Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Jaká stopa po nás zůstane?
Příspěvek představuje tři navazující vyučovací hodiny na téma nakupování a ekologické stopy, které byly vytvořeny v rámci programu Ekoškola (www.ekoskola.cz). Všechny hodiny jsou vytvořeny dle třífázového modelu učení – evokace – uvědomění si významu informací – reflexe. V první hodině se žáci na základě textů seznámí s dopady výroby a těžby surovin určitých výrobků, které denně používáme. V dalších dvou hodinách se zamyslí nad dopady různých činností na Zemi a vyplní dotazník k výpočtu ekostopy. Navrhnou konkrétní činnosti, kterými by mohli svou ekostopu snížit.
1. hodina - Nakupování a jeho důsledky
Cíle - žák:
zpracuje na základě textu informace o dopadu výroby a dovozu vybraných surovin
vysvětlí tyto dopady ostatním
ze získaných informací vyvodí důsledky pro své nákupní chování
Popis hodiny
Hodina je zaměřena na podrobné prozkoumání environmentálních a sociálních dopadů výroby a dovozu čtyř surovin - tantalu, hliníku, palmového oleje a kávy. Žáci nejprve hledají spojitost mezi výrobky, které tyto suroviny obsahují a poté ve skupinách dávají dohromady, co o těchto surovinách vědí. Metodou skládankového učení se seznámí s dopady spotřeby těchto surovin a vyvodí z toho pro sebe důsledky.
Hliníková plechovka, Bohemia Chips, mobil, káva, pracovní listy pro každého (příloha 1), kartičky s názvy surovin (příloha 2, nutno vytisknout a rozstříhat)
Sady 4 textů k jednotlivým surovinám (příloha 3, každý text dle počtu členů skupiny)
Pracovní list
Větší papíry (dle velikosti nohou), velká mapa světa/obraz Země na tabuli, nůžky, příp. lepenka
Dotazníky (příloha 4)
Vytvořené papírové stopy
1.
E - Jak vůbec vznikly?
10 min
Hliníková plechovka, Bohemia Chips, mobil, káva, pracovní listy pro každého (příloha 1), kartičky s názvy surovin (příloha 2, nutno vytisknout a rozstříhat)
2.
U - Skládankové učení
25 min
Sady 4 textů k jednotlivým surovinám (příloha 3, každý text dle počtu členů skupiny)
3.
R - Co jsem se dozvěděl/a
10 min
Pracovní list
Jak vůbec vznikly?
Před žáky postavíme hliníkovou plechovku, chipsy (smažené na palmovém oleji - např. Bohemia Chips), mobil a kávu. Položíme celé třídě otázky, jaké suroviny jsou potřeba k výrobě těchto věcí, kde se berou a jakým způsobem se získávají. Necháme každému chvilku na rozmyšlenou, následuje brainstorming, nápady zapisujeme na tabuli zvlášť ke každé věci.
Poté rozdělíme žáky do skupin po čtyřech pomocí kartiček (příloha 2), na nichž je napsáno tantal, hliník, palmový olej, kávové boby. Každý dostane jednu kartičku, skupiny se vytvoří tak, aby v každé byla každá kartička zastoupena jednou. Tím vzniknou domovské skupiny, které se snaží přijít na to, jak se suroviny na kartičkách váží k oněm čtyřem výrobkům a co o těchto surovinách vědí.
Skládankové učení
Poté, co domovské skupiny vyřeší svůj úkol, každý člen z domovské skupiny odejde do tzv. expertní skupiny. V nich se sejdou žáci se stejnými kartičkami, vzniknou tedy 4 expertní skupiny, jejichž práce se bude týkat jen jedné suroviny - tantalu, hliníku, kávy či palmového oleje, dle toho, co mají žáci na kartičce. Každý z expertů dostane text o své surovině. Úkolem expertní skupiny je přečíst si postupně po odstavcích text. Vždy jeden ze skupiny poté, co ostatní dočtou daný odstavec, shrne jeho obsah, vyjasní, co není jasné, a položí ostatním otázku, která se vztahuje k danému úseku. Poté se všichni společně pokusí shrnout nejdůležitější informace z odstavce do 1 věty. Stejný postup platí pro další odstavce textu. Na závěr se společně ve skupinách domluví na způsobu, jaké informace a jakým způsobem předají ostatním po návratu do domovské skupiny. Zadání, co mají žáci ve skupinách dělat, napíšeme na tabuli.
