Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Materiál vznikl v rámci projektu spolufinancovaného Evropským sociálním fondem (ESF).
Učňovství by mělo být otevřeno i dospělým, kteří chtějí změnit nebo získat kvalifikaci, má poskytovat širší kompetence, umožňující jeho absolventům přizpůsobovat se změnám. Na vytváření učebních programů by se měli podílet i zástupci zaměstnavatelů. Tato a další doporučení uvedla OECD na zasedání G20 v Mexiku v září 2012.
Nezaměstnanost a podzaměstnanost mládeže je podle zprávy G20 Youth Strategy Report problémem ve většině zemí G20. Učňovství se přitom ukázalo zvláště efektivním pro získání kvalifikace a plynulý přechod ze školy do zaměstnání. Zástupci zemí G20 se proto zavázali podporovat a posilovat systémy kvalitního učňovství, které zajistí vysokou úroveň výuky, adekvátní odměnu učňům a zamezí zneužívání nízkých mezd.
Přestože je nedokončené sekundární vzdělání značnou nevýhodou na trhu práce, mnoho mladých lidí odchází ze vzdělávacího systému před jeho absolvováním. V některých zemích G20 do sekundárního vzdělávání vstupuje jen malý podíl mladých lidí, v jiných jich mnoho odpadá před dokončením studia a v dalších dochází k oběma nežádoucím jevům současně. Učňovské programy mohou kombinováním práce a studia přilákat a udržet mladé lidi, kteří byli ve škole nespokojeni a více jim vyhovuje učení na pracovišti.
Kvalitní učňovství by se nemělo omezovat na určité věkové skupiny. Může být otevřeno i dospělým a mělo by sloužit jako druhá šance pro ty, kdo vstoupili na trh práce bez kvalifikace. Tak už to funguje v řadě moderních systémů, např. v Austrálii, Kanadě a USA. Učňovství by zároveň mělo usnadňovat účast znevýhodněné mládeže ve vzdělávání. Zaměstnavatelům, kteří přijímají pracovníky z této skupiny, by měly být nabízeny dodatečné subvence.
V rámci profesní přípravy mají učni získat příslušnou kvalifikaci pro trvalou pracovní dráhu – tím se učňovství liší od jiných systémů praxí na pracovišti, kde praktikant nebo stážista kvalifikaci nezíská. Příprava poskytovaná učňovstvím nemá být vztažená jen k získání dovedností pro určité zaměstnání, ale má poskytovat i širší kompetence pro další vzdělávání a pokračování v profesní dráze.
Učňovství funguje nejlépe, podílí-li se na jeho řízení spolu se vzdělávacími institucemi i sociální partneři. Zástupci zaměstnavatelů a pracovníků by se měli přímo zapojit do vytváření, realizace a řízení systému učňovství a zvláště do definování obsahu profesní přípravy. Je důležité zajistit pravidelné revidování vzdělávacího obsahu tak, aby držel krok s technickým a organizačním vývojem.
V Německu se sociální partneři úzce zapojují do vytváření a aktualizování plánů profesní přípravy pro každou kvalifikaci. Tyto plány upravují délku učňovství, popisují profil povolání a stanovují požadavky závěrečné zkoušky. Formálně je vydává Spolkové ministerstvo hospodářství a technologie (Bundesministerium für Wirtschaft und Technologie). Mzdy učňů jsou určovány při kolektivním vyjednávání. Hospodářské komory poskytují poradenské služby zúčastněným podnikům a dohlížejí na praxi učňů na pracovišti. Kromě toho registrují učební smlouvy, hodnotí vhodnost učebních podniků a způsobilost učitelů odborné přípravy, poskytují poradenství učňům a především organizují a pořádají závěrečné zkoušky. Odpovědnost za financování profesních škol mají spolkové země (zejména za platy učitelů) a místní úřady (vybavení, infrastruktura), zatímco podniky nesou náklady na přípravu na pracovišti. V roce 2004 byl mezi hlavními sociálními partnery a spolkovou vládou uzavřen pakt o učňovství (Ausbildungspakt). Vláda zavázala zaměstnavatele k tomu, aby po tři následující roky nabídli ročně 60 tisíc nových učebních míst a dalších 40 tisíc míst pro podnikovou předprofesní přípravu.
Ve Francii existují různé stimuly pro zaměstnavatele přijímající učně. Jsou to stálé veřejné subvence obvykle ve formě výjimek z příspěvků zaměstnavatele a zaměstnance na sociální zabezpečení. Od roku 2005 mají zaměstnavatelé přijímající učně nárok na daňové zvýhodnění, které ročně činí 1 600 až 2 200 euro na učně. Vyšší částku dostane zaměstnavatel, který přijme postiženého nebo jinak znevýhodněného učně. V Kanadě je zavedeno daňové zvýhodnění pro podniky zaměstnávající učně v určitých kvalifikovaných oborech během prvních tří let programu učňovství. Zaměstnavatel může každoročně požadovat odpočet 5 tisíc kanadských dolarů za učně (za celou dobu profesní přípravy max. 15 tisíc dolarů). Existuje i stipendium pro učně a zaměstnavatelem podepsané bonusy. Ontario nabízí stipendium tisíc dolarů 16 až 24letým lidem, kteří předčasně odešli ze školy, ale vrátili se dokončit ročník, aby mohli být zaregistrováni jako učni. Zaměstnavatelé, kteří podporují ohroženou mládež a poskytují jí profesní přípravu, mají nárok na bonus ve výši 2 tisíc dolarů ročně. V Rusku mají zaměstnavatelé nabízející učňovství nárok na částečnou náhradu mzdových nákladů spojených s učni i učiteli, tzn. zkušenými zaměstnanci, kteří odpovídají za vzdělávání učňů na pracovišti.
Pramen: OECD Note On “Quality Apprenticeships” for the G20 Task Force on Employment 26 September 2012. 8 s. http://www.oecd.org/els/emp/OECD %20 Apprenticeship %20Note %2026 %20Sept.pdf
Článek vyšel v časopise VZDĚLÁVÁNÍ, čtvrtletníku Národního ústavu pro vzdělávání, ročník 2, číslo 3/2013, ISSN 1805-3394. Ke stažení na http://nuv.cz/publikace/vzdelavani-3-2013.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
