahle příprava i přesto, že byla vložena nedávno je zastaralá, proto nechápu, jak mohla být bez aktualizace zveřejněna. Máme děti učit věci, které jsou aktuální a platné. I přes tyto výtky se prosím nezlobte za tuto kritiku.
pojem "Členění majetku" - vysvětlení grafu, aktivizační cvičení problémovou metodou = 20 až 22 minut
shrnutí, vyhodnocení výsledků, úkol, zakončení hodiny = 10 minut
Východiska, metodika
Diskusní metoda - brainstorming
Tato metoda je založena na asociativním způsobu myšlení. Hlavní problém, který je třeba vyřešit, se napíše na flipchart (případně na tabuli nebo se promítne projektorem na plátno). Nastolení problému je velice důležité, protože všichni účastníci jej musí mít názorně před sebou. Výzkumy ukazují, že lidé při použití brainstormingu mají dvakrát tolik nápadů, než když pracují samostatně (Petty G.: Moderní vyučování.1.vydání. Praha. Portál 2004. ISBN 80 - 7178-978-X.)
Další důležitou podmínkou je zaznamenání celého průběhu diskuse, resp. zaznamenání všech vyslovených nápadů. To může být provedeno klasickým zaznamenáváním všech nápadů na flipchart (tabuli) nebo nahráváním na diktafon, příp. videokameru. Pro úspěšnou realizaci této metody je však třeba žákům vysvětlit a dodržet tyto základní principy:
zákaz kritizování - žádný z účastníků nesmí nikoho z diskutujících zesměšnit, zpochybnit cizí myšlenky,
rovnost účastníků - všichni mají stejná práva, nikdo není nadřazen,
úplná volnost nápadů - kreativitě, netradičním řešením a hravosti se meze nekladou,
princip kvantity před kvalitou - cílem je produkce maximálního množství nápadů - čím více, tím lépe,
princip asociace a kombinace - nápady a nová řešení vzniknou hlavně v důsledku asociativního myšlení a vzájemné návaznosti jednotlivých účastníků,
pohodové, klidné prostředí - podmínky prostředí jsou velice důležité a tvoří základ realizace všech diskusních metod.
Realizace brainstormingu v modelové hodině:
Zadání formou problémové otázky, kterou učitel napíše na flipchart:
"Jaký majetek budete potřebovat k podnikání, jestliže si chcete otevřít pekárnu?"
Problémová metoda s využitím skupinového vyučování
Problémové úlohy tvoří základ všech aktivizačních metod - zpestřují a oživují výklad. Konkrétní problém je žákům zprostředkován pomocí hry - v této modelové hodině formou vědomostního kvízu - tzn. je zadán graf majetku s prázdnými políčky, kam žáci na základě různých indicií (návodů, pomocných slov, barevného odlišení slov) zapisují své výsledky.
Východiska pro praktickou realizaci problémové metody:
Motivace žáků - musí chtít řešit problém, příslib odměny nejlepší skupiny.
Vytvoření problémové úlohy - problémovou situaci navodí učitel, motivuje žáky k řešení zábavnou formou - pomocí kvízu v PC.
Analýza problému - žák si musí uvědomit, jaké údaje má k dispozici - známé a naopak nové pojmy. Musí sami poznat a odvodit závislosti mezi nimi. K usnadnění pochopení souvislostí (skupin a podskupin druhů majetku) jsou pojmy barevně odlišeny.
Řešení problému - žáci využívají svých zkušeností, dosavadních znalostí, ale i produktivního myšlení . Hledání řešení může být provedeno metodou pokusů a omylů, nebo na základě intuice, minulé zkušenosti, případně rozumové analýzy.
Verifikace řešení - ověřuje se správnost řešení. V naší modelové hodině žáci zašlou řešení na e-mail učitele a ten toto řešení promítne na plátno a vedoucí skupin prezentují svá řešení. Na závěr se návrhy řešení porovnají s předem připraveným řešením učitele. Učitel pak vyhodnotí všechna řešení a odmění členy nejlepší skupiny známkou 1 za práci v hodině.
