Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Kolik nás stojí migranti?
3,6 (7 hodnocení)
Lekce poskytuje všeobecný přehled o migraci z ČR v historii i migraci do ČR po roce 1989. Přibližuje imigrační politiku České republiky a finanční zátěž přítomnosti cizinců v ČR pro český rozpočet.
Cíl výuky
Žák se seznámí s problematikou migrace na území ČR (Československa) a imigrační politikou ČR.
Prací s grafy a textem žák zjistí, nakolik migrace zatěžuje rozpočet a jaký je početní vývoj i národnostní složení žadatelů o azyl v ČR.
1. Úvod (5 min)
Sdělíme žákům téma hodiny a zeptáme se jich, v jaké době, proč a v jakém počtu odcházeli do zahraničí obyvatelé Česka (Československa). V případě, že nebudou vědět, je navedeme (viz body níže). Dostalo se českým emigrantům v zahraničí pomoci?
pobělohorská doba po roce 1627 - náboženská vlna, odešlo asi 120 000 lidí (v Čechách tehdy 2,5 mil obyv.)
Rakousko-Uhersko v 19. století až do roku 1912 – ekonomická migrace především rolníků po zrušení poddanství - až 1,2 mil emigrantů (3)
2. světová válka - odcházejí pronásledovaní Židé, lidé s výrazným antifašistickým postojem a později účastníci zahraničního odboje (1)
nástup komunistů k moci v letech 1948-51 odchází údajně zhruba 25 000 lidí, podle odhadů celkově v letech 1948-68 asi 60 000 lidí – důvody byly především politické, tedy bojovat proti režimu ze zahraničí
1968-89 odešlo dalších až 160 000 lidí – častěji kulturní a ekonomické důvody, lidé nechtěli žít v totalitním režimu a nesvobodě, chtěli žít v zemi, kde se budou mít lépe (2)
Materiál vznikl v rámci projektu spolufinancovaného Evropským sociálním fondem (ESF).
Stupeň vzdělávání
Základní vzdělávání
Týká se jazyka
Čeština
Organizace řízení výuky
Skupinová
Organizace prostorová
Školní třída
Nutné pomůcky
nakopírované pracovní listy, příp. dataprojektor na promítnutí grafů
portal-20329
Za 40 let vlády komunistů tedy podle odhadů odešlo asi 220 000 lidí – kolik to je v průměru na jeden rok? (5 500 emigrantů, přestože později byly hranice hlídány a emigrace zakázaná, tudíž možnosti k ní velmi omezené) Pomoc v zahraničí závisela na konkrétním státu – některé, jako např. Kanada, měly po roce 1948 zavedené početní kvóty, v Rakousku a v Německu bylo možné navštěvovat jazykové kurzy, úředníci chodili kontrolovat, zda je stav bydlení dostatečný a pomáhali s hledáním práce, příp. přesunem do dalšího hostitelského státu. (1)
2. Migrace do ČR (15 min)
Přiblížíme si, jaká je situace migrantů do ČR v posledních letech, včetně nastavení azylového řízení a imigrační politiky ČR. Zeptáme se žáků na následující otázky a rozdáme jim pracovní listy. V těch si k otázkám najdou odpovědi, které s nimi následně projdeme.
Varianta: Místo přiřazování otázek a odpovědí je možné do dvojice rozdělit otázky a odpovědi, omezit čas na přečtení a nechat žáky, aby si odpovědi sdělovali navzájem.
Jak striktní – shovívavá je imigrační politika ČR? Jaké procento žádostí je schváleno?
Česká imigrační politika je velice přísná. Na schválení žádosti nemají nárok ekonomičtí migranti a ani ti, kteří do Česka přišli přes zemi, která je považována za bezpečnou. Počet schválených žádostí se pohybuje zhruba mezi 10 – 20 % ze všech podaných žádostí.
Víte, kolik je zhruba úspěšných žádostí v jednom kalendářním roce?
Číslo se pohybuje mezi 100 – 400 úspěšnými žadateli. (4) Jaká je to část z celkového počtu žádostí je znázorněno v grafu (viz příloha "grafy k promítnutí", žáci graf mají bez čísel na svém pracovním listu, poměr všech žádostí a úspěšných je z něj patrný).
Ze kterých států žadatelé o azyl nejčastěji přicházejí?
Vyzveme žáky k prohlédnutí grafu žadatelů o azyl ubytovaných v pobytových zařízeních v roce 2014 (příloha "grafy k promítnutí"). Ptáme se, jaké mohou být jejich důvody pro odchod ze země? Mohou mít důvodů více zároveň? Překvapuje vás některý z uvedených států, příp. počet? Odhadli byste, které národy v roce 2015 poskočily v žebříčku výš? V kterém z výchozích států převažuje islám?
