Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Lakomá Barka
Jak dojít bezpečně z Hrdlořez až do Dejvic? Vydejte se s žáky na malý výlet s fantazií do pražských čtvrtí, poznejte zvyky tamních obyvatel a zakončete svůj výlet setkáním s Lakomou Barkou v Dejvicích.
První část obsahuje aktivitu pro rozdělení dětí do skupin a přípravné aktivity pro práci s pohádkou Jana Wericha. Je inspirována spisovatelovým pohráváním si s názvy obcí, děti rozvíjejí svou představivost a vytvářejí fiktivní městské části. Podle časových možností lze tuto část rozvinout také o výtvarné aktivity, skupiny mohou navrhovat městské znaky, erby, vlajky, loga. V závěrečné fázi budou skupiny pracovat také s mapou, ve které budou vyhledávat různé pražské čtvrti.
Uvedení hodiny
Dnes se vypravíme do velkého města a navštívíme jeho čtvrti, na první pohled se nám budou zdát obyčejné, ale my je prozkoumáme a budeme v nich hledat i něco neobyčejného a pokusíme se seznámit i s lidmi, kteří v nich žijí. Nakonec dojdeme do čtvrti, kde se odehrává děj jedné pohádky...
Rozdělení do skupin
Žáci dostanou rozstříhané jednotlivé fotografie (příloha A) a bez mluvení hledají další části fotografií, skupina, která se první najde, si vybere své pracovní místo, a tam sestaví fotografii do celku.
Asociace
Učitel: Teď máte před sebou fotografie z neznámých částí jednoho velkého města, zkuste napsat všechno, co vás napadá při pozorování těchto fotografií, jak na vás působí?
Žáci zapisují na papíry všechny své nápady.
Hledání názvu
Učitel: Nyní přemýšlejte, jak by se mohly tyto městské čtvrti jmenovat, a pokuste na základě vašich postřehů vymyslet 3 názvy.
Žáci ve skupinách vymýšlejí různé názvy pro „své" čtvrti. Vycházejí ze svých postřehů a nápadů, které v předchozím zadání zapisovali na papíry.
Výtvarná výchova:
- Rubrika
- Odborný článek
- Typ článku
- Praktický
- Stupeň vzdělávání
- Základní vzdělávání
- Týká se jazyka
- Čeština
- Organizace řízení výuky
- Skupinová
- Organizace prostorová
- Školní třída
- Nutné pomůcky
- čtvrtky A4, papír, psací potřeby, barvy dle vlastního výběru
Žáci se také mohou pokusit vytvořit znak čtvrti (porovnávání se skutečnými znaky, hledání výstižných prvků).
Pražské čtvrti
Učitel: Každá skupina nyní dostane seznam čtvrtí velkého města, jistě rychle poznáte, o jaké město se jedná. Po přečtení seznamu se pokusíte vybrat název jedné čtvrti, která by se nejlépe hodila k vaší fotografii i vytvořeným návrhům názvů vašich čtvrtí.
Učitel rozdá jednotlivým skupinám seznam vybraných pražských čtvrtí (příloha B). Žáci se snaží vybrat jeden z názvů, který by nejlépe odpovídal jejich čtvrti, hledají souvislosti. Najde-li skupina vhodný název, zapíše jej na tabuli (připomenutí pravopisu podstatných jmen vlastních).
Učitel: Na tabuli jste zapsali vybrané čtvrti, popište ostatním nyní svou fotografii.
Jednotlivé skupiny popíší obrázek, jedná se o reflexi dosavadní práce. Ostatní skupiny stručně okomentují vhodnost volby a výběru čtvrtí (žáci vybrali Chodov, Strašnice, Smíchov, Spořilov).
Mapa
Každá skupina dostane mapu Prahy (příloha C), vyhledá nejprve čtvrť, kterou si vybrala a následně i ostatní podle seznamu. Porovnají jednotlivé vzdálenosti.
Není čtvrť jako čtvrť
V této části se žáci přenesou do „svých" čtvrtí a stanou se jejich obyvateli. Opět podle časových možností lze zařadit různé dramatické aktivity, děti mohou sestavovat sousoší, pomocí živých obrazů přiblížit život své čtvrti, v krátkých improvizacích představit své obyvatele. Zadané úkoly z druhého bodu je třeba přizpůsobit probranému učivu, popřípadě je využít na seznámení s novým učivem. Například mohou všichni žáci psát deník různých obyvatel (starosta, učitel, prodavač, policista).
