Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Konvergentní rozhraní litosférických desek
Materiál vznikl jako jeden z výstupů týmu geografie projektu Didaktika – Člověk a příroda A (http://didaktika.zcu.cz/). Autoři materiálu si kladou za cíl překonat problémy spojené s výukou tématu Litosféra, které byly zjištěny od učitelů napříč Českou republikou. V tomto případě materiál překlenuje těžko představitelné procesy, které se odehrávají v oblastech konvergentního rozhraní litosférických desek. Obsahová správnost materiálu je garantována v rámci projektu Didaktika – Člověk a příroda A.
Cíl výuky
Žák dokáže vlastními slovy posoudit procesy, které působí v oblastech konvergentního rozhraní. Žák také dokáže popsat, jak tyto procesy ovlivňují formování tvarů na zemském povrchu.
Konvergentní rozhraní litosférických desek
Podobně jako oblasti divergentního rozhraní litosférických desek, jsou i oblasti konvergentního rozhraní velmi zajímavá místa. Litosférické desky se zde pohybují proti sobě a střetávají se. Jedna se podsouvá pod druhou a díky tektonickým silám v těchto oblastech vznikají vysoká pásemná pohoří, dlouhá pásma ostrovů nebo hluboké oceánské příkopy. Jak poměrně pomalý pohyb litosférických desek způsobí vyvrásnění takového pohoří, jako jsou například Himaláje, může být pro žáky na druhém stupni ZŠ nepředstavitelné. Připravili jsme proto model, ze kterého by žáci měli získat jasnější představu o pohybu litosférických desek a jejich konvergentnímu rozhraní.
Předpokládaný čas aktivity ve výuce
Výroba modelu – 15 minut
Cíl
Žák dokáže vlastními slovy posoudit procesy, které působí v oblastech divergentního rozhraní a popsat, jak tyto procesy ovlivňují formování tvarů na zemském povrchu.
Čas na přípravu
15 minut (nákup a příprava věcí na model)
Teoretický úvod
Konvergentní rozhraní, často označované jako subdukční rozhraní, je místem, kde zaniká zemská kůra, proto může být označováno také jako destrukční rozhraní. Kvůli větší hustotě a působení gravitační síly se zde chladná část litosférické desky pomalu zanořuje. Různé hustoty okrajů dvou litosférických desek způsobují to, že jedna deska se zanořuje pod druhou. Oceánské desky mají obecně vyšší hustotu než desky pevninské. Proto se oceánské litosférické desky vždy zanořují pod desky pevninské. Střetávají-li se dvě pevninské litosférické desky, záleží pak, která z desek má vyšší hustotu a tudíž je gravitací více přitahována do středu Země. Jak jsme si ukázali v jednom z předchozích pracovních listů, gravitační síla působící v místě subdukce je nejsilnějším faktorem způsobující pohyb litosférických desek. Tím, jak se zemská kůra podsouvané litosférické desky dostává hlouběji ke středu Země, dochází k jejímu natavování. Natavený materiál nižší hustoty stoupá vzhůru a na povrchu vytváří vysoká pásemná pohoří, nebo pásma ostrovů.
