Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Příklad dobré praxe zachycuje možnosti zařazení průřezových témat do výuky. Využívá takové metody, formy a postupy práce, které jsou založené na prožitcích a zkušenostech žáků. Jedná se zejména o kooperativní učení (skupinové řešení problémů, diskuse, simulace, projekty), nebo individuálního učení (seminární práce, referáty). Princip práce spočívá v tom, že žáci zpracují úkoly týkající se životního prostředí. Náměty a jejich realizace napomáhají posílení a rozvoji klíčových kompetencí. Žáci řeší problémové situace, při nichž prokazují kreativitu, schopnost komunikace a kooperace, práce s informacemi a manuální zručnost. Jako tématický celek byla aktuálně zvolena environmentální výchova spadající do průřezového tématu Člověk a životní prostředí, které se aplikuje v předmětu základy ekologie. Škola vede žáky v rámci předmětu základy ekologie k pochopení nezbytnosti postupného přechodu k udržitelnému rozvoji společnosti a k poznání významu odpovědnosti za jednání každého jednotlivce. Podněcuje k aktivní účasti na ochraně a utváření prostředí v areálu školy a jejím okolí.
Žáci, kteří se účastní jednotlivých úkolů z oblasti životního prostředí, studují první ročník strojírenství. Skupinová práce na jednotlivých úkolech přispívá k jejich sbližování, vzájemnému poznávání a utváření vztahů. Realizace zadaných témat probíhá mimo výuku, ve volném čase žáků. Diskuse k danému tématu se vede v předmětu základy ekologie. Sociokulturní složení třídy ani ekonomická situace školy či žáků neměla na realizaci PDP podstatný vliv.
Průřezová témata jsou důležitým formativním prvkem základního vzdělávání na střední škole, vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění žáků i pro jejich vzájemnou spolupráci a pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot. Jedná se o okruhy aktuálních problémů současného světa, které se stávají nedílnou součástí základního vzdělávání na střední škole.
Práce ve skupinách je aktivní. Umožňuje žákům, aby si procvičovali metody, pravidla a slovní zásobu, jimž se učí. Nesmělí žáci, kteří nevystupují před třídou, se nechají snadněji přimět k aktivitě ve skupině. A co více, práce ve skupinách většinou znamená také sebekontrolu a vzájemnou pomoc, při nichž jsou nedorozumění odstraňována v poměrně vstřícné atmosféře.
Skupinová práce je činností, jež je zábavná sama o sobě, a zároveň v sobě skrývá obrovský učební potenciál. Je dynamickou a adaptabilní vyučovací strategií, vede žáky k tomu, aby přijímali za učení zodpovědnost. Žáci mají možnost procvičovat si takové duševní schopnosti, jako je tvořivost, hodnocení, schopnost syntézy a analýzy. Také se učí obecným dovednostem, např. schopnosti pracovat a komunikovat s jinými. Práce ve skupinách dává žákům všeobecně vítanou příležitost vzájemně se poznat.
Učitel může využívat stanoviska a zkušenosti žáků, kteří ve skupinách spíše přijdou na všechny alternativy řešení, než kdyby pracovali sami, a je pravděpodobnější, že je určí správně.
Všechny skupiny mohou vykonávat stejný úkol anebo si každá z nich může zvolit jeden z řady úkolů. Jestliže všechny skupiny mají stejný úkol, má se ukázat, která z nich jej udělá nejlépe či nejrychleji, nebo jde pouze o srovnání různých přístupů. Jejich úkolem může být naplánovat pokus, vytvořit nástěnku na určité téma apod. Když je úkol hotov, může třída nebo učitel posoudit úspěšnost jeho splnění nebo každá skupina ostatním předloží výsledky svého úsilí. Se soutěživostí je nutné zacházet opatrně. V ideálním případě by měl být odměňován nejen úspěch, ale i snaha.
Tvůrčí činnosti jsou zábavné a zvyšují a zvyšují v žácích pocit vlastní hodnoty. Ve kterémkoli předmětu nelze přehlížet motivující účinek tvůrčí činnosti.. Tvůrčí schopnosti patří k nutné výbavě každého, kdo se podílí na vymýšlení nových myšlenek a metod nebo na řešení problémů. Tvořivost je nenahraditelný kognitivní nástroj a je nutné ji procvičovat. Prostřednictvím sebevyjadřování dává příležitost zkoumat pocity a osvojovat si dovednosti.
