Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Ke koncepci vzdělávacího oboru Zeměpis (Geografie) v RVP ZV
2,0 (2 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Článek obsahuje přiblížení koncepce oboru v RVP ZV.
Postavení vzdělávacího oboru Zeměpis (Geografie) v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (dále RVP ZV) je ovlivněno postavením a charakterem geografie jako vědeckého oboru studujícího zároveň přírodní (fyzickogeografickou), společenskou a hospodářskou (socioekonomickou) sféru. Aktuální postavení geografie v systému vědeckých oborů se tak nalézá v prostoru vzájemného průniku přírodních, společenských a technických vědních oborů. Lze tak konstatovat, že geografie jako celek v dnešní pozici vytváří zcela specifickou a samostatnou vědní kategorii tzv. sociálně přírodovědních oborů (někteří odborníci sem řadí také ekologii, popřípadě environmentalistiku).
Stejně jako geografie v systému vědních oborů má také školní zeměpis nezastupitelné předpoklady zajišťovat propojení přírodních, společenskovědních, technických a dalších poznatků souvisejících s prostředím, s prostorem a časem. Integrační a zároveň integrující úloha zeměpisu (geografie) ve školním vzdělávání má svůj význam především v rozvoji a formování environmentální výchovy. Výhodou geografie jako faktuálního základního vědního oboru je i v transferu do podoby školního zeměpisu široký, multidisciplinární záběr.
Školní zeměpis supluje často i poznatky a základy těch vědních oborů, na které již ve škole není speciální místo (geologie, etnografie, meteorologie, klimatologie, sociologie, ekonomika atd.), s dalšími vyučovacími předměty (přírodopis, dějepis, občanská výchova, fyzika, chemie) v řadě témat úzce integruje.
Koncepční zařazení oboru Zeměpis (Geografie) na 2. stupni základní školy, který má přírodovědný i společenskovědní charakter, do jediné vzdělávací oblasti Člověk a příroda v RVP ZV, je proto pouze formální a orientační, a to v zájmu zachování celistvosti oboru. Z konvenčních důvodů nebylo možné postavit obor Zeměpis (Geografie) zároveň jako samostatnou vzdělávací oblast tak, jak je tomu v případě vzdělávací oblasti (a oboru zároveň) Matematika a její aplikace. Jedním z argumentů pro zařazení oboru Zeměpis (Geografie) do vzdělávací oblasti Člověk a příroda v RVP ZV je i skutečnost, že se geografie dosud tradičně vyučuje na univerzitní úrovni v České republice na přírodovědeckých fakultách.
Podle RVP ZV jsou jednotlivé obory vzdělávacích oblastí v učebním plánu školních vzdělávacích programů (dále ŠVP) koncipovány a na jednotlivých školách vyučovány zpravidla v samostatných vyučovacích předmětech. Vzdělávací obsah oboru Zeměpis (Geografie) se tak obvykle (s největší pravděpodobností) realizuje ve samostatném vyučovacím předmětu zeměpis (geografie), lze ho však v ŠVP koncipovat i v integrované podobě spolu s dalšími obory vzdělávací oblasti Člověk a příroda, popřípadě s obory ostatních vzdělávacích oblastí.
Název takto postaveného integrovaného vyučovacího předmětu v ŠVP ZV si škola zvolí podle odborného cílového zaměření. Integrace vzdělávacího obsahu na úrovni celých oborů vzdělávacích oblastí je velmi náročná a musí respektovat logiku výstavby jednotlivých oborů i jejich didaktická specifika. Základní podmínkou funkční integrace je učitel aprobovaný pro vyučovací předměty vzniklé integrací. Nutno zdůraznit, že integrace oborů vzdělávacích oblastí se uvádí v RVP základního vzdělávání pouze jako možnost spočívající v použití nových či inovačních vyučovacích metod, resp. postupů výuky, ne jako povinnost.
