Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Kolik měří slepičí krok?
Námět na spolupráci mezi informatikou, fyzikou a zeměpisem (geografií) při výuce astronomie. S využitím internetu vyhledávají žáci informace o době trvání dne v období kolem zimního slunovratu.
Astronomie je jednou z nejstarších přírodních věd, znalosti starověkých učenců jsou dodnes hodné obdivu. Na základě pozorování pouhým okem a s využitím jen nejprimitivnějších přístrojů dovedli nejen odhadnout průměr Země, ale pokusili se i o určení vzdálenosti Měsíce a Slunce. V současném pojetí přírodovědné výuky je učivo související s astronomií rozptýleno v různých předmětech, kapitolách a časových obdobích. V RVP G pro geografii je astronomické učivo soustředěno v kapitole Země jako vesmírné těleso, zatímco ve fyzice jsou astronomická témata zmiňována pouze nepřímo, a to prostřednictvím pojmů gravitační a tíhová síla a gravitační pole v učivu o dynamice pohybu v tematickém celku Pohyb těles a jejich vzájemné působení. Tato volnost ve stanovení rozsahu a obsahu na jedné straně uvolňuje ruce tvořivým učitelům, na druhé straně klade vysoké nároky na odpovědnou tvorbu ŠVP. Nebylo by povzbudivé, kdyby absolvent gymnázia s astronomií spojoval především horlivé pročítání horoskopů.
V období kolem zimního slunovratu, tedy 21. prosince, má na severní polokouli den nejmenší dobu trvání a noc největší. Poté se začne doba trvání (někdy říkáme také délka) dne opět zvětšovat (říkáme, že se den prodlužuje). Slunce začne vycházet čím dál dříve a zapadat čím dál později. Dodnes říkáme, že „na Nový rok o slepičí krok", „na Tři krále o krok dále" a „Na Hromnice o hodinu více". Tato přísloví jsme fyzikálně - zeměpisným způsobem využili v hodině informatiky v kvartě. Žáci dostali za úkol odpovědět na tři otázky:
- Jak dlouhý je slepičí krok?
- Jak dlouhý je krok?
- Platí přísloví o Hromnicích?
V prvním okamžiku žáci nevěděli, jestli jsou otázky skutečně míněny vážně a jestli mají něco společného s výukou informatiky. Po kratší debatě však uznali, že otázky smysl skutečně mají a pustili jsme se do práce.
Fyzikálně geografický úvod
Nejprve jsme formou diskuse shrnuli dosavadní znalosti žáků z oblasti astronomie. Hovořili jsme o sluneční soustavě: Slunce, planety a jejich měsíce, ostatní tělesa. Využili jsme přitom informace z různých astronomicky zaměřených webových stránek (např.
