Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Komunikace s využitím tradice a mezipředmětových vztahů
5,0 (3 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Netradiční metody a formy práce s využitím tradice. Náměty pro rozvoj slovní zásoby a kreativity žáků i studentů. Podpora mezipředmětových vztahů a tvořivé práce.
Již od nepaměti vytvářeli lidé svou každodenní prací svět hmotné a duchovní kultury. Člověk se v každém období svého života snažil komunikovat různými způsoby, pokoušel se co nejlépe vyjádřit vztah k jiným lidem, blízkým či vzdáleným. Předložený příspěvek je motivován jedním ze starých řemesel, a to perníkářstvím. Nejen komunikaci bylo možno chápat jako „cestu od jednoho člověka ke druhému“, ale již před mnoha lety platilo: Medový perníček – do srdce chodníček. První zmínka o medovém perníku u nás pochází z roku 1335 z Turnova. Povrch perníků se dotvářel různými kresbami nebo ornamentálními prvky. V první polovině 19. století se na perníková srdce nalepovaly a později také psaly vzkazy či říkanky, které bývaly převážně milostného či vlasteneckého charakteru, např. Kdo se lásky štítí, neví, co je žití; Já jsem Češka, toť má pýcha, Čecha zvolím za ženicha a další.
Uvedené náměty z minulé doby nás vedly k zamyšlení nad tím, nakolik se změnil vkus mladých lidí, jaké pocity v nich různé popisky vyvolávají, zda by podobným způsobem komunikovali také v současnosti. Zadali jsme žákům základních a středních škol i vysokoškolským studentům úkol vytvořit návrh perníkového výrobku libovolného tvaru s tím, aby ho doplnili vhodným popiskem. Spojili jsme se přitom s kolegy vyučujícími rodinnou výchovu. Podařilo se nám shromáždit přes 800 námětů, které jsme třídili podle různých kritérií.
Z hlediska formy převažoval tvar srdce a z nápisů se nejčastější vyskytovalo Z lásky, ale i módní anglické I love you, dále Mamince a Babičce. Vedle zcela neutrálních vyjádření, př. Z pouti, Pozdrav z jarmarku apod., bylo časté určení příjemce sladkosti, např. Milé, Milému, Tobě, Mojí lásce, Čertíkovi, Myšce z lásky, Sluníčku od Berušky, dokonce Babičce za hlídání apod., anebo pouhé konstatování Když miluješ, není co řešit; S chutí do života! aj. Nezřídka respondenti uváděli konkrétní jména. Snad pod vlivem tradice převažovala jména frekventovaná zvláště v době dřívější, i když mnohá z nich opět přicházejí „do módy“, např. Andulce, Josífkovi, Pro Elišku, Od Matěje; Z lásky pro Heřmana; Pro Máničku perníček namaloval Karlíček; Dám si kousek perníčku a budu svádět Aničku apod. Častá byla slovesa v rozkazovacím způsobu, např. Usměj se!; Zakousni se!; Oslaď si život!; Kup si mě!; Promiň mi! anebo Kupte si perníček, doporučuje Mařenka a Jeníček či poněkud výhružné Kupte si perníček, nebo vám utrhnu malíček aj. Časté byly vazby s předložkami za a pro, např. Za úsměv!; Za pusu!; ale i Za dobrou večeři!; Pro radost; Pro Tebe; Pro broučka; Pro berušku; Pouťové srdíčko pro moje zlatíčko/štěstíčko; Sladké perníčky pro hodné holčičky aj. Méně frekventované byly popisky delší a veršované, např. Srdce z lásky věnuji, protože tě miluji; Ty jsi moje sluníčko, dám Ti svoje srdíčko; Kupte si náš perníček, je z cukru a vajíček; Náš perník je nejlepší, kupte si ho pro štěstí. Za poněkud recesní lze považovat výrok: Buď pilná jako mravenec a včelička, aby z Tebe měli radost tatíček a matička.