Sousoší v naší čtvrti
Učitel: Teď si představte, že by život ve vaší čtvrti byl ovlivněn jejím názvem. Představte si, jaké by to bylo. Pokuste se vytvořit sousoší, které představuje obyvatele vaší čtvrti.
V této krátké aktivitě by se žáci měli snažit vytvořit typický obraz ze života. Lze také pracovat s krátkou simultánní pantomimou.
Jak se žije v naší čtvrti
Každá skupina dostane nyní čtyři úkoly:
- vytvoříte návrh znaku vaší čtvrti
- představíte si, že jste starosta vaší čtvrti a připravíte si projev pro její návštěvníky (co je povoleno, zakázáno apod.)
- stanete se učitelkou a sestavíte rozvrh na jeden vyučovací den - nezapomeňte, jaké předměty budou ve vaší čtvrti potřebné pro život
- jako řadový občan zapíšete svůj jeden den do deníku
Žáci si ve skupinách rozdělí podle svých dovedností tyto čtyři úkoly. Mohou se také oddělit od svých skupin a pracovat v nových skupinách podle vybraných úkolů. Po skončení práce budou jednotlivé skupiny prezentovat svou čtvrť (nebo vybrané části úkolu). V následné reflexi diskutujeme o rozdílech mezi realitou a fikcí.
Lakomá Barka
V závěrečné části žáci již budou pracovat s textem pohádky Lakomá Barka.
Učitel: Nyní se přeneseme do jedné pražské čtvrti, kde se odehrává pohádka Jana Wericha.
"Nic nesplete člověka tolik, jako jméno vesnice. Třeba Hrdlořezy. Kdo se bojí do Hrdlořez kvůli hrdlu, tak se bojí docela zbytečně, protože v Hrdlořezích, a to je statisticky dokázáno, se hrdla neřežou o nic víc než kdekoli jinde. Anebo nedaleko Konstantinových Lázní, tam je vesnice Úterý. Šest dní v týdnu to jméno lže. A zrovna tak lhalo jméno vesnice Dejvice, když ještě Dejvice byla vesnice, když z Dejvic do Prahy se chodilo buď Píseckou branou anebo oklikou. Nejspíš ještě se dalo věřit osadě nedaleko Dejvic, která se jmenovala Černý Vůl. S ohledem na starostu to bylo jméno pravdivé, i když barvoslepé, neboť starosta byl zrzavý."
Zdroj: text na http://www.citarny.cz/modules.php?name=Sections&op=viewarticle&artid=22 (cit. 2007-9-10)
V první části se žáci seznámí s úvodem pohádky Lakomá Barka, na mapách dohledají místní názvy (Dejvice, Černý Vůl). Krátce diskutují o tom, proč se o Hrdlořezích a Dejvicích píše jako o vesnicích, proč název vesnice Dejvice zřejmě lže (předvídání děje).
Vlastní četba
Jednotlivé skupiny dostanou část textu pohádky (je rozdělen podle počtu skupin) a ve skupinách si ho přečtou (žáci se domluví a rozdělí si text podle svých čtenářských dovedností). Po přečtení úryvku skupiny diskutují o tom, zda-li už mohou předvídat, jací lidé žijí v Dejvicích a vypovídá-li jméno vesnice o způsobu života (příloha D).
Dějová posloupnost
Učitel: Převyprávějte stručně obsah svých úryvků. Která skupina se domnívá, že jejich část by mohla být začátkem pohádky?
Zástupci jednotlivých skupin stručně převypráví obsah svých úryvků. Skupiny se napojují se svým vypravováním podle dějové posloupnosti. Učitel přečte závěr pohádky (příloha D - 6. část).
Společná reflexe
V závěrečné reflexi žáci sdělují své dojmy z přečtené pohádky, hledají hlavní myšlenku příběhu, dají do souvislostí svou předchozí práci s názvy svých čtvrtí, hledají zajímavé slovní obraty v textu a hru s jazykem (charakteristické znaky autorova rukopisu) atd.
Pro práci s tímto textem je možné využít i inscenaci jeho jednotlivých částí, kdy si děti zkusí daný text rozdělit a upravit na role - můžeme tak celou záležitost rozšířit o prvky dramatické výchovy, případně o divadelní představení - realizace formou projektu.
