Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Jezdectví a vozatajství
2,5 (2 hodnocení)
V této lekci jsem se zaměřila na to, aby děti znaly pojmy jezdectví a vozatajství. Celou lekcí proplouváme společně s koňmi různými aktivitami. Vyzkoušíme si na vlastní kůži koňské dostihy. Osvojíme si také další nové pojmy, jako jsou například názvy překážek v dostizích, a vyzkoušíme si zajímavé výtvarné techniky.
Cíl výuky
Cílem této lekce je obohatit děti o nové pojmy, které si také ohmatají. Pojmy chceme děti naučit hravou a veselou formou. Rozvíjíme u dětí komunikativní dovednosti.
Nezvyklou motivací může být film či pouhá ukázka z filmu, týkající se závodu na olympijských hrách, ve filmu Asterix a Olympijské hry, kde se odehrál mimochodem i závod ve vozatajství.
Po zhlédnutí olympijských her s Asterixem a Obelixem si pustíme ještě jednu ukázku, tentokrát video zaměřené na vozatajství jako takové, opravdové, ve kterém se závodí i u nás v České republice.
Připomeneme si tak tuto scénu z kresleného filmu a rozvineme debatu na téma vozatajství a jezdectví.
Jelikož jsme díky filmu a videu zasvěceni do toho, jak vypadá vozatajství, co to přesně je a co k tomu všemu patří, můžeme se pustit do vytvoření závodu.
Mezi jednotlivé body můžeme vkládat různé motivační hry/aktivity. Jelikož se jedná o přípravu, která vyžaduje sezení u stolu, jsou takovéto činnosti vítány.
Na tuto disciplínu se každý jednotlivec připravuje zvlášť v 1. a 3. bodě. Nakonec ve 2. bodě pracují skupinově na velkém formátu.
Budeme potřebovat: temperové barvy, tvrdý papír A4, voda v kelímku, kulaté štětce, barevné papíry, nůžky, velký arch papíru, lepidlo, pastelky, fixy, pásky ze žaluzií a další materiály; židličky, lepicí pásku, lano, čísla na papíře.
ad 1. – stříhání, lepení = výroba koňských ozdobNa výrobu lze využít jakéhokoli materiálu. Například pásky ze žaluzií. Dobře se na ně kreslí pomocí fixů, lepí apod. Nejlepší způsob, jak děti mohou vyrábět koňské ozdoby, je takový způsob, kdy dáme dětem k dispozici nespočet různých druhů materiálů a necháme je tvořit dle jejich fantazií. Mohou kreslit, lepit, vázat, prostříhávat, lepit a tak dále.
Dětem, které si nebudou vědět rady, můžeme ukázat, jak by taková ozdoba mohla vypadat.
Taková ozdoba pak může zdobit jakoukoli část koně či může být pouhým amuletem do závodu.
Motivační činnost – jízda na koni– touto jízdou si ověříme, jak jsou naši reprezentanti zdatní.
Děti se posadí na židličky opačným směrem tak, aby se mohly chytit opěrátka. „Děti, představte si, že sedíte ve voze, který je zapřažený vašimi koňmi.“ Nejprve se budeme naklánět do boků. (Dbáme přitom na bezpečnost dětí, aby se nepřevrátily. Židlička se tedy nesmí odlepit od země, jinak by z vozu vypadly.) Zvedáme nohy, uhýbáme hlavou před letícími mouchami, sledujeme okolí, šviháme opratěmi a podporujeme své koně k rychlejší jízdě.
Zatímco si děti vyrábí své koňské ozdoby, připravíme na velký stůl ten největší papírový formát, pastelky, fixy, vodové barvy a barevné papíry (stačí zbytky/kousky papírů).
ad 2. – koláž = vytvoření poutavého plakátu
Na tomto úkolu budou pracovat všichni jako jedna velká skupina, musí se shodnout jako tým, jak bude jejich poutavý plakát vypadat.
Nabádáme děti k tomu, aby se zúčastnily všechny. Každý nápad se může na velkém archu papíru zrealizovat. Jelikož má plakát vypadat jako jedna velká koláž. Děti mohou použít pouze barevné papíry, které budou trhat na kousky, a tvořit tak obrazce, které nakonec dokreslí pomocí fixů či pastelek.
Motivační hra – přetahování lanem– při této hře doporučuji vstupovat do hry po dostatečném rozehřátí, aby se tak předešlo případným zraněním.
Skupina se rozdělí na dvě stejně početná družstva, přičemž každý z členů družstev dostane číslo od 1 výše. Mezi družstvy se připraví lano tak, že za každý konec jej uchopí jeden určený člen (oba mají stejné číslo). Přetahování začíná na signál. Další účastníci se přidávají tak, jak je učitel vyvolává čísly, přibíhají na základní čáry, chytí lano a pomáhají svému partnerovi. Pokračuje se až do přetažení za danou linii, nejlépe při zapojení všech účastníků.
ad 3. – barevný monotyp – ERB
Nejprve dětem ukážeme, jak může ERB vypadat, co by měl vyjadřovat a samozřejmě také to, jak se tato výtvarná technika aplikuje.
