Letní škola a činnostní učení fyziky

Jak zaujmout žáka

Přechod žáků z 1. stupně na 2. je velkou změnou. Jednou z novinek je předmět fyzika. Je dobré, pokud žákům fyziku zpřístupníme hned od začátku. Zaujmout dnešní děti je ale dost těžké. Technika – kromě počítačů – jim toho moc neříká. Kde najít východisko a zájem žáků obrátit i tímto směrem? Je dobré začít informací, že to, co budeme ve fyzice dělat, už z 80 % znají. Skutečně nejde o žádné převratné novinky, ale pouze o oživení a prohloubení stávajících dovedností a znalostí. Zároveň budeme tyto poznatky zapisovat, hovořit o nich a přemýšlet. 

Základní pojetí výuky fyziky

Jednou z nejdůležitějších součástí učiva fyziky v 6. ročníku je znalost a měření základních fyzikálních veličin – délky, objemu, hmotnosti, času a teploty. Vždy vycházíme ze zkušeností žáků a necháváme je fyziku objevovat. Na základě jednoduchých pokusů a pozorování žáci sami docházejí ke správným závěrům. Nevadí, jestliže názor žáka není z počátku naprosto přesný nebo úplný, doplní ho jiný žák nebo učitel. Důležité je nechat žáky o každém pozorování mluvit, motivovat je k tomu, aby se nebáli přihlásit a řekli svůj názor. Postupně se své názory a otázky žáci naučí i přesněji formulovat. Další věcí, kterou se žáci učí, je diskuze – nepřekřikovat se, vyslechnout druhé, respektovat je a neposmívat se jim, když se něco nepovede. To je jeden z prvních těžkých úkolů a každý, byť sebemenší pokrok je při tom velmi cenný. 

Výuka veličiny délka

Jako příklad zde uvádím možný přístup k výuce veličiny délka. V jedné hodině si vyrobíme papírový metr, vyznačíme na něm decimetry a změříme s ním např. šířku lavice. Potom dáme žákům za úkol změřit délku a šířku třídy. Po první reakci, že to nejde, je napadne spojit metry dohromady a spolupracovat. Necháme je nejdříve délku třídy odhadnout, pak si podle toho vytvoříme skupinky, aby jimi vyrobené metry stačily na měření. Pokud zbude pár žáků, mohou zkusit změřit stejnou délku, ale pouze jedním metrem. Další žáci změří délku třídy jedním pásmem. Všechny naměřené hodnoty zapíšeme zároveň na tabuli, abychom je mohli porovnávat. Není složité dojít k závěru, že nejpřesnější je v tomto případě měření jedním delším měřidlem, tedy pásmem, v ostatních případech vznikají při nastavování měřidla nepřesnosti. Dostaneme se tak k pojmu