Logopedie ve školce – výslovnost hlásky „B“

Fonetická klasifikace hlásky

Souhláska „b" je závěrová, ústní, obouretní, znělá.

Všeobecná charakteristika hlásky

Souhláska je okluzíva 1. artikulačního okrsku. Při artikulaci souhlásky „b" jsou rty semknuté, vytvářejí obouretní závěr. Souhláska je ústně rezonovaná, takže v činnosti je patrohltanový závěr. Obouretní závěr je ve srovnání s hláskou „p" slabší. Zuby jsou blízko u sebe, ale nedotýkají se. Jazyk je v neutrální poloze. Hlasivky jsou v činnosti, je to hláska znělá. Hláska „b" má dobrou optickou oporu.

Procvičování hlásky „b"

Dechová cvičení

• stisknout rty, zadržet vzduch, pak otevřít ústa a hlasitě vypustit vzduch na ruku drženou před ústy s výdechem.

Přípravná předartikulační cvičení

• logoped mírně nafukuje tváře a fouká, dítě ho napodobuje - provádět před logopedickým zrcadlem

Pomůcky - proužky papíru, mávátka, větrník, chomáčky vaty, které se při správném výdechu prohnou nebo přemístí. Lze motivovat - „Komu poletí kulička, chomáček dál?"

• nafukujeme tváře - balonek - rukama plácneme = „propíchneme" balonek
• nafukujeme tváře, rty jsou stisknuty - zvuk U se zavřenou pusou - vlak jede do tunelu (výdech prorazí závěr rtů)
• ohmatání vibrace znělosti u logopeda i u sebe na tvářích, na temeni hlavy

Sluchová cvičení

• hra - Na ztracenou ovečku - dítě se zavázanýma očima hledá „ztracenou ovečku", která ho volá - bé, bé