Letní plavba němčináře do tří zajímavých destinací

A naše přirovnání k jedné destinaci poznávací cesty?

Kapitola 3.2 a 3.3 je takovým turistickým informačním centrem a řekněme hlavním náměstím, na které každý turista doputuje a ze kterého vychází.

Zároveň by bylo velmi málo, navštívit jen tyto dva body, stejně jako by bylo smutné, omezit čtení celého dokumentu jen na tabulku úrovní. Nezaslouží si naše výuka, abychom si čas od času uvědomili, jakými dovednostmi na každé úrovni musí být vybaven ten, kdo se učí cizí jazyk, pro jaké oblasti se učí, jaké strategie se uplatňují, jak se hodnotí a měří výkony, jak jsou postaveny jednotlivé deskriptory a jak se v nich orientovat, jaký je vůbec rozdíl mezi jednotlivými úrovněmi, za jakých podmínek a v jakém mentálním kontextu se odehrává úspěšná jazyková komunikace? Jaké typy úkolů a aktivity se mohou odehrávat (např. receptivní, produktivní a interaktivní), úloha neverbálních projevů a paralingvistických jevů (např. učitel předvede praktické jednání, doprovází gesty a mimikou, obrázky, schématy). Pak teprve se dostáváme k jednotlivým komunikačním tématům. Ano, to jsou ty názvy kapitol a lekcí v učebnicích, u kterých spíše často začínáme, a někteří z nás zůstanou jenom u nich.

Pro mne byla důležitým mezníkem kapitola 4.5 „Kommunikative Sprachprozesse“, která mi ukázala, že pokud chci od žáků určitý výkon, musím mít teoretické znalosti o struktuře tak, abych dokázala „navodit“ situaci a zároveň věděla, čeho chci dosáhnout – a jak to mám hodnotit a měřit. Plánovat, prakticky provést a kontrolovat. Jaké typy textů existují a z čeho tedy vycházejí autoři učebních textů, které jsou nám předkládány. A jaké jsou možné cíle jazykové výuky, tedy i cíle, se kterými plánujeme výuku – ať už tematický plán na jeden školní rok, nebo strategické dokumenty typu ŠVP.

Jedna malá kapitolka (6.4.7.7) se věnuje učení (se) gramatiky. Naopak rozsáhlá kapitola 7 celá pojednává o roli komunikativních úkolů ve výuce.  

Samozřejmě už přečtení dokumentu až ke kapitole 7 je samo o sobě hodnotným výkonem. Vyberte si a začněte. Stejně jako poznávání zajímavého města – nemáme na to vždy ideální podmínky. Nepoznáme vše a ne najednou. Ale pokud nezůstaneme jen pasivním pasažérem na palubě lodi v přístavu a vydáme se za poznáním, vše se počítá.

Přístav druhý:

Poté, co sám učitel poznal strukturu dokumentu SERR, orientuje se v něm a používá jej, potřebuje podrobnější vodítko. Tím je publikace „Profile Deutsch“, která podrobně rozpracovává jednotlivé dovednosti s ohledem na úrovně SERR, na typy skupin, jazykových prostředků a situací, zabývá se strategiemi, typy textů, ale i gramatikou a slovní zásobou přiřazenou jednotlivým úrovním.

Nejjednodušší cestou, jak by se měl učitel zorientovat v tabulkách SERR a zpřesňujících deskriptorech „Profile Deutsch“, je, že je vyzkouší sám na sobě a ohodnotí sám sebe. Má to i ten efekt, že získá náhled na úkoly a nároky, které klade na své žáky, z perspektivy svých vlastních výkonů.

„Profile Deutsch“ se stávají důležitým nástrojem při výběru typů vhodných textů a úkolů, při kontrole dostatečné pestrosti aktivit, když plánujeme výuku konkrétní skupiny, při vytváření a modernizacích školního vzdělávacího programu. Neodmyslitelný je při přípravě na jazykové zkoušky.

Přístav třetí:

Dalším užitečným nástrojem je práce s Evropským jazykovým portfoliem. Zde se i žák musí naučit alespoň základní rozlišení referenčních úrovní a jednotlivých jazykových dovedností. Jazykové portfolio je, je-li přiměřeně využito, motivačním nástrojem a vodítkem jazykového postupu žáka. Je zároveň kombinací s využitím digitálních dovedností žáků, což je u žáků 2. stupně ZŠ a žáků SŠ vítaná kombinace. Proč jej vyzkoušet? Pomáhá v případech, kdy je výuka méně pestrá, dát nové impulsy, a naopak tam, kde učitel „valí“ na své žáky množství materiálů, je pomůže systematicky utřídit. Je ideálním vyústěním procesu, kdy se učitel již bezpečně orientuje v SERR, seznámil se s kategorizací „Profile Deutsch“ a může tedy samostatně aplikovat EJP do své výuky. Učitel se registruje, zorientuje v nabídce možností, které jsou velmi přehledné, a pak už může vyzvat své žáky k registraci a zaznamenání jejich dosavadních aktivit. Pak už je možno kombinovat práci v hodině (společné záznamy) s prací individuální.

V zastavení („přístavu“) prvním a druhém jsme se teoreticky vybavili, abychom mohli u třetího zastavení již pracovat sami a přinášelo to užitek nám i našim žákům. Nedrželi jsme se jen „doma za pecí“ (= své osvědčené učebnice nebo metody), ale vyrazili trochu do světa. Zas tak náročné to nebylo. A užitečné? To už musí vyzkoušet a posoudit každý z nás sám.

Mgr. Markéta Švadlenová, učitelka němčiny a ředitelka

                                                                                              Táborské soukromé gymnázium a Základní škola

Literatura:

• Gemeinsamer europäischer Referenzrahmen für Sprachen: Lernen, lehren, beurteilen, http://www.goethe.de/z/50/commeuro/i3.htm (navštíveno v listopadu 2016 a červenci 2017)
• Angela Horak, Wolfgang Moser, Margarete Nezbeda und Michael Schober: Der Gemeinsame europäische Referenzrahmen für Sprachen in der Unterrichtspraxis, Österreichisches Sprachen-Kompetenz-Zentrum, http://www.oesz.at/download/publikationen/Broschuere_interaktiv.pdf (navštíveno v listopadu 2016 a červenci 2017)
• Manuela Glaboniat, Gerhild Kronberger et al.: Grundstufe Deutsch A2, Handreichung für Prüferinnen und Prüfer, 2009, ÖSD, Wien, ISBN 978-3-902440-08-2
• Manuela Glaboniat, Martin Müller, Paul Rusch, Helen Schmitz, Lukas Wertenschlag: Profile Deutsch, Klett-Langenscheidt GmbH, München, 2015, ISBN 978-3-12-606518-4
• Günther Schneider: Der «Gemeinsame europäische Referenzrahmen für Sprachen» als Grundlage von Bildungsstandards für die Fremdsprachen – Methodologische Probleme der Entwicklung und Adaptierung von Kompetenzbeschreibungen, http://www.pedocs.de/volltexte/2011/4114/pdf/SZBW_2005_H1_S13_Schneider_D_A.pdf, (navštíveno v říjnu 2016)
• http://www.europaeischer-referenzrahmen.de/, (navštíveno v říjnu 2016 a červenci 2017)
• Jazykové centrum CZ Lingua: Úrovně dle CEF, http://www.czlingua.cz/cz/urovne, (navštíveno v říjnu 2016)
• Evropské jazykové portfolio: http://ejp.rvp.cz/, (navštíveno v listopadu 2016)