Jeskyně

Po kontrole správnosti údajů (stejná barva na kartičce reprezentuje správnou dvojici, např. stalagnát – krápník vzniklý srůstem stalagmitu a stalaktitu) se žáci s učitelem vrátí k flipu a potvrdí si správně vybavené pojmy (fáze uvědomování si významu). Pojmy, které s tématem jeskyní nesouvisí, můžeme vyškrtnout nebo můžeme jen zvýraznit správně uvedené.

V této části jsou žáci seznámeni s návazným programem pro ověření získaných poznatků, s výletem  s exkurzí.

 Žáci se s pedagogem přepraví do konkrétního prostředí (modelově zvoleny Zbrašovské aragonitové jeskyně v Teplicích nad Bečvou). Cestou do jeskyní můžeme využít prostředí vlakového nádraží k vysvětlení orientace ve smyslu, co je to kolej, nástupiště, a hlavně upozornit na bezpečnou zónu pohybu.

Cestu vlakem mohou žáci trávit drobnými aktivitami, mohou si zapisovat stanice, kterými projíždí, počet aut nebo jiných dopravních prostředků, pozorují charakter krajiny, délku cesty.

Po příjezdu do cílové stanice (s možným přestupem) si přímo v exteriéru připomeneme základní bezpečnostní pravidla pro návštěvu jeskyně, cestou do jeskyně je možno zastavit se u léčivých pramenů a zmínit se žákům o tom, odkud prameny pochází a o jejich léčebném účinku na lidské zdraví. Nabádáme žáky ke klidnému chování, které patří k lázeňskému prostředí, jímž procházíme k jeskyni.

Před vstupem do jeskyně připomeneme žákům, aby dávali dobrý pozor na výklad průvodce, protože své poznatky pak ověří v pracovním listě. Následuje vlastní prohlídka jeskyní s průvodcem.

Po prohlídce se přesuneme na volné prostranství v okolí jeskyně, pohovoříme s žáky o zážitcích, necháme je relaxovat u řeky Bečvy a po zklidnění přistoupíme ke kontrole a ověření znalostí – k reflexi.

Žáci si opět utvoří skupinky (je na vůli učitele, zda to budou stejné skupiny jako ve třídě nebo nové) a obdrží podložku s pracovním listem (PL), psací potřeby. Ve skupince se žáci radí a zpracují pracovní list, probíhá mezitřídní spolupráce žáků.

Kontrolu provedou skupinky přímo u učitele konfrontací správně zpracovaného PL se svým (doporučuji malou odměnu za snahu – bonbón, samolepka, razítko). V závěrečné reflexi společně ještě připomeneme správné odpovědi a pomalu se přesuneme k odjezdu a k návratu.

Žáci se tak seznámí s netradičním pojetím výuky, motivováni jsou nejen návštěvou pro mnohé neznámého, tajemného prostředí, ale i prací přímo v areálu lázeňského prostředí ve volné přírodě a k umocnění zážitku přispívá i přeprava k zájmovému místu vlakem (případně autobusem).

Po návratu PL vřadíme do portfolia žáků pro další využití, vzorový PL by měl být vystaven ve třídě. Následně by bylo dobré pro dlouhodobější upevnění poznatků namalovat zážitek z návštěvy jeskyně, případně zážitek modelovat (není součástí tohoto příspěvku).

Reflexe

Žákům se pracovalo velmi dobře, ocenili nový způsob výuky, velmi dobře si vybavovali pasáže z výkladu průvodce a plánovali, jak si zážitek uchovají. Ptali se, zda budeme jeskyně malovat nebo modelovat.

V následujících vyučovacích hodinách při další reflexi zážitku žáci ztvárnili jeskyni modelováním. Bylo velmi potěšující, že nezachytili jen prožitou skutečnost, ale modelovali k jeskyni i medvědy, pokusili se o pračlověka a jeden žák si vybavil zmínku o jeskynních malbách a svou jeskyni takto vyzdobil. Někteří žáci při výzdobě své jeskyně krápníky pracovali i podle PL, opakovali si, co je stalakmit a co stalaktit. Žáci, kteří s námi na výletě s exkurzí nebyli, pracovali s pomocí spolužáků, kteří jim ochotně pomáhali.

Tento způsob výuky se velmi osvědčil, zájem a schopnost déle si zapamatovat aktivně nabyté vědomosti byl zřejmý a viditelně posunul žáky dále k zjišťování nových poznatků a zájmu o zodpovězení nabízejících se otázek.