V této aktivitě žáci pracují s napodobeninou typické neformální komunikace na sociálních sítích, kterou umožňuje například aplikace Fake WhatsApp Chat Generator. Při reflexi takové konverzace reflektují svůj vlastní způsob komunikace.
Cíl výuky
Cíl: Žáci si uvědomují, že neformální komunikace na sociálních sítích má své zákonitosti a liší se například od elektronické komunikace s institucemi (formální komunikace).
Ani neformální komunikace by ovšem neměla rezignovat na určité obecně platné komunikační principy (například kooperace v komunikaci, komunikační sdělnost projevu).
Komentář z pohledu rozvoje digitální kompetence:
Žáci pracují s napodobeninou typické neformální komunikace na sociálních sítích, kterou umožňuje například aplikace Fake WhatsApp Chat Generator (www.fakewhats.com). Při reflexi takové konverzace reflektují svůj vlastní způsob komunikace. Cílem je jeho kultivace.
Žáci mezi sebou běžně komunikují na sociálních sítích (například WhatsApp), přesto se tato jejich komunikace obvykle nestává předmětem výuky.
Nejde tu o snahu narušovat soukromou konverzaci, ale o reflexi takových prvků, jako je například porušování pravopisných nebo interpunkčních pravidel apod. Takové jevy se často objevují právě v uvedeném typu komunikace. Podle Stanislava Štěpáníka a kolektivu (
Školní výpravy do krajiny češtiny,
2020) je ovšem třeba podobné prvky hodnotit ve vztahu k jejich funkci: „Vedeme žáky k tomu, že tyto odchylky od normy a kodifikace mají v elektronické komunikaci své opodstatnění (rychlost komunikace, mluvenost atd.). Jsou však omezeny pouze na určitý kontext, nejsou aplikovatelné na jakékoliv písemné projevy ve všech komunikačních sférách a i v běžné každodenní elektronické komunikaci záleží na osobě příjemce (komunikace s institucí, dnes již běžná za pomoci sociálních sítí, je jiná než komunikace s kamarádem).“
Při reflexi neformální komunikace na sociálních sítích nás zajímá nejen složka jazyková, ale i složka komunikační. Zabýváme se například tím, zda na sebe jednotlivé repliky navazují, zda jsou všichni účastníci konverzace spokojeni s tím, jak komunikace probíhá, proč například dochází k různým nedorozuměním apod. Zdůrazňujeme tzv. kooperační princip, tj. obecný předpoklad, že „jednání účastníků jazykové interakce je racionální a kooperační a že cílem jazykové interakce je ,maximálně efektivní výměna informací‘“. [2]
Neformální komunikace na sociálních sítích představuje vhodný materiál do výuky.
Umožňuje nám reflektovat takové jevy, jako je například porušování pravopisných nebo interpunkčních pravidel, významová vyprázdněnost, etika v komunikaci atd.
Pomůcky – pro žáky:
tablet / mobilní telefon
papír / poznámkový blok v mobilním telefonu / tabletu
Pomůcky – pro učitele:
PC, dataprojektor
pracovní list (alternativně jiná modelová neformální konverzace na sociálních sítích vytvořená v aplikaci Fake WhatsApp Chat Generator či jiné podobné zdarma dostupné aplikaci na internetu)
Popis činností:
Uvedení tématu hodiny.
Evokace – učitel se ptá žáků, jakým způsobem komunikují. Žáci pravděpodobně zmíní sociální sítě; učitel se dále ptá na charakteristické znaky takové komunikace.
Učitel promítne třídě modelovou neformální konverzaci na sociálních sítích (viz Příloha). Alternativně může být rozdáno jako pracovní list / nasdíleno na společném úložišti (při volbě tohoto způsobu si žáci mohou přímo do materiálu vyznačovat poznámky).
Žáci ve dvojicích nebo menších skupinkách pracují na zadaných úkolech: a) Proč v této konverzaci došlo k nedorozumění? b) Charakterizujte jazykovou stránku této konverzace.
Učitel požádá vybrané skupiny o prezentaci řešení. U prvního úkolu je podstatné zaměřit se na to, co který mluvčí mínil svou replikou, zda mu bylo/nebylo porozuměno a zda nakonec nedorozumění bylo odstraněno (a jakým způsobem). U druhého úkolu je možné zaměřit se například na interpunkci či emotikony.
Učitel zadá žákům úkol převést konverzaci do takové podoby, aby v ní k nedorozumění vůbec nedošlo. Žáci opět pracují ve dvojicích nebo menších skupinkách.
Společná reflexe provedených úprav.
Nyní učitel zadá další úkol na transformaci: převést konverzaci do komunikace formální (Terka a učitel, který se chystá na divadelní představení spolu se třídou).
Společná reflexe provedených úprav.
Závěrečná společná reflexe, zopakování klíčových pojmů (formální a neformální komunikace, kooperační princip). Lze se zde dotknout vymezení rozdílů mezi psanou a mluvenou komunikací, ale to už je spíše tématem pro další hodinu.
Příloha – napodobenina konverzace na sociální síti WhatsApp (Terka a Sofie): [3]
Zdroje:
ŠTĚPÁNÍK, Stanislav, Eva HÁJKOVÁ, Klára ELIÁŠKOVÁ, Ľudmila LIPTÁKOVÁ a Marta SZYMAŃSKA. Školní výpravy do krajiny češtiny: didaktika českého jazyka pro základní školy. Plzeň: Fraus, 2020. ISBN 978-80-7489-595-1.
[1] ŠTĚPÁNÍK, Stanislav, Eva HÁJKOVÁ, Klára ELIÁŠKOVÁ, Ľudmila LIPTÁKOVÁ a Marta SZYMAŃSKA. Školní výpravy do krajiny češtiny: didaktika českého jazyka pro základní školy. Plzeň: Fraus, 2020, s. 79. ISBN 978-80-7489-595-1.
Jednotlivé transformace výchozího komunikátu (kroky 6 a 8 výše zmíněného popisu činností) lze žákům zadat i jako úkol v podobě dramatizace. Malé skupinky si připravují scénář krátké scénky, kterou následně před třídou sehrají. Na přípravu scénky je třeba poskytnout dostatečný čas a je nutné se skupinkami přípravu průběžně konzultovat, zvláště pokud žáci nejsou na tuto metodu zvyklí (zejména je podstatné konzultovat rozdělení rolí ve skupině a jednotlivé fáze práce – výchozí nápad, zápis scénáře, promyšlení realizace včetně například práce s případnými rekvizitami apod.).