Žáci se v úvodu první hodiny seznámí se základními pojmy enviromentalistiky. Navrhují různá témata, která spadají do zvolené oblasti zájmu člověk a životní prostředí. Učitel určí hlavní téma "Třídění odpadu se zaměřením na plasty v areálu naší školy". Třídění odpadů a zejména plastů je aktuální otázka ekologicky smýšlející společnosti. Během následné společné diskuse získají žáci základní informace o zadaném tématu. Žáci si stanoví cíle, kterých chtějí dosáhnut, skutečnosti, na jaké by rádi upozornili, koho by svou činností oslovili a motivovali.
Žáci se rozdělí do skupin nejvýše po dvou podle jejich zájmu na jednotlivých navrhovaných aktivitách. Formě zpracování se meze nekladou.
Rozdělení jednotlivých úkolů bude následující:
Některé dvojice se budou věnovat označení košů na plasty v areálu školy.
Jiné páry budou tvořit mapky či plánky rozmístění těchto košů po budově školy.
Zajímavým počinem budou také letáky tvořené v počítačovém programu, které budou informovat o přítomnosti košů na plasty v areálů školy.
Další skupiny žáků informují prostřednictvím vlastních nástěnek o třídění plastových odpadů.
Další výrazně kreativní možnost jak upozornit na plastový odpad je využít jej při tvorbě nápaditých vlastnoručních výrobků.
Dále se podrobněji diskutují výše navržené úkoly, jejich realizace, finanční a časová náročnost. Žáci budou samostatně pracovat na jednotlivých úkolech ve svém volném čase maximálně tři týdny. Dohodne se nejbližší konzultační termín, kdy žáci předvedou, komentují a obhajují své návrhy realizace úkolu. Svěří se s možnými komplikacemi a překážkami, které se kolektivně pokusí eliminovat. Zhodnotí si navzájem své nápady a navrhnou možné efektnější a efektivnější postřehy. Docílí tak finální představy své práce, na které budou dále pracovat již samostatně.
Velmi důležité také je, že jsou to právě práce a nápady samotných žáků bez většího zásahu a vlivu pedagogů. Proto také jednotlivé úkoly zadaného tématu byli uvedeny spíše obecněji a dávaly tak prostor nápadům žáků. Každý žák tak rozvíjí svou individualitu. Při našich úkolech se uplatní ve velké míře kooperace jedinců ve skupině a prvek vzájemné kontroly.
Pozitivním bodem takové činnosti je, že se žák nemusí bát chybného výstupu. Nic není špatně, pokud je to činěno s dobrým úmyslem.
Po uplynutí třech týdnů přichází část hodnocení.
Hotové práce si žáci navzájem předvedou, komentují průběh tvorby a svěří se svými zkušenostmi. Diskutují o tom, zda splnili svá očekávání a původní představy. Upozorní se navzájem na chyby, kterých se při realizaci svých úkolů dopustili. Ohodnotí i své schopnosti a snahu o spolupráci ve skupině či dvojici. Pokusí se formulovat výhody a nevýhody takového způsobu práce a přínos nově nabytých zkušeností a dovedností. Zamyslí se nad aktivizujícími prvky jejich činnosti. Hledají možná vylepšení a návaznost pro další aktivity. Dále sledují účinek a funkci vystavených nástěnek, letáků, plakátů, košů a plastové tvorby mezi svými spolužáky. Všimnou si spolužáků, kteří diskutují u nových nástěnek, okukují koše na plasty ozdobené netradičními plastikami. Zajímají se o to, zda koše plní skutečně svou funkci, zda je ostatní spolužáci využívají. (Příklady prací žáků i s možnými chybami jsou uvedeny v příloze.)
Učitel uzavře celou práci svým hodnocení jednotlivých počinů a komentářem sledované spolupráce v rámci skupin. Upozorní na nepřesnosti, které se vyskytly v jednotlivých úkolech, a společně s žáky tyto nejasnosti ozřejmí. Vyjádří spokojenost s tím, jak se žáci chopili svých úkolů a využili tak nového způsobu, jak se učit. Nebylo je třeba do ničeho nutit. Odmění snahu a ocení pracovní nasazení žáků jednak slovně a jednak v rámci předmětu základy ekologie.
Žáci si vyzkoušeli práci ve skupinách, ověřili si své komunikační schopnosti a získali i nové zkušenosti při prosazování vlastních postojů. Diskusemi si utvářeli nečekané závěry, které je vedli i k novým pohledům na daná témata. Zkvalitnili své informace o třídění odpadů a nakládání s ním. Rozvíjeli svou tvořivost a fantazii. Produkty jejich tvořivosti se uplatnily v praxi a informují, motivují nebo také vzdělávají jejich spolužáky. Každý návštěvník školy může sledovat schopnosti žáků a jejich tvůrčí potenciál.
iva.trefilova@centrum.cz
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.