V rámci Lisabonského procesu bylo identifikováno 8 oblastí klíčových kompetencí coby základ evropských vzdělávacích systémů. Tato „klíčová osmička“ je podrobněji definována zejména v příloze článku.
V předcházejícím článku jsme načrtli vývoj pojmu klíčové kompetence a důvody, proč se na ně klade takový důraz. Nyní se budeme zabývat konkrétní specifikací klíčových kompetencí tak, jak byla vypracována Evropskou komisí v rámci Lisabonského procesu.
Priority výběru
Klíčové kompetence mají být multifunkční, tj. použitelné v různých situacích a oblastech lidského snažení. Je samozřejmé, že jejich výběr je ovlivněn kulturou dané společnosti. Navíc o nich má každá skupina lidí (pedagogů, rodičů, žáků, politiků apod.) v dané společnosti odlišnou představu.
V rámci Lisabonského procesu byly pro proces výběru klíčových kompetencí stanoveny tři priority:
osobní naplnění a rozvoj jedince v průběhu celého života
aktivní občanství a zapojení do společnosti
zaměstnatelnost jedince
Klíčová osmička
Na základě těchto priorit Evropská komise identifikovala pro etapu základního vzdělávání 8 oblastí klíčových kompetencí. Touto etapou vzdělávání projde drtivá většina jedinců, takže snahu o osvojení základů klíčových kompetencí lze u nich zajistit. V následných vzdělávacích etapách se již budou tyto základy pouze rozvíjet.
Při překladu anglického odborného názvosloví mnohdy vznikají problémy s nalezením adekvátního českého výrazu. K objasnění významu jednotlivých klíčových kompetencí napomohou krátké definice.
1. Komunikace v mateřském jazyce (podrobnosti) (schopnost vnímat a interpretovat myšlenky, pocity a informace v ústní i psané podobě a schopnost zapojit se do komunikace v různých sociálních souvislostech a prostředích - v práci, doma, ve škole, při volnočasových aktivitách…)
2. Komunikace v cizím jazyce (podrobnosti) (obdobně jako u komunikace v mateřském jazyce)
3. Matematická gramotnost a kompetence v oblasti přírodních věd a technologií (podrobnosti) (sčítání, odečítání, násobení a dělení a schopnost použít tyto matematické operace při řešení problémů každodenního života; důraz je kladen především na proces řešení než na samotný výsledek a znalosti; v přírodních vědách to jsou znalosti a metodologie použitelné k vysvětlení jevů v okolním světě; technologie je použitím znalostí jako prostředku, jímž člověk ovlivňuje svůj životní prostor)
4. Kompetence v oblasti informační a komunikační technologie (podrobnosti) (schopnost využívat multimediálních technologií k vyhledávání, ukládání, vytváření, prezentování, třídění a k výměně informací)
Na základě zkušeností evropských zemí, dospěla pracovní skupina1 k doporučením, jež lze shrnout do následujících bodů:
Klíčové kompetence jsou společným základem evropských systémů vzdělávání, který by měl mít podporu nejen tvůrců politických doporučení, výzkumných pracovníků, ale zejména pedagogických pracovníků a institucí připravujících učitele.
Školy a učitelé by měli vytvářet vlastní vzdělávací programy, zohledňující potřeby místních regionů. Zájem o osvojení klíčových kompetencí by měli mít i rodiče tak, aby poskytovali vzdělávání svých dětí maximální podporu.
Učitelé a ostatní pedagogičtí pracovníci by se měli vzdělávat tak, aby byli schopni u žáků zajistit osvojování klíčových kompetencí.
Spoluprací všech zainteresovaných by měly být identifikovány aktuální sociální problémy, jejich cílové skupiny a spolu s tím vypracovány návrhy řešení.
Rozvoj klíčových kompetencí by se měl stát nadřazeným principem ve vzdělávání a zaměstnanecké a sociální sféře.
Pro kompetenci učit se učit je nutné vytvoření indikátorů (měřítek).
Nejen při základním vzdělávání
Základy osmi klíčových kompetencí položené během povinné školní docházky musí být dále rozvíjeny ve středních školách a při vzdělávání dospělých. Jedním z výsledků tohoto systému je vytvoření tzv. "druhé šance" pro dospělé usilující o doplnění kvalifikace.
Stranou zájmu rozhodně nesmí zůstat jedinci (ať již děti nebo dospělí) se speciálními vzdělávacími potřebami, ani minoritní skupiny obyvatel (např. příslušníci menšin a imigranti).