Např: Ukrajina, Sýrie – válka, Vietnam – ekonomicko-politické důvody, Kosovo – náboženství, Kuba – totalitní režim, Rusko – nesvoboda polit. projevu…; dále se může jednat o pronásledování z důvodů rasy, pohlaví, národnosti, příslušnosti k sociální skupině, zastávání určitých politických názorů. Islám převažuje v: Sýrie, Kosovo, Afghánistán, Nigérie (50 %), Irák.
Kde jsou žadatelé o azyl ubytováni?
Žadatelé o azyl mohou projít tímto systémem ubytovacích zařízení (na pracovním listu v jednotlivých rámečcích, žáci je seřadí logicky podle posloupnosti), nemusejí ale využít všechny stupně pomoci:
Přijímací střediska: ubytování nově příchozích po dobu zjišťování totožnosti, vstupních pohovorů, zdravotních prohlídek; nyní jsou dvě, kapacita 250 lůžek, zákaz opouštět středisko, tato zařízení by zažila největší nápor v případě záměru zvýšit počet imigrantů
Pobytová střediska: ubytování až do vyřízení žádosti, je možné je opouštět; k dispozici knihovna, hřiště, kurzy češtiny…; nyní jsou dvě, kapacita 420 lůžek; v případě neuznání žádosti se obyvatelé vrací do státu, ze kterého přišli
Integrační azylová střediska: zde úspěšní žadatelé mohou (ale nemusí) strávit až rok a půl, pokračovat ve studiu češtiny a hledat si práci; jsou čtyři,kapacita 250 lidí
Zařízení pro zajištění cizinců: nedobrovolný pobyt, cizinecká policie sem umísťuje nelegální migranty čekající na vyhoštění z Česka; jedno středisko (Bělá pod Bezdězem), 270 míst (5)
*pozn.: Kapacity a počty středisek se aktuálně mění – jsou navyšovány.
Jaké jsou náklady na provoz ubytovacích zařízení?
V roce 2013 činily náklady na provoz pobytových zařízení pro uprchlíky 230 milionů Kč (6), v případě navýšení počtu migrantů by se (nejen) tyto náklady zvýšily.
Jaké mohou být další náklady spojené s imigranty na území ČR?
Do finanční pomoci žadatelům o azyl ale patří i dotace většinou neziskovým organizacím zajišťujícím právní pomoc a pomoc se začleněním – např. bezplatná výuka češtiny, další vzdělávání, pomoc při hledání práce a bydlení. Suma peněz pokrývající tuto oblast se těžko určuje, ne všechny neziskovky čerpající dotace na pomoc uprchlíků se totiž zabývají pouze touto tematikou (např. Člověk v tísni), odhadem není vyšší než 200 mil korun.
3. Rozpočet ČR a náklady na migraci a rozvojovou pomoc (15 min)
Připomeneme žákům, že státní rozpočet vzniká vždy nový pro každý kalendářní rok, navrhuje jej vláda a schvaluje Parlament ČR. Výše jeho položek je každý rok upravována podle aktuálních potřeb jednotlivých rezortů, podle výše příjmů, podle přesvědčení a slibů vládnoucích politických stran a hnutí...
Náklady na provoz pobytových zařízení žáci už zjistili, položíme jim ještě otázky, které ukážou jejich představu o výši nákladů na uprchlíky v ČR v porovnání s celkovým objemem rozpočtu ČR. Správné odpovědi můžeme poznamenat na tabuli, ať je žáci mají před očima a mohou si je tak lépe uvědomit.
Jak vysoké byly příjmy a výdaje státního rozpočtu v roce 2014 a jaký byl jeho schodek?
Jaké procento rozpočtu podle vás dává ČR na provozování sítě uprchlických zařízení v ČR?
Jaké procento rozpočtu a konkrétně jaká částka jde z Česka na humanitární a rozvojovou pomoc v zahraničí? Pokud by peníze utracené za tuto pomoc byly rozdělené mezi obyvatele ČR, kolik by to na jednoho obyvatele mohlo dělat korun?
Čísla projdeme a ptáme se žáků, zda je některé z čísel překvapilo, zdá se jim nízké, vysoké a proč. Např.: Co byste si mohli koupit za 67 Kč? Je toho hodně nebo málo?
Provoz uprchlických zařízení 230 mil Kč (6), tedy 0,019 % výdajů státního rozpočtu
V roce 2014 reálně 708 mil Kč1 (624 mil Kč rozvojová a 84 mil Kč humanitární pomoc), což je 0,058 % výdajů rozpočtu a přibližně 67 Kč na člověka na rok. Pro srovnání např. dávky důchodového pojištění stály 382 mld. Kč a dotace na obnovitelné zdroje energie 15 mld. Kč. (10)
Jak moc zatěžují cizinci český státní rozpočet pobíráním dávek? Kolik jich pracuje? Mají jejich děti narozené u nás automaticky české občanství? Odpovědi se žáci dozvědí doplněním chybějících slov do textu v pracovním listu:
Na podporu v nezaměstnanosti mají nárok cizinci s trvalým pobytem, uděleným azylem nebo doplňkovou ochranou v ČR za stejných podmínek, jako občané ČR.
