Jste workoholik nebo špičkový pracovník?

Prázdninové období končí, hlavní období dovolených je u konce také. Vracíme se ke své práci, na své pracovní pozice, s odhodláním pracovat lépe a možná i jinak, využívat své kompetence, nabyté znalosti, dovednosti, informace. Jsme připraveni obstát na trhu práce, obhájit potřebnost naší práce a to zejména v současné nelehké „době škrtů“?

Tým klíčové aktivity uznávání neformálního vzdělávání projektu Klíče pro život společně se spolupracovníky dokončil minimální kompetenční profily pro pracovníky s dětmi a mládeží, vytvořil karty typových pozic, uskutečnil vzdělávací aktivity v rámci tvorby a ověření vzdělávacích programů, připravil odborná setkání se zaměstnavateli a vzdělavateli, z nichž některá již proběhkla a další se uskuteční, má dále za úkol zjistit, jaký je postoj vzdělavatelů a zaměstnavatelů k uznávání neformálního vzdělávání, připravit přehed nástrojů pro sebeevaluaci a mnoho dalších aktivit, zejména spolupracovat a podporovat NNO dětí a mládeže a NNO pracující s dětmi a mládeží.
Vybrali jsme pro Vás na závěr prázdnin něco jen tak k zamyšlení, možná pro zasmání, z knihy „Nebojte se nepracovat“/ Ernie J. Zelinski (P

ortál, 2003). 

Workoholik pracuje dlouhé hodiny, nemá definované cíle – pracuje, jen aby něco dělal, není schopen práci rozdělit mezi ostatní, kromě práce nemá jiné zájmy, nejezdí na dovolené, aby mohl více pracovat, uzavírá jen povrchní přátelství s pracovními kolegy, hovoří jen o práci, je neustále zaneprázdněn, má pocit, že život je těžký.

Špičkový pracovník pracuje jen osm hodin denně, má jasně definované cíle, ke kterým jeho práce míří, rozděluje práci mezi ostatní, jak jen to lze, má mnoho mimopracovních zájmů, čerpá dovolenou a těší se z ní, má důvěrné přátele mezi lidmi mimo zaměstnání, o práci mluví jen minimálně, baví ho trochu se „poflakovat“, má radost ze života.