Má mít AI lepší zdroje než lidé?

Poměrně hodně se dnes na internetu diskutuje o tom, co s dalším vývojem generativní AI (GAI) udělá fakt, že začíná mít privilegovaný přístup ke zdrojům. Má pochopitelně k dispozici veškerý volně dostupný obsah internetu (včetně OER). Jenže začínají přicházet zprávy o tom, že někteří vydavatelé vědeckých publikací prodávají přístup i k veřejně nedostupnému obsahu společnostem vlastnícím systémy GAI za účelem jejich trénování [1].

Naproti tomu je omezována volná dostupnost nejen vědeckých informací lidem, což lze dokumentovat na kauze jedinečného poskytovatele přístupu k již zaniklému obsahu webu Internet Archive Wayback Machine (viz Brewster Kahle a jeho stroj na cestování časem). Internet Archive prohrál spor s vydavateli, když se pokusil během pandemie umožnit lidem v digitalizované podobě dočasně studovat i knihy, které dosud podléhaly autorskému právu (National Emergency Library project) [2]. Náhrada, kterou má Internet Archive zaplatit, může tuto unikátní službu zničit a spolu s ní i důležitou část naší historie [3].

Martin Weller není sám, kdo se ptá, zda to znamená, že v budoucnosti bude AI ve výhodě, protože možná bude mít snazší přístup k nejnovějším poznatkům než kdokoli z lidí včetně vědců [4]. Možná to není úplně zřejmé, ale ve skutečnosti GAI poskytuje zpracované výsledky práce lidí bez toho, aby použité zdroje poznání odkazovala.

Je mimořádně důležité si uvědomit souvislosti. Hlavním cílem je samozřejmě maximalizovat zisk. Zájmy vydavatelů a korporací vlastnících systémy GAI se v tomto shodují. Můžeme si být jisti, že do budoucna bude třeba za využití nejchytřejších (teď už bez uvozovek) GAI systémů platit. To zároveň znamená, že se bude ještě více prohlubovat existující propast mezi těmi, kdo má k těmto systémům přístup a kdo ne.