Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Článek se zabývá analýzou pedagogických a legislativních pravidel, která je třeba respektovat při zřizování přípravných tříd a při vzdělávání dětí zařazených do těchto tříd.
Zřizovat přípravné třídy umožňuje základním školám Školský zákon, který uvádí:
§47 Přípravné třídy základní školy
(1) Obec, svazek obcí nebo kraj mohou se souhlasem krajského úřadu zřizovat přípravné třídy základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, které jsou sociálně znevýhodněné a u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj. Přípravnou třídu lze zřídit, pokud se v ní bude vzdělávat nejméně 7 dětí.
(2) O zařazování žáků do přípravné třídy základní školy rozhoduje ředitel školy na žádost zákonného zástupce dítěte a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení. Obsah vzdělávání v přípravné třídě je součástí školního vzdělávacího programu.
Uvedený legislativní dokument také stanoví, že vzdělávací obsah přípravné třídy bude součástí školního vzdělávacího programu. Znamená to, že pedagogové mají za povinnost v rámci ŠVP pro tuto třídu stanovit vzdělávací obsah, respektive vytvořit vzdělávací program, jímž se budou v přípravné třídě řídit.
Vyhláška č. 48/2005 Sb. k tomu stanovuje následující:
§7 Přípravné třídy
(4) Obsah vzdělávání v přípravné třídě se řídí Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání a je součástí školního vzdělávacího programu.
V souladu se vzdělávacími cíli i obsahem RVP PV má podle paragrafu 7 citované vyhlášky probíhat i hodnocení výsledků, kterých děti na základě vzdělávání v přípravné třídě dosahují či nedosahují.
(6) Učitel přípravné třídy vypracuje na konci druhého pololetí školního roku zprávu o průběhu školní přípravy dítěte v daném školním roce. Zpráva obsahuje vyjádření o dosažené úrovni hlavních cílů vzdělávání ve struktuře vymezené RVP PV.
Podle těchto právních předpisů se tedy obsah vzdělávání v přípravné třídě řídí Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání. To konstatuje také RVP PV. Pedagogové při tvorbě vzdělávacího programu přípravné třídy budou tedy vycházet z tohoto dokumentu, popř. mohou využít i dalších metodických materiálů platných pro předškolní vzdělávání.
Vzdělávací obsah uvedený v RVP PV je určen pro vzdělávání dětí ve věku od 3 do 6 (7) let. V souladu se specifikou vzdělávání dětí této věkové skupiny je stanoven tak, že je provázán s podmínkami, ve kterých vzdělávání probíhá. Z toho důvodu je třeba při tvorbě vzdělávacího obsahu pro přípravnou třídu pracovat také s podmínkami vzdělávání.
Podmínky vzdělávání žáků v základní škole, resp. v 1. až 9. ročníku základní školy, stanovuje Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Pro vzdělávání předškolních dětí v době před nástupem do povinného vzdělávání vymezuje podmínky Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, a to jak pro mateřskou školu, tak také pro přípravné třídy základních škol.
V mateřských školách nejsou pro tyto děti vytvářeny samostatné třídy, děti se sociálním znevýhodněním jsou vzdělávány společně s ostatními dětmi, případně s těmi, jimž byl udělen odklad školní docházky. Zařazením těchto dětí se počty dětí ve třídě nesnižují. Všem dětem je poskytována individualizovaná péče a vzdělávání v rozsahu jejich individuálních možností a zajištěna dostatečná stimulace jejich rozvoje. Dětem, které to potřebují, je zabezpečena nezbytná speciálně pedagogická podpora. Jsou uplatňovány speciální vzdělávací metody umožňující včasnou diagnostiku dětí a odpovídající pedagogické vedení.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání mimo jiné uvádí, že při vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním v přípravných třídách základní školy je nutno zabezpečit odpovídající metody a formy práce, tj. takové, které odpovídají věku, potřebám, zkušenostem a zájmům žáků. Obdobně hovoří také Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, který formuluje nezbytnost maximálně přizpůsobovat vzdělávání vývojovým, fyziologickým, kognitivním sociálním i emocionálním potřebám dětí. V případě vzdělávání dětí v přípravných třídách je nutno tyto požadavky také respektovat a vytvářet sociální klima i psychohygienické podmínky srovnatelné s těmi, jaké jsou zajišťovány v mateřských školách. Zároveň je zapotřebí brát v úvahu, že přípravné třídy jsou součástí školního prostředí a že tedy mají od mateřských škol zpravidla odlišné organizační, prostorové a materiální podmínky.
Některé podmínky pro tuto formu vzdělávání jsou dány vyhláškou, která upravuje počty dětí, organizaci a časový rozsah vyučování.
§7 Přípravné třídy
(1) Nejvyšší počet dětí v přípravné třídě je 15.
(5) Časový rozsah vzdělávání je určen počtem vyučovacích hodin stanovených RVP ZV pro první ročník (tj. v rozsahu 18 - 22 hodin).
§1 Organizace vzdělávání
(6) Při organizaci výuky jinak než ve vyučovacích hodinách a při akcích souvisejících s výchovně vzdělávací činností školy stanoví škola zařazování přestávek podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků.
Další podmínky citovaná vyhláška nestanovuje. RVP PV počítá s tím, že snížená adaptabilita dětí zařazovaných do přípravných tříd, či zvýšená potřeba výchovy a vzdělávání v některé oblasti bude vyžadovat při tvorbě vzdělávacího programu pro tyto děti úpravu vzdělávacího obsahu stanoveného RVP PV a zároveň bude vyžadovat i úpravu podmínek, které jsou v RVP PV stanoveny pro předškolní vzdělávání probíhající v mateřských školách.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
