Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Jména kolem nás II
3,8 (6 hodnocení)
Kniha z ediční řady Vzděláváme děti se specifickými poruchami učení na 1. stupni ZŠ s názvem Český jazyk I. uvádí tři náměty pro práci v českém jazyce a to: Vyjmenovaná slova, Jména kolem nás I. a II. Všechny jsou zpracované shodnou formou - po tabulkovém přehledu, který shrnuje základní údaje, přijde metodický komentář. Učitelé nejvíce ocení kopírovatelné přílohy- pracovní listy.
Část Jména kolem nás II pracuje s vlastními jmény pohádkových bytostí, což je pro děti na 1. stupni zajímavé. Seznamují se se jmény obecními i vlastními, uvědomují si původ a význam slov, řadí je podle abecedy.
Projekt se také snaží o rozvoj slovní zásoby, vzájemné komunikace a kooperace, o rozvoj tvořivosti, fantazie a schopnosti samostatně pracovat, řešit problémy.
Jednotlivé aktivity jsou voleny tak, aby žáky nejen pozitivně motivovaly a aktivovaly jejich pozornost, ale zároveň rozvíjely jejich schopnosti a dovednosti. Dle možností i potřeb učitele je možné některé aktivity vynechat.
Čas vymezený na dané činnosti i celý projekt je orientační, vzhledem k odlišnému počtu dětí ve třídách, odlišnému pracovnímu tempu žáků a jejich zvyklostem a schopnostem. Neváže se na délku vyučovací hodiny. Jeho realizaci doporučuji v dvouhodinových blocích, kdy dojde k propojení hodin čtení a českého jazyka. Podle potřeby doporučuji buď zkrácení nebo prodloužení vyučovacího bloku.
Cíl výuky
Cílem tohoto příspěvku je naučit žáky správně rozlišit jména obecná a vlastní, zvládnout jejich pravopis (na úrovni druhé třídy), procvičit učivo o významu slov a správně abecedně řadit slova, okrajově přiblížit učivo o slovních druzích, zejména podstatných jménech.
Žák
umí rozpoznat rozdíl mezi jmény obecnými a vlastními, ovládat jejich pravopis
má lepší povědomí o vyhledávání informací v kalendáři, ale také na internetu
seznámí se s novými pranostikami a ví, co říkají a jak vznikaly
Dnes se pokusíme zamyslet nad vznikem jmen pohádkových postav. Existují knihy, které vysvětlují význam a původ jmen. Existuje dokonce věda, která se původem a významem jmen zabývá. My si na takové badatele, kteří vysvětlují původ jména a jeho význam, zkusíme zahrát.
I. Hádej, hádej, hadači…
Povídáme si s žáky:
• V pohádkách jsou bytosti dobré i zlé. Někdy nám už jméno napoví mnoho o vlastnostech či vzhledu konkrétní pohádkové postavy (Dobroděj, Kazisvět, Vševěd, Popelka, …).
Žáci mají k dispozici pracovní list č. 1a, pro žáky se SPU č. 1a a řeší ve dvojicích úkoly na něm uvedené. I naše křestní jména mají svůj původ a význam. Informace o původu a významu jmen můžeme nalézt např. na internetových stránkách: http://cs.wikipedia.org/wiki/krestnijmeno.
Zadáme žákům úkol:
• Pokuste se každý nalézt informace o původu a významu svého křestního jména.
Tuto aktivitu lze provádět společně (pokud je ve třídě k dispozici dataprojektor s počítačem), ve vícečlenných skupinkách anebo ve dvojicích, a to podle možností učebny a schopností žáků. Při této příležitosti se podíváme i na adresu http://www.kdomasvatek.cz, zmiňovanou při vyhledávání data jmenin.
II. Udělej si reklamu
Instrukce k dalšímu úkolu zní:
• Ke každému písmenku svého jména přiřaďte nějakou ze svých vlastností a pokuste se promyslet tón hlasu, jakým byste tuto „reklamu“ přednesli. Totéž proveďte s libovolně zvolenou pohádkovou postavou.
Např. POPELKA – pracovitá, odvážná, poslušná, empatická, láskyplná, kouzelná, atraktivní
III. O Šípkové Růžence
Hádej, hádej, hadači…
Žáky rozdělíme do skupin. Každé skupině dáme jeden obrázek z obrázkové osnovy pohádky O Šípkové Růžence. Na zachycení nápadů necháme žákům čas asi 3 minuty. Své nápady zástupce skupiny prezentuje před ostatními a pak se zeptáme:
• Jaká pohádka vás dnes čeká?