Poté se experti navrátí zpět do svých domovských skupin a postupně seznámí své kolegy s tím, co se dozvěděli. Společně se pokusí odpovědět na otázku, co mají ony čtyři výrobky společného. Pokud je dostatek času, mohou ve skupině vymyslet k jednotlivým výrobkům „reklamní" slogan, který by ale popisoval negativní pozadí výroby daného produktu.
Schéma
Obr.
Co jsem se dozvěděl/a?
Každý za sebe si do pracovního listu zapíše, co se o jednotlivých surovinách dozvěděl, co ho překvapilo, co by ho zajímalo dál, a zda a jak tyto informace zapůsobí na jeho nákupní chování. Zbude-li čas (nebo v další hodině) můžeme navázat diskusí o globálních příčinách zjištěných jevů a možnostech jejich (lokálních) řešení.
Ekologická stopa
Cíle - žák:
vysvětlí, co je ekostopa
zdůvodní, jak se jednotlivé lidské činnosti promítají do velikosti ekostopy
vyvodí důsledky ze svého chování, navrhne řešení pro snížení ekostopy
Čas: 2 vyučovací hodiny (možnost rozdělit do dvou jednotlivých hodin)
Popis hodiny
Žáci se nejprve zamyslí nad tím, jaké přírodní zdroje jsou potřeba k provádění běžných každodenních činností. Seznámí se s pojmem ekologická stopa a sami si vyplní dotazník, na jehož základě je možné si vlastní ekostopu spočítat (případně mohou pracovat přímo na internetu a dojít rovnou k hodnotě své ekostopy). Pak žáci diskutují o jednotlivých faktorech (dle otázek v dotazníku) a pokouší se navrhnout řešení k zlepšení své ekostopy.
Aktivita
Čas
Pomůcky
1.
E - Stopa na Zemi
30 min
Větší papíry (dle velikosti nohou), velká mapa světa/obraz Země na tabuli, nůžky, příp. lepenka
2.
U - Spočítej si ekostopu
45 min
Dotazníky (příloha 4)
3.
R - Moje nová ekostopa
15 min
Vytvořené papírové stopy
Stopa na Zemi
Rozdáme žákům přiměřeně velké kusy balicího papíru, každý si obkreslí svou stopu (botu) a vystřihne. V případě nedostatku času si každý do sešitu přes celou stránku či na papír nakreslí obrys lidské stopy (chodidla). Poté vyzveme žáky, aby si představili svůj běžný den, případně život. Co všechno v něm dělají? A co všechno k tomu potřebují? Každý sám si do horní části své stopy zapíše činnosti, které považuje za důležité, a ke kterým je zároveň třeba nějaký přírodní zdroj. Činností by mělo být minimálně 5.
Poté se žáci spojí do dvojic, prodiskutují navzájem své nápady, dopíší si do stopy to, co sami neměli a společně se snaží ze svých návrhů vybrat 5 nejdůležitějších či takových, které potřebují nejvíce přírodních zdrojů, výběr může být i zobecněním jednotlivých návrhů. Poté se vždy dvě dvojice spojí do čtveřic a čeká je tentýž úkol - seznámit se navzájem s výběrem 5 nejdůležitějších činností a opět se společně shodnou na nové pětici. Výsledných pět činností si zdůrazní každý ve své stopě. V případě nedostatku času necháme žáky po provedení samostatného zamyšlení buď jen ve dvojicích či je rovnou spojíme do čtveřic.
Když jsou všechny skupiny hotové, otevřeme tabuli, na kterou jsme předem nakreslili planetu Zemi nebo před žáky rozložíme obraz Země nakreslený na velkém papíře. Navážeme na předchozí činnost žáků tím, že každý do své stopy zapsal činnosti, které běžně dělá a na kterých mu záleží, každá ta činnost přitom ale potřebuje něco z přírody, ze Země. Vyzveme zástupce z jednotlivých skupin, aby na Zeměkouli položili svoji stopu. Všichni žáci se shromáždí nad Zeměkoulí pokrytou stopami, můžeme se krátce zastavit nad jednotlivými činnostmi zapsanými na stopách. Co se nejčastěji opakuje?
