Kdo jste, pane?

Švédská firma TAT (The Astonishing Tribe) z Malmö se zabývá systémy pro vývoj uživatelských rozhraní (interface) pro mobilní zařízení. To znamená, že vytváří vývojové systémy, které jsou pak použity pro návrh programu, s nímž pracuje uživatel při ovládání např. mobilu. Své produkty dodává většině velkých výrobců mobilů na světě. Nedávno obohatila svou nabídku o velmi zajímavý prvek z oblasti rozšířené reality (Augmented Reality), o níž byla zmínka již v článku „Zapomeňte! vzkazuje Dede“.

V podání TATu však rozšířená realita dostává ještě další rozměr. Kromě rozpoznávání statických obrázků (např. budov či místností) byla vylepšena o funkci rozpoznávání osob podle obličeje. Takové mobilní zařízení stačí namířit na osobu, která je v jeho dosahu, a, pokud je jeho fotografie evidovaná, hned víte, kdo je to. Jedná se tedy o aplikaci, jež má nepochybně potenciál omezovat soukromí. Účast v technologiemi podporovaných sociálních sítích však takové riziko přináší na každém kroku. Pokud zde někdo zveřejní svou fotografii, nesmí se pak divit.

Určení identity podle fotky obličeje má asi opravdu značný potenciál pro zneužití, ale zároveň mimořádný půvab pro policii. Jsou zde však i další netušené možnosti. Předpokládejme na chvíli, že někdo naopak chce být ostatními poznán. Vloží tedy svůj obrázek do příslušné databáze vzorových fotografií, v níž si může každý uživatel vytvořit svůj profil. V něm si udržuje aktuální informace o sobě – nebo prostě jen přehled odkazů na ty sociální služby, kde lze tyto informace získat (Facebook, Twitter, Skype apod). Ve společnosti, v níž jsou takto vybaveni všichni, pak stačí, třeba v okamžiku, kdy se někdo nám neznámý ujme slova, namířit na něj kameru, a je to! Praktická ukázka je na následujícím videu.

Zatím možná nemáte, stejně jako já, pocit, že by se právě takováto funkce mohla ve škole hodit. Tam se všichni známe, a když se budu jako učitel chtít podívat, jakou digitální stopu za sebou nechává některý žák, mohu to udělat i bez rozpoznávání tváře. Jenže vývojáři již přemýšlejí nad dalšími možnostmi.

Představte si velké veřejné úložiště fotografií (jako třeba Flickr). Zatím jsou zde všechny fotografie ukládány pouze s meta-daty v podobě klíčových slov, případně se souřadnicemi GPS. V budoucnosti ale bude možné, aby se spolu automaticky propojily všechny fotografie zobrazující stejný objekt. Úplně stejně pak třeba bude možné rozpoznat fotografii pro výuku významného objektu a okamžitě ji propojit s informacemi, které by žáci měli znát. U přístrojů připojených do sítě nepřetržitě pak celá tato operace bude probíhat v reálném čase.

Podobné funkce již existují – třeba holandský Layar, ale i další. Zatím ukazují uživatelům v místě jejich okamžitého výskytu jen banky, obchody, restaurace, reality na prodej apod. Co myslíte, dočkáme se někdy toho, že budou mít výukové účely podobnou prioritu jako komerce?

zdroje:

Ewan McIntosh - And who are you again? Augmented Reality helps you 'see' a person's social networks, Edu.blogs.com, January 15, 2010
Michael Fitzpatrick - Mobile phones get cyborg vision, BBC News, 11 August 2009
Bradiger - TAT Augmented Reality App Destroys Privacy, SPIKE, July 09, 2009
Thomas Ricker - Video: SPRXmobile's Layar is world's first Augmented Reality browser for cellphones, Engadget, June 17, 2009