Praktické poznatky, přístupy a výstupy geografie využívá každý člověk po celý život. Pomáhají rozumět vlastním zkušenostem člověka v prostředí a nalézat odpovědi na otázky týkající se světa kolem nás. Takové otázky jsou zaměřené nejen na to, kde se vyskytují určité objekty, jevy a procesy a proč se právě nalézají na daných místech, ale i na to, jak tam vznikaly a jak budou nadále ovlivňovat budoucí vývoj. Z těchto poznatků, přístupů a výstupů vycházejí i aplikace do podoby školního zeměpisu České republice. Zde koncepce geografického vzdělávání směřuje, ve stručnosti řečeno, k rozvoji geografické gramotnosti (geografické kompetence, geografického myšlení). Pod těmito pojmy si lze představit schopnost žáka - jednotlivce využívat geografických vědomostí a dovedností tak, aby se staly podkladem pro kompetentní jednání v prostředí (v dimenzi globálně myslet a lokálně jednat), a to v různých oblastech jedince a společnosti. Vyučovat školní geografii proto znamená vedle specifikace podstaty a vlastností geografických objektů, jevů a procesů podle různých kritérií prezentovat a klasifikovat především relace mezi nimi, tj. vztahy, podmíněnosti a proměny v prostředí a v čase.
Vzdělávací obor Zeměpis (Geografie) se v RVP ZV prezentuje na základě těchto úvah jako otevřený poznávací systém. Podle tohoto východiska si žák aktivně osvojuje vybrané podstatné pojmy, způsoby a přístupy, které zeměpis (geografie) používá k pohledu na reálný svět a k jeho popisu a k výzkumu. Na ně postupně žák ve svém vzdělávání navazuje, rozvíjí je a používá je v nových souvislostech a vazbách v různých dalších poznávacích etapách i v praktických situacích. Takové pojetí vyžaduje přirozeně určitý uvážený výběr vzdělávacího obsahu. Tento výběr prezentuje geografické, kartografické a topografické pojmy, zákonitosti, postupy a metody, které, bez ohledu na dynamiku současného geografického výzkumu, tvoří dosud platformu zeměpisného poznání na všeobecně vzdělávací úrovni. Z pojmového, jevového a procesuálního hlediska se tak obor Zeměpis (Geografie) v RVP ZV zaměřil na klíčové geografické pojmy, procesy a postupy:
Země jako vesmírné těleso; glóbus; mapa; zeměpisná síť; zeměpisné souřadnice; geografické poloha; orientace plánů a map; orientace v terénu; krajinná sféra; přírodní sféra; světadíly; oceány; makroregiony světa; společenská, hospodářská a technická sféra; globalizační společenské, politické, hospodářské a environmentální procesy; krajina; životní prostředí; terénní výuka: cvičení, pozorování a exkurze v místní krajině.
Z uvedeného výčtu je patrné, že zaměřením vzdělávacího oboru Zeměpis (Geografie) na omezený výčet geografických poznatků nebude žák nijak zásadně ochuzen. Takové standardní pojetí oboru vytváří naopak více metodologických předpokladů pro skutečnost, aby v reálné praktické výuce zeměpisu bylo mnohem více prostoru a času na osvojení podstatných pojmů, na chápání mechanismů a zákonitostí v dynamice jednotlivých složek krajinné sféry a na rozvoj samostatných činnostních a dovednostních aktivit žáka.
Koncepce oboru Zeměpis (Geografie), jako součásti vzdělávací oblasti Člověk a příroda v RVP ZV, na rozdíl od starších učebních dokumentů, preferuje a podporuje výrazně dovednostní a činnostní charakter stavby vyučovacího předmětu zeměpis v ŠVP.
Role vyučujícího v učebním procesu zde spočívá zejména v efektivním a intenzivním zaměstnání žáků, v jejich metodickém vedení a řízení, v podpoře problémové výuky, při uplatňování inovačních metod, forem a postupů ve výuce zeměpisu (studio - dílna, kolegium - team teaching, projektová výuka, brainstorming atd.), v podpoře samostatného vyhledávání, třídění a hodnocení informací žáky.
Žáci se učí účinně pracovat se základními informačními geografickými médii a zdroji dat. Učí se učit, řešit problémy, komunikovat spolu, přijímat bez předsudků názory druhých, vyjadřovat a hájit své názory, odpovídat na geografické otázky.
Odlehčení a zpestření výuky zeměpisu (geografie) a její propojení (integraci) s jinými obory lze doporučit uplatněním školní projektové výuky. V ní se žákům prokáže v praxi integrační a integrující úloha zeměpisu při řešení všech lidských aktivit v prostředí.
Důležitou součástí školní zeměpisné praxe jsou terénní geografická výuka, cvičení a pozorování v místní krajině a geografické exkurze. Protože úspěšnost transformace oboru v pojetí RVP ZV a zejména jeho didaktického transferu do podoby konkrétního vyučovacího předmětu v ŠVP spočívá jednoznačně právě ve využívání a střídání různých inovačních a nových metod, forem, postupů a technik výuky.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.