Je zřejmé, že klíčové kompetence nejsou pouze doménou školství. Přinejmenším tu existuje propojenost s trhem práce či občanským zapojením do společnosti. To s sebou přináší potřebu "multiresortní" ucelené koncepce.
1. Komunikace v mateřském jazyce
Schopnost vnímat a interpretovat myšlenky, pocity a informace v ústní i psané podobě, zapojit se do komunikace v různých sociálních souvislostech a prostředích - v práci, doma, ve škole, při volnočasových aktivitách.
VĚDOMOSTI:
slovní zásoba
gramatická pravidla
základní literární druhy a žánry (pohádka, mýtus, legenda, báseň, lyrická poezie, drama, novela) a jejich hlavní rysy
druhy neliterárních textů (životopis, formulář, zpráva, úvodník, esej, proslov atd.) a jejich hlavní rysy
různé typy slovní interakce (dialog, interview, debata atd.) a jejich hlavní rysy
komunikativní funkce
hlavní rysy slohových stylů
DOVEDNOSTI:
komunikuje v mluvené i psané formě a rozumí různým typům sdělení v různých situacích a s odlišným záměrem
čte s porozuměním různé druhy textů, užívá při čtení různé strategie vzhledem ke svému záměru
(informativní čtení, studijní čtení, čtení pro radost) a k typu textu
naslouchá a rozumí různým druhům promluv v různých komunikativních situacích
zahájí, vede a ukončí konverzaci v různých komunikativních kontextech
2. Komunikace v cizím jazyce
Obdobně jako u komunikace v mateřském jazyce.
VĚDOMOSTI:
slovní zásoba
gramatika a sloh
literární a neliterární texty (pohádky, mýty, legendy, lyrická poezie, drama, novely, dopisy, zprávy atd.) a jejich hlavní rysy
DOVEDNOSTI:
zahájí, vede a ukončí konverzaci na téma rodina, osobní zájmy a každodenní činnosti
naslouchá a porozumí mluveným projevům v jednodušších situacích (témata: rodina, osobní zájmy, každodenní činnosti)
čte s porozuměním běžné texty a v případě dobře známého tématu i texty odbornějšího charakteru
tvoří text v daném jazyce
POSTOJE:
je citlivý ke kulturním rozdílům
je ochotný navazovat kontakty s lidmi z odlišných kultur
dokáže se bránit předsudkům o kulturních stereotypech
3. Matematická gramotnost a kompetence v oblasti přírodních věd a technologií>
Sčítání, odečítání, násobení a dělení a schopnost použít tyto matematické operace při řešení problémů každodenního života; důraz je kladen především na proces řešení než na samotný výsledek a znalosti; v přírodních vědách to jsou znalosti a metodologie použitelné k vysvětlení jevů v okolním světě; technologie je použitím znalostí jako prostředku, jímž člověk ovlivňuje svůj životní prostor.
VĚDOMOSTI:
důkladná znalost početních operací a schopnost užívat je v různých každodenních situacích (sčítání, odečítání, násobení, dělení, procenta, poměr, míry a váhy)
matematické termíny a pojmy, základní zásady geometrie a algebry
DOVEDNOSTI:
domácí rozpočet (vyrovnanost příjmů a výdajů, plánování dopředu, šetření)
nakupování (porovnání cen, míry a váhy, peněžní hodnota)
cestování a volný čas (vztah vzdálenosti a času, měny a ceny)
rozumí symbolickému a formálnímu matematickému jazyku (symboly, vzorce) a rozumí jejich vztahu k přirozenému jazyku
užívá matematické symboly a vzorce
používá matematické jednotky, rozumí různým druhům vyjádření matematických objektů, fenoménů a situací a pracuje s nimi, vybírá si vhodné způsoby matematického vyjádření
sleduje a hodnotí argumentaci, odkrývá hlavní myšlenky argumentace (zvláště důkazy) atd.,
4. Kompetence v oblasti informační a komunikační technologie
Schopnost využívat multimediálních technologií k vyhledávání, ukládání, vytváření, prezentování, třídění a k výměně informací.
VĚDOMOSTI:
hlavní funkce počítače (práce s textovým editorem, internet, e-mail, databáze, ukládání informací)
DOVEDNOSTI:
zpracuje velké množství informací a rozliší relevantní a irelevantní informace a dezinformaci, objektivní a subjektivní informace
komunikuje pomocí e-mailu
navštěvuje webové stránky, případně je sám tvoří
POSTOJE:
dokáže pracovat samostatně i v týmu
usiluje o kritické zhodnocení dostupných informací
je si vědomý toho, že větší dostupnost informací musí být vyvážena vyšším etickým a uživatelským standardem (schopnost rozlišit, co je dostupné a co je přípustné)
je citlivý vůči soukromí druhých
5. Učit se učit
Organizace a řízení procesu učení - individuálního i skupinového, získávání, zpracovávání, hodnocení a integraci nových znalostí a schopnost použít tyto kompetence v různých situacích a kontextech.