Pokud by pohádku O Šípkové Růžence nepoznali, poslouží následující hádanka jako další indicie. Jinak pouze jako kontrola.
Trny má růže,
píchnout vás může.
Je o tom pohádka,
znáte ji, děvčátka?
Kdo je ta děvenka,
ptala se Alenka,
co o růži píchla se,
pak šťastně vdala se?
(Šípková Růženka)
Obrázková osnova
Nyní každá skupina dostane rozstříhanou obrázkovou osnovu.
• Pokuste se obrázky správně seřadit.
Poté si společně přečteme zkrácenou verzi pohádky. Žáci mají možnost posoudit, zda obrázkovou osnovu vytvořili správně, a případnou chybu opravit.
Kimova hra – Šípková Růženka dostala k narozeninám…
Hra je zaměřena na krátkodobou paměť a koncentraci pozornosti.
Začneme ji takto:
• Co ještě dostala Šípková Růženka ke svým osmnáctým narozeninám? Dostala knihu, šaty, boty, šperky, kolovrat a…
Žáci vymýšlejí další možné dárky. Žák zahajující hru řekne: „Šípková Růženka dostala k narozeninám ještě prstýnek.“ Následující žák zopakuje první dárek a přidá další, řekne: „Šípková Růženka dostala k narozeninám ještě prstýnek a fotoaparát.“
Hodnocení – „Hodnoticí obličejíčky“
Hodnocení probíhá pomocí „obličejíčků“(pracovní list pro žáky č. 8) v průběhu celého projektu. Proto je potřeba udělat více kopií.
Žlutě vybarví a dokreslí obličejíček pro sebehodnocení, zeleně obličejíček pro hodnocení činností. Sebehodnoticí obličejíček si přiřadí k pracovnímu listu (přilepí, připevní kancelářskou sponkou atp.). Zelený obličejíček hodnoticí činnosti v hodině připevní na nástěnku sloužící pro zachycení prací při projektu.
Žáky při hodnocení vedeme k tomu, aby se vyjadřovali ke konkrétním činnostem a tomu, co se jim nelíbilo i líbilo. Snažíme se s žáky dát dohromady zásobu slov vhodných k hodnocení (zaujalo mě, líbilo se mi, upoutalo mě, dařilo se mi, …).
3.2 Kalendář a pranostiky
I. Pranostiky
Uvedeme další výukový blok:
• Co nás čeká dnes? Písmeno u správného tvrzení dejte do kroužku, v tajence se ukrývá slovo, které prozradí, čím se dnes budeme zabývat (pracovní listy jsou součástí knihy).
Co je pranostika?
V pranostice lidé vyjádřili své zkušenosti z mnohaletého pozorování přírody. Žáci mají za úkol při práci s pracovním listem využít zkušenosti s vyhledáváním na internetu i v kalendáři, které získali v předchozích aktivitách.
Za domácí úkol je možné vyhlásit soutěž o to, kdo najde největší množství pranostik. Zde je nutné mít připravenou nějakou odměnu.
II. Přesmyčky měsíců
Žáky přivedeme k dalšímu tématu touto hádankou:
• Čeho je dvanáct v roce a zároveň to svítí v noci na obloze?(měsíc)
Je to měsíc. Měsíc na obloze nám ukazuje, že čas běží a naše Země se otáčí. Každý den se trochu změní, jednou je velký, podruhé malý, jednou je kulatý, jindy jako srp, ale to necháme jiným vědcům. Nás budou zajímat měsíce v roce.
Učitel rozmístí po třídě kartičky, na kterých jsou jako přesmyčka napsané názvy měsíců.
Žáci si najdou každý jednu kartičku:
• Máte za úkol rozluštit přesmyčku. Ve skupinách seřaďte měsíce tak, jak jdou za sebou. (Počet karet je nutné přizpůsobit počtu žáků.)
Správně seřazenou sadu připevníme na tabuli a učíme se zpívat píseň Měsíce. V hodině hudební výchovy pak můžeme docvičovat další.
III. Týden
Povídáme si s žáky:
• To ale není vše. Co je menší než rok? Měsíc. Co je menší než měsíc? Týden. A kolik dní má týden? Sedm dní.