Zobecnění řešení problému - provádí učitel formou diskuse se žáky a zdůrazní využitelnost uvedeného členění majetku pro účetní a daňovou praxi.
Skupinové vyučování
Žáci řeší problém ve skupinách, do kterých byli zařazeni již v minulých vyučovacích hodinách. Jsou zvyklí ve skupinách pracovat již od počátku školního roku (učitel již neztrácí čas rozdělováním žáků do skupin a vysvětlování principů skupinové práce). Skupiny je vhodné po čase obměňovat, aby nedocházelo ke stereotypu.
Předpoklady pro realizaci skupinového vyučování jsou:
Skupiny jsou vyvážené, tzn. jsou přibližně na stejné úrovni z hlediska znalostí, komunikačních dovedností a inovačního myšlení. Při sestavování skupin je důležité brát v úvahu i osobnostní stránku členů skupin. Práce v kolektivu lidí, kteří se nesnáší, nemusí vést k očekávaným výsledkům. Proto učitel musí odhadnout, kdo s kým dokáže spolupracovat, a kdo nikoliv.
Týmová práce - osobní odpovědnost, vzájemná závislost členů skupiny, individuální skládání účtů. Cílem je ukázat žákům, že v praxi, ale i v životě, jedinec sám o sobě nic nezmůže, a proto je velice důležitá práce v týmu, kooperace a spolupráce. Často ve skupině pracuje jen několik aktivních jedinců. Proto je důležité zapojit do práce všechny členy skupiny - toho učitel dosáhne tím, že nestanoví předem toho, kdo bude prezentovat výsledky řešení. Prezentujícího vybere náhodně (nebo cíleně) až těsně před prezentací. Tato strategie přiměje všechny členy týmu sledovat průběh řešení a znát výsledky řešení, které bude jeden z nich prezentovat.
Formování a využití skupinových dovedností - řešení problému a tedy i učení probíhá mezi žáky „tváří v tvář". Žáci se poznávají, musí si důvěřovat, přesně komunikovat, učí se společně rozhodovat a řešit problémy.
Reflexe skupinové práce - členové skupiny hodnotí své úsilí a srovnávají se s ostatními skupinami. Soutěživost motivuje i jinak pasivní žáky. Hodnotí se i kdo a jak přispěl k řešení problému a na základě toho je vytvářena strategie řešení problémů do budoucna.
Vlastní skupinová práce - doporučení žákům pro práci ve skupinách (ve třídě, kde žáci pracují ve skupinách poprvé):
dbejte pokynů učitele - ověřte, zda plně chápete zadání úkolu (příp. si vyžádejte doplnění informací od učitele),
určete si vedoucího skupiny, který koordinuje práci a hlídá čas,
při čtení zadání nerušte ostatní členy komentáři k textu,
řešení problému provádějte formou diskuse, závěry pak shrňte do jediného dokumentu za celou skupinu (jeden žák diktuje, ostatní již jen kontrolují),
výsledky prezentuje jeden žák - vedoucí skupiny nemusí být jejím mluvčím,
nejčastější chyby práce ve skupinách - chybějící koordinátor (vedoucí) skupiny, vytvoření vzájemně nespolupracujících podskupin v rámci jedné skupiny, špatně rozložený čas (příliš dlouhá diskuse a nezbude dostatek času na vytvoření prezentace), pasivita některých členů.
Vytyčení problému v modelové hodině
Problém členění majetku - alternativy modelové hodiny:
1.alternativa - využití PC - zadání problémové úlohy včetně prázdného grafu na učitelově webu nebo v e-mailu každého žáka.
Žáci se rozdělí do pětičlenných skupin (respektive do skupin dle počtu počítačů),
předpoklady:
žáci jsou zvyklí pracovat ve skupinách, dokážou spolupracovat a komunikovat,respektovat názory ostatních, jsou zodpovědní za své výsledky i výsledky skupiny,
žáci jsou zvyklí využívat PC v hodinách ekonomiky k řešení problémových úloh i k vyhledávání ekonomických údajů na internetu,
žáci umí spustit prezentaci úlohy - zadání na učitelově webu nebo v e-mailu každého žáka.