Vysvětlíme, že papírové stopy představují plochu či oblast Země, která je potřeba k umožnění zapsaných činností. Krátce diskutujeme nad vzniklým obrazem. Kolik místa na Zemi zbývá? Je to tak i doopravdy? Byly by stopy (myšleno obrazně jako nároky na prostor) každého člověka stejně velké? Jak se liší stopa Afričana a Evropana?
Spočítej si ekostopu
Po diskusi nad Zemí pokrytou stopami vysvětlíme stručně pojem ekologická stopa - podobně jako na obrázku je to výpočet produktivní plochy Země, které je třeba k zajištění nároků a činností jednotlivých obyvatel. Dle věku žáků můžeme přidat další podrobnosti a informace. Každý za sebou zanechává nějakou ekologickou stopu dle toho, jakým způsobem žije. Jak velká je asi ekostopa žáků doopravdy? Rozdáme každému dotazník (příloha 4), na základě kterého je možné si ekologickou stopu spočítat. Každý sám si vyplní svůj dotazník. Poté si sousedé navzájem porovnají své odpovědi, prodiskutují, jak jednotlivé oblasti (dle dotazníku) ovlivňují ekologickou stopu a do prázdného sloupečku v dotazníku doplní své závěry o tomto vlivu.
Poté společně probereme jednotlivé otázky, případně celé oblasti a diskutujeme nad tím, co z nabízených možností vede k nejmenší ekologické stopě a proč. Na závěr vyzveme žáky, aby si spočítali svou ekologickou stopu po škole na internetu na www.hraozemi.cz. Dotazník uvedený v příloze je zkrácený, na internetu je uvedena jeho plná verze s 20 otázkami.
Moje nová ekostopa
Každý se vrátí zpět ke své papírové stopě a dopíše si do ní či na druhou stranu 1 věc, kterou se bude snažit změnit k lepšímu a jak, 1 věc, které se nedokáže vzdát, 1 věc, o které se pobaví s rodiči. Stopu si pak přeloženou mohou žáci nalepit do sešitu.
Varianta pro rozdělené hodiny
První hodinu začneme stejnou evokací, ve fázi uvědomění seznámíme žáky s ekologickou stopou a prodiskutujeme otázky nad obrázkem Země. Na závěr hodiny (reflexe) necháme žáky navrhnout řešení, jak jednotlivé činnosti, které mají zapsané ve stopě, upravit tak, aby jejich stopa byla co nejmenší.
Ve druhé hodině začneme brainstormingem na téma, jaké oblasti lidské činnosti by asi mohl obsahovat dotazník pro výpočet ekologické stopy. Poté žákům rozdáme dotazníky, práce s nimi a následná reflexe je stejná jako výše.
Informace k tématu
Nakupování a jeho důsledky
Protože je toto téma obsáhlé, omezíme se jen na stručný přehled informačních zdrojů, kde můžete rychle a jednoduše najít přehledné informace k jednotlivým tématům. Obecně se problematikou nakupování zabývá publikace Nekup to! aneb environmentálně šetrné nakupování, vydaná Ekologickým institutem Veronica (ve webové verzi na http://www.veronica.cz/?id=77). Zaměřuje se na tato témata: Biopotraviny, Fair Trade - spravedlivý obchod, Spotřebitel a odpady, Dětské pleny, Eko(v)ložky, Květiny, Oděvy v souvislostech, Prací prostředky, Nátěrové hmoty, Desatero domácí ekologie
Životní cyklus výrobku
K posouzení environmentálního dopadu jednotlivých výrobků slouží metoda zvaná Life Cycle Assesment (užívaná pod zkratkou LCA), česky hodnocení (analýza) životního cyklu. Ta v sobě zahrnuje všechny náklady (suroviny, energii) na jednotlivé fáze života výrobku a zohledňuje jejich environmentální dopady v oblastech, jako globální změny klimatu, eutrofizace, acidifikace, toxicita pro člověka, poškození ozonové vrstvy, smog aj. Tento nástroj umožňuje porovnat dopady různých výrobků a určit, který z téže kategorie (např. porovnání obalových materiálů) je pro životní prostředí vhodnější. Nevýhodou LCA je mimo jiné obtížný sběr dat, velká časová náročnost analýzy, nejednoznačnost stanovení hranic analýzy.
