Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Článek zdůrazňuje potřebu návaznosti předškolního a základního vzdělávání (zejména jeho počáteční fáze). Svou nezastupitelnou roli v tomto procesu sehrává adaptační proces, který bere ohled na individuální předpoklady dítěte.
Dnes už není pochyb o tom, že předškolní vzdělávání má pro další vzdělávání a život dítěte podstatný význam. Jeho role v životě dítěte není zanedbatelná, a to z několika důvodů:
Můžeme se domnívat, že vytvoření dobrých základů v etapě předškolního vzdělávání může významným způsobem zvýšit šanci jedince na úspěch v současném světě a životě - je tedy dobrým vkladem do budoucna. Zejména pak tehdy, je-li tento vklad patřičně využit, resp. jsou-li tyto základy v další vzdělávací etapě upevněny a dále rozvíjeny.
Při tvorbě rámcových vzdělávacích programů byl kladen důraz na to, aby návaznost mezi předškolním a základním vzdělávání byla dostatečně ošetřena koncepčně i metodicky:
Je třeba mít na zřeteli, že formy práce, metody a žádoucí přístupy, které by bylo možno považovat za "vhodné", jsou takové, které vycházejí ze specifik vzdělávání, daných věkem a možnostmi dětí vzdělávané věkové skupiny. Podmínky předškolního vzdělávání (přístupy, formy a metody práce s předškolním dítětem, které jsou stanovované prostřednictvím RVP PV) jsou dány rozvojovými možnostmi dítěte a odpovídají jeho fyzickým, kognitivním i emotivním potřebám.
Zejména v počátcích povinného vzdělávání je nutno mít dostatečně na zřeteli, že i když jsou rozvojové a učební pokroky, které dítě udělá během tří předškolních let a předškolního vzdělávání, veliké, jsou vzdělávací možnosti dětí této věkové skupiny dosud omezené. U dětí, které zahajují povinné vzdělávání, je třeba přísně respektovat stupeň zralosti jejich CNS (dosavadní nevyzrálost v řadě funkcí) a veškeré formy, přístupy a metody tomuto přirozenému stavu přizpůsobit. Nejede jen o schopnosti kognitivní (o možnosti dětí vnímat, chápat, soustředit se, zapamatovat si, učit se atp.), ale stejně tak o kompetence sociální. Je nezbytné respektovat dosud omezenou sociální zkušenost (nezkušenost) a samostatnost (nesamostatnost) začínajících školáků a poskytnout jim dostatečný čas a prostor k tomu, aby se s novými životními i vzdělávacími podmínkami seznámili a aby nová pravidla přijali.
Také pedagog by měl mít dostatečnou možnost poznat každé dítě a jeho individuální předpoklady, zjistit jeho silné stránky (na kterých může dále stavět) a stránky slabé (ve kterých je třeba dítěti pomoci) a tomu svou práci přizpůsobit (volit tomu odpovídající přístupy k jednotlivým dětem a metody práce s nimi). Tím pedagog přispěje k tomu, aby vyrovnal vzdělávací šance dětí a posílil jejich šance ve škole dobře začít a ve vzdělávání uspět.
Pro počáteční základní vzdělávání to znamená, že by mělo navazovat na předškolní vzdělávání a po určitý čas ve stejném, resp. podobném duchu, pokračovat. Pro vlastní vzdělávací praxi v prvních ročnících základních škol to může znamenat následující:
Jednou z vhodných možností by bylo např. v první období pracovat s dětmi v rámci integrovaného adaptačního projektu (bloku), který by umožňoval
| a) dětem: | snáze se přizpůsobit novému prostředí, poznat a přijmout nová pravidla, přijmout jiný způsob života a připravit se na systematickou školní práci ; |
| b) pedagogovi: | využít poskytnutý čas a prostor k rozpoznání individuálních osobnostních dispozic dětí, ať už fyzických, tak i kognitivních, emotivních i sociálních, a stejně tak i rodinného zázemí dětí |
| c) rodičům: | seznámit se školou i pedagogem, který bude mít dítě ve své péči, navázat s ním dialog, pochopit nová pravidla, které je nutno v zájmu dítěte akceptovat |
Tento adaptační projekt by si podle určitých rámcových pokynů připravoval učitel sám, sám by si zvolil jeho ústřední (integrující) téma a naplňoval by jej konkrétními činnostmi podle potřeb a možností konkrétních dětí, které by postupně na základě jejich individuálních projevů poznával, tzn. že konkrétní cíle tohoto projektu by zkušený pedagog dokázal "nastavit" podle dětí ve třídě, resp. podle složení dětské skupiny a přizpůsobit je tak, aby každé dítě mělo šanci dobře začít a uspět. Adaptační blok by měl pokračovat ve vyrovnávání šancí dětí, nikoli ve vyrovnávání rozdílů mezi dětmi - ty zde budou stále.
Součástí adaptačního projektu by měla být i seznámení s rodiči a jejich spolupráce ve věcech výchovy a vzdělávání dětí.
Po ukončení tohoto bloku (jeho trvání by bylo přibližně v rozmezí 1 - 2 měsíců, popř. dle potřeb i delší) by jej pedagog vyhodnotil a vyvodil závěry pro svou další práci, resp. pro vlastní systematické vzdělávání dětí.
Pro zajištění plynulé návaznosti ve vzdělávání a snížení rizika nepřiměřené zátěže dětí při přechodu z jedné vzdělávací etapy do druhé lze doporučit, aby:
Předškolní vzdělávání umožňuje dítěti prožít plnohodnotné dětství a pod odborným pedagogickým vedením dospět k úrovni svého osobního rozvoje a učení, která je pro něj individuálně dosažitelná.
Tím vytváří předpoklady pro pokračování ve vzdělávání, kterých základní vzdělávání využívá a které dále rozvíjí a obohacuje. Z hlediska návaznosti obou vzdělávacích etap by mělo platit, že:
|
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