VĚDOMOSTI:
vlastní učební strategie: osvědčené metody učení, vlastní schopnosti a dovednosti i slabé stránky
orientace v dostupných příležitostech k dalšímu vzdělávání
DOVEDNOSTI:
organizuje vlastní učení ("time-management")
získává nové znalosti a propojuje je s již osvojenými poznatky
učí se samostatně, je vytrvalý
koncentruje se na práci a učení
používá (včetně vlastní produkce) multimediální prostředky
kriticky reflektuje obsah a cíl učení
používá při mluveném projevu vhodné řečové prostředky (intonaci, gesta, mimiku apod.)
POSTOJE:
má pozitivní postoj k učení jako prostředku obohacování života a činností člověka
6. Interpersonální sociální a občanské kompetence
Všechny formy jednání, jejichž osvojení podmiňuje schopnost jedince se efektivně a konstruktivně podílet na dění ve společnosti, řešit problémy v osobním, rodinném i veřejném kontextu.
VĚDOMOSTI:
pravidla chování a jednání, která jsou společností přijímána a vyžadována
zdravý životní styl (zdraví, hygiena, výživa)
občanská práva
národní jazyk
ústava země, ve které žije
činnost institucí, které dělají politická rozhodnutí na místní, regionální, národní, evropské a mezinárodní úrovni
sousedské země v Evropě
hlavní osobnosti v místní samosprávě a vládě, politické strany a jejich programy
hlavní události, trendy a změny na národní, evropské a světové úrovni
principy demokracie, aktivního občanství a typy vlád
DOVEDNOSTI:
důvěřuje a je empatický ve vztahu k druhým
je tolerantní k názorům a jednání druhých
kontroluje vlastní agresivní jednání a násilné nebo sebezničující modely jednání
je schopný odlišit profesní a osobní život a nepřenášet profesní konflikty do osobního života
7. Podnikatelské dovednosti
Schopnost iniciovat i přijímat a dále rozvíjet změny, zodpovědnost za vlastní jednání, dokončování započatého, schopnost vytyčit si své cíle, jít za nimi.
VĚDOMOSTI:
orientace ve spektru příležitostí, které může využít k vlastnímu rozvoji v oblasti profesních aktivit
DOVEDNOSTI:
plánuje, organizuje, analyzuje a hodnotí vlastní činnosti
dokáže řídit a zrealizovat společný projekt
spolupracuje v týmu a pracuje flexibilně
dokáže identifikovat vlastní silné a slabé stránky
jedná aktivně, vnímá pozitivně změny a reaguje na ně (schopnost adaptace)
dokáže odhadnout riziko a vzít na sebe riziko tehdy, kdy je to vhodné
POSTOJE:
jedná iniciativě
má pozitivní postoj ke změnám a inovacím
je ochotný hledat a nacházet oblasti, ve kterých bude moci uplatnit celé spektrum svých podnikatelských dovedností - doma, v práci, ve společnosti
8. Kulturní rozhled
Schopnost vážit si kultury společnosti - nejen v uměleckém smyslu.
VĚDOMOSTI:
základní projevy umění a kultury, včetně lidové kultury
příklady tvůrčích výrazových prostředků, jejich zvyklosti a historický vývoj
DOVEDNOSTI:
diskutuje o širokém spektru témat patřících do okruhu kultury - v oblasti literatury, hudby, filmu, výrazového umění, sochařství, fotografie, designu, módy, televize, architektury, urbanizace, úpravy krajiny, národního dědictví, stolování a jazyka
porovnává své tvůrčí a výrazové projevy s jinými
POSTOJE:
má silný smysl pro identitu a zároveň respektuje různost
kultivuje své estetické vnímání, které je základem pro udržení zájmu o kulturní život a účast v něm
vnímá vývoj všeobecně líbivého vkusu
má pozitivní postoj ke všem formám kulturních projevů
1 Pro plnění cílů Lisabonského procesu v oblasti vzdělávání bylo zřízeno 8 pracovních skupin a Stálá komise pro indikátory. Jednotlivé skupiny tvoří odborníci na danou problematiku ze všech členských a přistupujících zemí EU a výsledky jejich práce slouží těmto zemím jako doporučení pro vývoj vzdělávací politiky. Klíčovými kompetencemi se zabývá pracovní skupina B.