Žáci opět pracují ve skupinách na vyluštění přesmyček dní v týdnu a řadí vlastní jména podle abecedy.
Domácí úkol
Vyhledejte, na jaký den v týdnu připadají v tomto roce vaše narozeniny a jmeniny.
3.3 Jména, písničky a hudba
I. Písničky
Žákům řekneme:
• Dnes si ověříme, jak dobře znáte naše české písničky. Můžeme být pěvci, skladatelé, ale třeba i hudební kritici.
Žáky rozdělíme do skupin např. podle toho, v jakém ročním období slaví svátek nebo podle počtu písmen ve jméně, …Žáci pracují na úkolech (pracovní list pro žáky č. 5, pro žáky se SPU č. 5) ve skupině, na řešení mají omezený čas. Po uplynutí stanoveného času společně kontrolujeme a vyhodnotíme nejlepší skupinu, tedy takovou, která vymyslela nejvíce písní podle zadaných kritérií. Několik písní si zazpíváme. Vybírat mohou postupně členové vítězné skupiny.
II. Jazykolamy
V úvodu této aktivity řekneme:
• Na zpěv však musíme být pěkně připravení. Musíme mít rozhýbaný jazyk. Ten si pořádně procvičíme pomocí jazykolamů.
Pokud někdo z žáků zná nějaký jazykolam, dáme mu prostor pro zkoušku jejich jazykolamu.
Domácí úkol
Vyhledejte alespoň 3 jazykolamy obsahující vlastní jméno a zapište je.
III. Hrajeme na hudební nástroj
Nejprve si společně se žáky přečteme básničku, pak už mohou žáci plnit úkoly sami. Doporučuji opět práci ve dvojici nebo skupinách.
IV. Hra Na muzikanty
Po vyplnění pracovního listu se společně přesuneme na koberec a zahrajeme si hru Na muzikanty.
Žáci se postaví do kruhu. Jeden z nich předvede hru na nějaký hudební nástroj a ostatní ho napodobí. Hráč vedle něj vpravo pojmenuje hudební nástroj a převezme vedení. To znamená, že předvede hru na jiný hudební nástroj a ostatní po něm opakují. Hru hrajeme tak dlouho, až se všichni žáci vystřídají. Hudební nástroje se mohou opakovat. Poté se jeden žák stane dirigentem a všichni ostatní členy orchestru. Žáky rozdělí na jednotlivé hudební nástroje a ukazováním dává pokyny, které hudební nástroje mají v hrát až do doby, kdy hraje celý orchestr. Dirigenty je dobré několikrát změnit.
Hodnocení
Neměli bychom zapomenout na hodnocení, které sice vždy probíhá stejným způsobem, pomocí zelených obličejíčků – buď veselých nebo smutných – ale učitel může vždy vybrat jinou činnost, část hodiny a požádat žáky zrovna o její hodnocení.
4. Varianta pro žáky se specifickými poruchami učení
Žáci se specifickou poruchou učení začínají mít problémy většinou v průběhu druhého či třetího roku školní docházky, často však u nich nejsou ještě poruchy učení diagnostikovány. Z tohoto důvodu jsem neměnila celé přípravy a zadání úkolů.
Projekt jsem pouze doplnila o lehčí a přehlednější varianty pracovních listů, kde je např. změněné písmo, některé úkoly jsou částečně splněné atp. Učiteli i žákům to umožní pracovat rychleji, žáci nejsou přetěžováni a odnesou si z hodiny více poznatků.
5. Závěr
Na závěr je možné buď připravit nějaký opakovací test nebo spíše dát prostor žákům, aby psali a vyprávěli o tom, co se jim líbilo, co je nejvíc bavilo. Můžeme si také společně zazpívat nově naučenou píseň nebo zopakovat ty známé. Zahrát si znovu některé z her, které se žákům líbily. Při závěrečném hodnocení po žácích můžeme chtít jejich sebehodnocení, hodnocení práce spolužáků, učitele. Hodnocení učitele je vhodnější písemnou formou, kdy zůstane zachovaná anonymita žáka.
Zdroje
Žáčková, H., Jucovičová, D.: Smyslové vnímání. D + H: Praha 2003.
Časopis Sluníčko.
Materiál byl poskytnut zdarma Nakladatelstvím Dr. Josef Raabe, s.r.o. z publikace Český jazyk I – SPU.