Ekologická stopa je nástroj, jak měřitelně vyjádřit dopady naší, lidské, spotřeby a životního stylu. Je to poměrně nová metoda, kterou vytvořili a publikovali Mathias Wackernagel a William Rees v roce 1996. Vychází z představy, že vše, co člověk spotřebovává a využívá, nakonec pochází z přírodních zdrojů, které zabírají nějaký prostor na Zemi. Všechny zdroje a suroviny, které spotřebujeme (ať už jako jednotlivci, či město, stát či celá Země), jsou pomocí matematických propočtů a vzorců převedeny na jednotnou plochu Země, která je k jejich produkci potřeba. Tím vznikne univerzální jednotka ekologické stopy - globální hektar (gha), který představuje hektar půdy odpovídající průměrné světové produktivitě zdrojů, resp. schopnosti absorbovat odpad na 1 hektar.
Výpočet ekologické stopy se skládá z několika dílčích ekostop. Ty vzniknou převedením jednotlivých faktorů spotřeby, jako bydlení, doprava, odpady, jídlo atd., na různé typy využívané půdy - zastavěná plocha, orná půda, lesy, pastviny, vodní plochy a plocha potřebná k pohlcení produkce CO2. Tyto jednotlivé stopy se sečtou a výsledkem je celková ekostopa.
Ekostopa se vztahuje k biokapacitě Země, tj. celkové ploše Země, kterou můžeme využít k zajištění naší spotřeby. Ekologická stopa ČR překračuje biokapacitu Země asi 1,8 krát, průměrná ekostopa jednoho obyvatele ČR byla v roce 2003 přes 5 gha. V témže roce přitom byla dostupná biokapacita na obyvatele Země 1,8 gha.
Ke snížení ekostopy pomáhají všechny ekologicky šetrnější způsoby chování - šetření energií a vodou, minimalizace odpadů, nekupování zbytečností, obnovitelné zdroje energie apod.
Stručné informace k jednotlivým oblastem dotazníku
Věk a pohlaví jsou v dotazníku různé předpokládané spotřeby potravin - děti mají v tomto ohledu menší ekostopu, stejně jako ženy oproti mužům.
U bydlení ovlivňuje ekostopu počet členů domácnosti a plocha bytu. Větší počet členů domácnosti znamená sdílení energií společných pro celý byt, větší plocha obydlí naopak vyžaduje více materiálu na stavbu, infrastrukturu a energetické zajištění chodu domácnosti. Podobně je to u typu domu - materiálově a energeticky nejnáročnější (přepočteno na bytovou jednotku) je samostatný dům. Nejšetrnějším zdrojem vytápění jsou obnovitelné zdroje, poté zemní plyn, uhlí, dálkové vytápění a nejméně vhodná je elektřina (na vytápění je jí „škoda" a navíc je u nás z velké většiny vyráběna z neobnovitelných zdrojů s velkými emisemi CO2.
U potravin rozhoduje o ekostopě plocha zemědělské půdy potřebná k zajištění výchozích surovin, náročnost zpracování a doprava. Potraviny živočišného původu jsou náročnější na plochu zemědělské půdy, neboť je nutné zajistit zvířatům krmení. U průmyslového zpracování je vztah k velikosti ekostopy jasný - čím více zpracovávaných složek a obalů potravina potřebuje, tím je náročnější její výroba. Podobné je to s dopravou, nejlepší jsou samozřejmě místní či české potraviny. U biopotravin, pokud jsou dováženy z velké dálky, se jejich environmentální rozměr snižuje.
Zpracování odpadů vyžaduje hodně energie a plochy. Třídění co nejvíce složek odpadu a jejich recyklace snižuje tyto nároky tím, že se zachovává již jednou získaná surovina.
Doprava se na ekostopě podílí velikostí zastavěné plochy a energetickými a materiálovými nároky na výstavbu a udržení infrastruktury a na výrobu dopravních prostředků. Nejnižší ekostopu má chůze a jízdní kolo, poté hromadná doprava, auto a letadlo. U všech zmíněných dopravních prostředků záleží samozřejmě i na jejich obsazenosti a spotřebě.