(organizace a řízení procesu učení - individuálního i skupinového, získávání, zpracovávání, hodnocení a integraci nových znalostí a schopnost použít tyto kompetence v různých situacích a kontextech)
6. Interpersonální sociální a občanské kompetence (podrobnosti) (všechny formy jednání, jejichž osvojení podmiňuje schopnost jedince se efektivně a konstruktivně podílet na dění ve společnosti, řešit problémy v osobním, rodinném i veřejném kontextu)
7. Podnikatelské dovednosti (podrobnosti) (schopnost iniciovat i přijímat a dále rozvíjet změny, zodpovědnost za vlastní jednání, dokončování započatého, schopnost vytyčit si své cíle, jít za nimi)
8. Kulturní rozhled (podrobnosti) (schopnost vážit si kultury společnosti - nejen v uměleckém smyslu)
vyhledá, utřídí a zpracuje informace, data a pojmy v psané podobě a používá je při studiu a při systematizování svých poznatků
mluví plynule a srozumitelně a zhodnotí, zda ostatní jeho sdělení porozuměli
tvoří různé typy textů s různým záměrem, zhodnotí tento proces (od přípravy textu až po jeho čtení)
zformuluje přesvědčivě své argumenty v psané i mluvené podobě a věnuje plnou pozornost argumentům ostatních
užívá podpůrné prostředky (jako poznámky, schémata, mapy) při tvorbě, prezentaci a interpretaci komplexních textů v psané i mluvené podobě (proslovy, dialog, návod, interview, debata)
při recepci i percepci mluvených i psaných textů rozliší relevantní a irelevantní informace
POSTOJE:
uvědomuje si jazykovou pestrost a variabilitu forem komunikace v různých obdobích a rozdílných geografických a sociálních prostředích
sebevědomě hovoří na veřejnosti
je ochotný usilovat vedle spisovného vyjadřování také o jeho estetickou kvalitu
rozvíjí si pozitivní postoj k literatuře
přistupuje otevřeně k názorům a argumentům ostatních, je schopen vést konstruktivní a kritický dialog
rozvíjí si pozitivní postoj k mateřskému jazyku a vnímá ho jako potenciální zdroj osobního a kulturního obohacení
rozvíjí si pozitivní postoj k mezikulturnímu dialogu
matematicky myslí a uvažuje (užívá matematické způsoby myšlení)
abstrahuje a zevšeobecňuje, matematicky modeluje (např. analyzuje a vytváří modely), aplikuje existující modely na blízké problémy
komunikuje o matematice a s použitím matematického jazyka
užívá pomůcky a prostředky (například informační technologie)
ví, na jaké otázky může matematika odpovědět
rozlišuje různé druhy matematického tvrzení (tvrzení a hypotézu atd.)
rozumí možnostem a omezením daného pojmu nebo konceptu
rozumí matematickým důkazům
kriticky uvažuje
POSTOJE:
nemá "strach" z čísel
dokáže používat početní operace při řešení běžných problémů v každodenním životě
respektuje pravdu
dokáže hledat zdůvodnění určitého tvrzení
přijme nebo odmítne názory druhých na základě pravdivých nebo nepravdivých důkazů
je motivován k učení a věří ve vlastní schopnosti
je přizpůsobivý, flexibilní
je ochotný pracovat na sobě a dále rozvíjet svoje kompetence
je schopný ujmout se vlastní iniciativy při učení
zná princip voleb a účasti ve volbách
účastní se aktivit v místních komunitách
dokáže účinně komunikovat s veřejnými institucemi
jedná solidárně, dává najevo zájem o problémy místní nebo širší komunity, ve které žije a pomáhá je řešit
POSTOJE:
má zájem o druhé, respekt k druhým
je schopný kompromisu
je bezúhonný, čestný
jedná asertivně
chápe rozdíly mezi hodnotovými systémy různých náboženství nebo etnických skupin a respektuje je
je tolerantní vůči hodnotám druhých, respektuje jejich soukromí a je schopný vystoupit proti antisociálnímu jednání
pociťuje sounáležitost s místem, kde žije, se svou zemí a se světem
podporuje různorodost a soudržnost ve společnosti
je ochotný zapojit se do rozhodovacích procesů ve své komunitě
je schopný nasadit se dobrovolně v určité činnosti pro společnost a účastnit se občanských aktivit