Rozdáme si tvrdý bílý papír formátu A4, přeložíme jej uprostřed a opět rozložíme. Na stole mají děti připravené temperové či jiné vodou smíchatelné barvičky a štětce. Vysvětlíme si, že malujeme pouze na jednu stranu papíru. Na tu druhou se to totiž poté, jakmile svou práci dokončí, otiskne. Každý si tedy namaluje na jednu polovinu papíru svůj erb. Následným přeložením a přitlačením namalované plochy na čistou stranu papíru vznikne osově souměrný barevný otisk erbu.
Necháme zaschnout. A erb je hotový. Kdo chce, může si erb upravit obstřihnutím do libovolného tvaru.
Nakonec si společně své erby představíme – co na něm je apod.
Nyní jsme kompletně vybaveni a připraveni na disciplínu vozatajství. Začneme tedy závod!
Všichni si vezmeme jednu židličku, na kterou připevníme svůj erb. Své koňské ozdoby můžeme pověsit na sebe nebo také na židličku. A plakát vylepíme na viditelné místo.
Odstartujeme závod zatroubením a společným pokřikem – START!
Pedagog nebo nejstarší z dětí bude navigátor. Ostatní jsou jezdci, kteří sedí ve své vozce zapřažení za své věrné a zdatné koně. Všichni jezdci naslouchají navigátorovi a řídí se tak jeho pokyny.
Navigátor vykřikuje– levotočivá zatáčka, pravotočivá zatáčka, dvojitý skok, skok, překážka napravo – objížďka, trojitý skok, sklonit hlavy, slalom, lehkým klusem po mostě, bahenní koupel – zakrýt oči, vodní příkop – zadrž dech nebo zacpat nosy, pozor na balíky – ať je netrefíme atd.
Nemusíme zůstat jen jezdci, můžeme být také koňmi. Zahrajeme si koňské dostihy.
Koňské dostihy
Budeme potřebovat: kartičky s obrázky, doprovodné zvuky kopyt koní či jiná hudba
Sesedneme si do kroužku a zvolíme si hlavního KONĚ. Na začátek by to měl být pedagog. Ukážeme si, jaké má hlavní kůň v ruce kartičky a co která kartička znamená.
Povíme si také, jak bude hra probíhat – hlavní kůň sedí uprostřed kruhu a ukazuje ostatním, jak se budou všichni dál pohybovat.
Například: hlavní kůň zvedne kartičku s vodním příkopem– ostatní koníčci – všichni bělouši, černí hnědáci i hnědáci zvolají „žluňk“. A další může být –hadí příkop: pozor na hady, skloníme hlavy a potichu projíždíme s velkým skokem (poskočíme v sedě), tribuna s dětmi: máváme okolo a radujeme se z dostihu, dvojitý skok: dvakrát nadskočíme, tribuna s pány: dáme si ruku na pusu a zvoláme óóóóóóóóóó, jednoskok: jednou nadskočíme, ztratíme podkovu: znova si ji nasadíme, jako když nazouváme boty, tribuna s dámami: zvoláme ááááááách a ruku si přitom přiložíme na čelo „jakože omdléváme“ apod.
Jakmile si představíme každou z karet, začne hlavní kůň dostihový závod. Zvedá karty postupně, jednu po druhé. Pro zmatení účastníků dostihu může zvednout dvě karty najednou, uvidíme, jak si s tím poradí. K závodu si můžeme pustit zvuky či hudbu.
Při závodu používáme tematická slova –žokej = kdo to je?, distance = jsme v posledních 200m – zde se odehrává rozhodující boj, karambol = pozor, ať nevznikne karambol.
Jakmile všichni dorazí do cíle, ukončíme závod vyhlášením vítěze. V tomto závodě je samozřejmě vítěz každý, rozdáme tedy všem medaile s prvním místem.
Po této lekci můžeme provést reflexi pomocí formulovaných otázek – k námětu a jeho obsahům: Kdo z vás by chtěl účinkovat na olympijských hrách? Znáte nějakou další pohádku, kde koně závodili? Máte rádi koně? Líbí se vám jízda na koni? Kdo už se někdy projel na koni? Kdo by se chtěl projet na koni? Byly naše závody na „židlokoních“ zábavné? Cítili jste se jako siláci při přetahování lanem? Co si myslíte o vozatajství? Myslíte, že se to těm koním líbí? Byli jste se někdy podívat na nějaké závody s koňmi?
k výtvarnému dílu a technice: která z výtvarných technik byla nejobtížnější? Líbily se vám tyto výtvarné techniky? Která nejvíc? Proč zrovna tahle? Jak se vám líbí naše erby? Co říkáte na ozdoby pro koně vašich kamarádů?
Reflexe
Koně má rádo snad každé dítě. Tudíž se jim lekce líbila po všech stránkách.
Lekci jsem realizovala jak s dětmi mladšího předškolního věku, tak s dětmi mladšího školního věku. Aktivity se dají lehce přizpůsobit různých věkovým skupinám. Nejlépe pro děti 6–8 let.
Při přetahování lanem vzniká mezi dětmi velká soutěživost, je to třeba dobře zkorigovat.
Při výtvarných technikách jsem se snažila nedávat dětem téměř žádnou inspiraci, ať co nejvíce využijí své vlastní fantazie, což se náramně povedlo.