2.alternativa- využití flipchartu:
žáci se rozdělí do pětičlenných skupin (tzn. 3 skupiny), učitel rozdá lístky s názvy složek majetku. Znění úkolu: „Zamyslete se, zda složka majetku patří do IM nebo do OM a na základě toho vytvořte graf majetku a zařaďte položku do příslušné skupiny (podskupiny)." Učitel rozdá skupinám prázdná schémata majetku na listu flipchartu - prázdná políčka (viz příloha) a vyzve žáky, aby lístky přilepili do příslušné části grafu.
Cíle
Vysvětlit pojem "Majetek podniku" a zaktivizovat studenty k jeho pochopení metodou brainstormingu a aplikací na konkrétní podnik,
vysvětlit členění majetku a význam tohoto členění pro praxi (účetnictví a daně), upevnit nové pojmy aktivizačním cvičením (problémovou metodou s využitím skupinového vyučování), využití PC ke zpestření výuky,
na konci hodiny budou studenti schopni:vysvětlit pojem majetek podniku, rozčlenit majetek podniku pro účetní a daňové účely a uvést konkrétní příklady.
Realizace
Úvod, téma, cíl hodiny a jejich zápis na tabuli (2 až 3 minuty)
Brainstorming - "Majetek podnikju" (10 minut)
Zadání formou problémové otázky, kterou učitel napíše na flipchart: "Jaký majetek budete potřebovat k podnikání, jestliže si chcete otevřít pekárnu?"
Následuje produkce nápadů spočívající ve spontánní diskusi - žáci vyslovují své názory zcela spontánně (kdokoliv může kdykoliv vyslovit svůj návrh).
Učitel zapisuje nápady na flipchart, aby byly všem na očích. Výsledky zapisuje všechny a bez komentáře.
V diskusi se zhodnotí výsledky a vyloučí se nápady, které neodpovídají zvoleným kriteriím (např.návrh „pracovníci" - nelze uznat jako součást majetku podniku, apod.).
Učitel zobecní poznatky, vysvětlí pojem „majetek podniku" a upřesní názvy složek majetku. Výsledky vyučovací metody: k pochopení pojmu „majetek podniku" dojdou žáci za své aktivní účasti, produktivním myšlením a samostatně - z konkrétních příkladů z konkrétního typu podniku pochopí podstatu pojmu majetek podniku.
Z údajů na flipchartu pak učitel vychází v další části hodiny - slouží k vysvětlení dalšího pojmu „Členění majetku". Učitel velice krátce vysvětlí pojem a rozdíly mezi dvěma hlavními skupinami majetku podniku - tzn. odliší „Investiční (tj.dlouhodobý) majetek" a pojem „Oběžný (krátkodobý) majetek" a názvy napíše na flipchart. Žáci již znají toto členění na krátkodobý a dlouhodobý majetek z 1.pololetí z tématu „Statky a jejich členění". Na to pak naváže další část - problémová úloha na PC (příp. alternativa na flipchartu).
Problémová metoda s využitím skupinového vyučování
1.alternativa - zadání v PC
Znění úkolu: „Zamyslete se, zda složka majetku patří do IM nebo do OM a na základě toho vytvořte graf majetku a zařaďte položku do příslušné skupiny (podskupiny)."
Postup:
Žáci spustí prezentaci z e-mailu se zadáním, učitel určí 3 min na čtení zadání, a následně ověří, zda skupiny zadání chápou, případně doplní informace o postupu při vyplňování grafu.
Následuje skupinové řešení problému a vytvoření prezentace přímo v PC.
Verifikace řešení - ověřuje se správnost řešení - návrh řešení se porovná s předem připraveným řešením učitele. V naší modelové hodině žáci zašlou řešení na e-mail učitele a ten toto řešení promítne na plátno. Vedoucí skupin pak prezentují svá řešení. Učitel závěrem vyhodnotí všechna řešení a odmění členy nejlepší skupiny známkou 1 za práci v hodině.