„Oproti tomu je dobré vědět, že cizinci, kteří zde mají výdělečnou činnost (bez které je většina pobytů nemyslitelná), odvádějí pojistné na sociální zabezpečenízahrnující platby na důchodové pojištění, na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Stejně jako u občanů ČR není po vyúčtování možné vrátit plátci přeplatek pod výší minimální zálohy (1836 Kč měsíčně, tzn. přes 22000 Kč ročně). Vzhledem k tomu, že toto se týká i cizinců bez trvalého pobytu, a těch, kteří nikdy nebudou uplatňovat nárok na důchod v ČR, zůstávají tyto prostředky v České republice. Mezinárodní smlouvy, které zajišťují sčítání dob pojištění a výplatu důchodu na území druhého státu, jsou uzavřeny jen s některými státy; t.č. není například mezinárodní smlouva mezi ČR a Ruskou federací a dalšími státy bývalého Sovětského svazu.“(7)
Podle odhadů úřadů práce, ministerstva vnitra a českého statistického úřadu může v ČR v roce 2015 legálně pracovat až 330 000 cizinců (z celkového počtu zhruba 450 000 včetně dětí a důchodců), z toho kolem 137 000 ze zemí mimo EU (ti mohou pracovní místo získat až poté, co o něj 30 dnů neprojeví zájem žádný občan ČR nebo EU). 83 569 cizinců má od živnostenského úřadu oprávnění k podnikání.(8)
Nárok na udělení českého občanství nevzniká ani sňatkem s občanem ČR, ani narozením na území České republiky. O občanství může požádat cizinec, který se zde zdržuje alespoň 5 let a splní další podmínky – např. je bezúhonný, má uzavřený pracovní poměr, platí daně, prokáže znalost českého jazyka atd. Na české občanství není právní nárok, každá žádost je posuzována zvlášť.
Sdělíme žákům, že současná diskuze o zvýšení počtu přijatých uprchlíků se zaměřuje především na běžence ze Sýrie (válka) a Eritreje (nejtvrdší africká diktatura). Navrženy byly dvě kvóty
první: během dvou let by k nám bylo přesídleno 1328 uprchlíků z azylových zařízení v Řecku a v Itálii
druhá: české úřady by si vybraly 525 syrských uprchlíků přímo z táborů na Blízkém východě (9)
Při schválení obou kvót by se tak náklady na migranty v ČR mohly zvednout na dvoj až trojnásobek, tedy na miliardu až miliardu a půl Kč. Větším problémem by tak mohli být cizinci bez povolení k pobytu na území ČR, o kterých nikdo nemá přehled a netuší, kde a v jakém počtu jsou. Těch bylo v prvním pololetí roku 2015 zadrženo 3003(12). V roce 2000 jich bylo ale 30 761 a v např. v roce 2010 pouze 139 (může souviset se vstupem do Schengenského prostoru).(7)
4. Závěr (10 min)
Čísla posledních let nejsou nijak extrémně vysoká, jak ukazuje např. i graf počtu žádostí o udělení azylu, zvládli jsme v historii samostatné ČR už větší nápor migrantů.
V rámci EU nepatříme mezi nejvyhledávanější země, jak je patrné z tabulky (promítneme - příloha „grafy k promítnutí“, příp. okomentujeme – o azyl v ČR žádá 0,2 % všech imigrantů v EU, jsme v jejich počtu 22. z 28 států). Proto sice můžeme mít obavy z Islámského státu nebo samotných muslimů, se kterými nám chybí osobní zkušenost, ale samotný příliv uprchlíků bychom přesto jako stát měli být schopni ustát bez významnějších ekonomických ztrát.
Nyní necháme žáky stavět do názorové přímky a klademe otázky:
Překvapily vás počty žadatelů o azyl? Zvedne ruku ten, kdo čekal, že čísla budou vyšší?
Zdá se vám 230 mil Kč vynakládaných na provoz pobytových zařízení jako částka vzhledem k celkovému rozpočtu ČR vysoká?
Souhlasili byste s rozšířením počtu přijímaných uprchlíků?
Kdybyste měli poblíž imigranta podobného stáří, zkusili byste mu dobrovolnicky pomoci např. s češtinou?
Chtěli byste se s nějakým imigrantem osobně poznat?
Hodinu uzavřeme rychlým brainstromingem na téma „možné přínosy imigrantů pro obyvatele ČR“. Žáci by mohli navrhovat např. přijetí lékařů a zástupců dalších u nás nedostatečně pokrytých profesí, nové recepty, móda…
UNHCR - Asylum levels and trends in industrialized countries 2014 – grafy, tabulky, mapy, přibližující trendy v migraci ve vyspělých zemích v roce 2014
Tato lekce je převzata z metodického portálu Výchova k občanství realizovaného Centrem občanského vzdělávání. Další lekce naleznete na adrese www.vychovakobcanstvi.cz.