Méně tradiční nápisy byly zaměřeny především na jedení, zvláště na módní štíhlou linii, např. Určitě zhubneš!; Boubelkám!; Cholesterol zabíjí!, i když vyjádření nebylo vždy vhodné, např. Chceš-li být štíhlá v pase, nežer denně jako prase! Ukázalo se, že moderní technika si našla cestu také do této oblasti. Nezřídka se vyskytovaly celé internetové adresy, např. www.Jeníček a Mařenka.cz., Katka@email.cz, nebo i recesní popisek: Až Ti bude tak 110, přijde Bůh a zmáčkne reset. Vtipná byla klikatou čárou rozpůlená srdce s popisky typu: Hledám první polovičku / hledám druhou polovičku; Jedeme v tom napůl apod. Reklamní šoty pravděpodobně ovlivnily výroky typu: Kup a vyhraj!; Zde je místo pro vaši reklamu; Při nákupu tohoto srdce dostanete srdce zdarma; Kvalita za rozumnou cenu, anebo Pouťové srdce – nejlepší investice / nejlepší perník v republice; Chceš-li perník, zkus ten náš, neprohloupíš, vyděláš; Tohle srdce pouťové pro tvé buňky chuťové. Problémy mají pomáhat řešit popisky: Problém v práci? Kašli na to, dej si perník, pomáhá to! nebo Problémy ve škole? Nevadí, dej si perník, poradí. S tradicí určitě nesouvisí popisky Sportu zdar! Ahoj!, popř. Chraň přírodu!, lakonické vyjádření Nekoupíš – nežereš či Láska je páska, která dva pitomce zpráská nebo Raději vážně neber nic, pak vezli by tě do Bohnic.
Další tvary perníků znázorňovaly zvířata (chobotnice, ovečka, ptáček, hlemýžď, kačenka, kuře, ale i olizující se medvěd držící sklenici medu), rostliny (slunečnice, čtyřlístek), dále pak panenky v kroji, ženu s dítětem, mimino v peřince apod. Velmi frekventovaný byl perník ve tvaru sluníčka s popisky: Mému sluníčku!; Bude svítit!; Usměj se!; Usmívej se!; Přeji ti nejsluníčkovatější den aj., dále pak rybičky s popisky Skvělou plavbu!; Plav si!; Splním ti tři přání!; Mlčeti zlato! aj. a kočičky s popisky Pro kočku; Ty moje sladká kočičko!; Mňoukadlo pro potěšení aj. Škála zastoupených zvířat je pestrá, stejně jako nápaditost při vytváření popisků, např. slon (Pro štěstí!; Ty moje slůňátko!; Silák; Pac a pusu), želva (Za rychlost), medvídek (Nebruč!), ježek (Pozor, píchám!; Ježura z pouti? – Nikdo neprohloupí!), beruška (Jsem k nakousnutí), prasátko (Pro štěstí; Jsem jaký jsem...), slepička (Ko, ko, ko – kousni si!) apod. Méně často se vyskytovaly tvary rostlin. Nejfrekventovanější byl čtyřlístek s klasickým popiskem Pro štěstí a hřib s popiskem
Uvedený materiál se může stát inspirací pro zajímavou práci nejen v českém jazyce (typy vět a souvětí, druhy vět podle postoje mluvčího, interpunkce, slovesné a jmenné vyjadřování, funkce a vhodnost oslovení, slovesné tvary, rozkazovací způsob a jeho využití apod.), ale také v předmětech hledajících širší kulturní, civilizační a technické souvislosti výuky. Přispěje k bližšímu seznámení se způsobem vyjadřování i myšlení současných žáků či studentů, s jejich novým vztahem k tradičním výrobkům.
Literatura
JANOTKA, M. a LINHART, K. Zapomenutá řemesla. Vyprávění o lidech a věcech. Praha: Svoboda, 1984. Bez ISBN.
JANOTKA, M. a LINHART, K. Řemesla našich předků. Praha: Svoboda, 1987. Bez ISBN.
KROBOTOVÁ, M. Cvičení z české stylistiky. Olomouc: Vydavatelství UP, 2003. ISBN 80-244-0608-X .
KROBOTOVÁ, M. a PROCHÁZKOVÁ, I. Český jazyk a humanizace člověka. In Tradiční a netradiční formy práce ve výuce českého jazyka na základní škole. Olomouc: Pedagogická fakulta UP, 2004, s. 45–50.
REJZEK, J. Český etymologický slovník. Voznice: Leda, 2004. ISBN 80-85927-85-3.
ZAORÁLEK, J. Lidová rčení. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0824-1.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.