Zobecnění řešení problému - provádí učitel formou diskuse se studenty a zdůrazní využitelnost uvedeného členění majetku pro účetní a daňovou praxi.
Domácí úkol - učitel zašle správná řešení na e-mail každého žáka. Žáci si pak tato řešení sami vytisknou a nalepí do sešitu.
2.alternativa - využití flipchartu
Znění úkolu: „Zamyslete se, zda složka majetku patří do IM nebo do OM a na základě toho vytvořte graf majetku a zařaďte položku do příslušné skupiny (podskupiny)."
Postup:
Žáci se rozdělí do pětičlenných skupin (tzn. 3 skupiny), učitel rozdá skupinám zadání problémové úlohy, lístky s názvy složek majetku, prázdná schémata majetku na listu flipchartu.
Učitel vyzve skupiny, aby lístky přilepili do příslušné části grafu.
Prezentace výsledků - skupiny nalepí svoje řešení na flipchartech na tabuli, aby všichni viděli rozdíly v řešeních jednotlivých skupin. Mluvčí skupin prezentují a zdůvodňují řešení.
Vyhodnocení - učitel nalepí svůj flipchart se správným řešením. Zdůvodní řešení a vyhodnotí výsledky. Členy nejlepší skupiny ohodnotí známkou 1 za práci v hodině.
Učitel rozdá namnožená správná řešení a žáci je nalepí do sešitu.
Úzká místa modelové hodiny - na co by měl pedagog myslet předem, co se může též přihodit
Časové rozvržení hodiny - dát čas na rozmyšlení, vysvětlit a zadat aktivizační cvičení.
Neustále hlídat čas - v případně živé diskuse se lze dostat do skluzu.
Nechat čas na shrnutí, vyhodnocení řešení a zadání úkolu v závěru hodiny.
Další alternativní řešení modelové hodiny, resp. aktivizačních cvičení, případně obměny či doporučení
K zaznamenání brainstormingu lze využít i diktafon, videokameru.
K zařazování do skupin majetku lze využít pexeso.
K pochopení pojmu „majetek" lze žáky rozdělit opět do pětičlenných skupin a každá skupina bude zakládat svůj podnik s rozdílným předmětem podnikání, např. prodejna obuvi (obchod), pekárna (výroba), kadeřnictví (osobní služby), nákladní doprava (věcné služby). Každá skupina dostane list papíru a pak prezentuje výsledky. Cíl: porovnání složek majetku v podnicích s různým předmětem podnikání.
Zadání domácího úkolu: učitel zadá 5 složek majetku, úkolem je písemné zařazení do grafu.
Prameny
Klínský P., Munch O.: Ekonomika pro 1. ročník OA a ostatní střední školy.3.vydání. Praha. Fortuna2006. ISBN 80-7168-964-5
Zákon o dani z příjmů
Zákon o účetnictví
Kotrba T., Lacina L.: Praktické využití aktivizačních metod ve výuce. 1.vydání. Brno. Barrister & Principál 2007. ISBN 978-80-87029-12-1
Na konci hodiny byli žáci schopni vysvětlit pojem majetek podniku, rozčlenit majetek podniku pro účetní a daňové účely a uvést konkrétní příklady. K novým poznatkům došli v diskusi a řešením kvízu ve skupinách. Tyto metody vedly k aktivizaci všech žáků – i introvertní žáci se zbavili nejistoty vystupovat a hovořit před ostatními. Prezentace výsledků „slabšími“ žáky pomohla k upevnění jejich sebedůvěry.
Příslib odměny nejlepší skupiny formou výborné klasifikace přispěl k navození atmosféry soutěživosti. I jinak pasivní žáci byli motivováni k dosažení nejlepších výsledků a plně se zapojili do soutěže. Při práci ve skupinách si žáci opět ověřili, jak důležitá je spolupráce, aktivita všech členů, rychlost přijímání rozhodnutí a vymezení času pro zpracování výsledků prezentace.
