Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Materiál vznikl v rámci projektu spolufinancovaného Evropským sociálním fondem (ESF).
Větší podíl odborné přípravy žáků na pracovištích zaměstnavatelů, změna způsobu financování škol a vyřešení problému lékařských prohlídek žáků – to jsou hlavní návrhy pro zlepšení odborné přípravy žáků ve firmách, na kterých se shodli zástupci škol a firem v šetření realizovaném v projektu Pospolu na podzim 2013. O výsledcích šetření jsme mluvili s PhDr. Violou Horskou, která měla šetření na starosti.
Chtěli jsme zmapovat současný stav spolupráce škol a firem u nás, její formy a rozsah, přínosy pro školy, žáky a zaměstnavatele, zjistit, jaké jsou překážky spolupráce, a získat návrhy na její zlepšení. Oslovili jsme proto celkem 1107 středních a vyšších odborných škol a 4500 zaměstnavatelů s více než 20 zaměstnanci, konkrétně jsme informace zjišťovali od ředitelů škol a vedoucích pracovníků firem. Dotazník vyplnilo 351 škol (dalších 12 škol se zapojilo v rámci tzv. došetření), což odpovídá zhruba třetině oslovených škol, a 1069 zaměstnavatelů. V tomto případě se návratnost přiblížila jedné čtvrtině. Problematika nás zajímala do hloubky, proto jsme po dotazníkovém šetření provedli ještě hloubkové rozhovory se zástupci 30 škol a 30 zaměstnavatelů, kteří v dotaznících uváděli zavedenou a intenzivní spolupráci se svými partnery.
V některých případech funguje spolupráce škol a firem při praktické přípravě žáků na pracovištích zaměstnavatelů velmi dobře. Platí to například pro obory vzdělání zaměřené na služby a některé technické obory. Jinde jsou naopak rezervy. Problémem je, že žáci tráví v reálném pracovním prostředí málo času a mají tak omezenou příležitost poznat skutečné pracovní prostředí, naučit se pracovat s vybavením firem, získat praktické dovednosti i pracovní návyky. Zaměstnavatelé přitom stojí o to, aby odborná příprava žáků probíhala ve vyšší míře ve firmách a v menší ve škole. I ředitelé škol vnímají spolupráci se zaměstnavateli jako přínosnou pro všechny zúčastněné a považují ji za významný faktor snižování nezaměstnanosti absolventů středních odborných škol.
Školy i firmy shodně uvádějí podobné překážky – nedostatek financí a nedostatečnou dostupnost partnerů z řad škol či firem, se kterými mohou v daném oboru spolupracovat. Školy zmiňovaly i absenci významného zaměstnavatele v regionu. Dalšími překážkami jsou pro školy lékařské prohlídky žáků a nastavení hygienických a bezpečnostních předpisů. Zaměstnavatelé vidí problémy také v komunikaci se školami a v nízké úrovni některých kompetencí absolventů středních škol, kterým chybí komunikační dovednosti, znalosti cizích jazyků a schopnost nést zodpovědnost. Pozitivní zprávou je, že jedna z uvedených překážek – absence daňového zvýhodnění pro firmy, v jejichž prostředí je odborný výcvik žáků realizován – je od počátku letošního roku vyřešena přijetím novely zákona o daních z příjmů.
Nejčastěji jde o praktické vyučování realizované ve firmách, tedy odborný výcvik a odborná praxe, a dále exkurze žáků ve firmách. Téměř polovina škol zapojuje odborníky z praxe do výuky – jsou přítomni u závěrečných zkoušek podle jednotného zadání a v maturitních komisích. Některé školy nárazově realizují i stáže učitelů odborných předmětů ve firmách, případně další formy spolupráce, jako společné organizování výstav a veletrhů, volnočasových aktivit a soutěží pro žáky. Zaměstnavatelé uváděli také sponzorování žáků, stipendia a zapůjčení nářadí či pracovních oděvů.
Především demografická situace v České republice, v jejímž důsledku mají školy často problém naplnit svou kapacitu. Dalším faktorem je různorodost oborů vyučovaných v rámci jedné školy a počet žáků. Rozhodnutí zaměstnavatele o možné spolupráci se školou ovlivňuje zásadně jak ekonomická situace firmy, tak situace na trhu práce, která je silně regionálně podmíněna.
Zaměstnavatelé stojí především o souvislé dlouhodobější formy spolupráce se školami, během kterých mohou žáci získat potřebné zkušenosti a firma má čas, aby rozpoznala předpoklady žáků a na základě toho si pak mohla vybírat své budoucí zaměstnance. Naopak jim příliš nevyhovuje současná podoba odborné praxe u žáků maturitních oborů, která je obvykle krátkodobá (14denní) a probíhá nejčastěji v dubnu až červnu, tj. v závěru školního roku. Zaměstnavatelé tyto odborné praxe hodnotí jako příliš krátké na to, aby během nich došlo k bližšímu poznání schopností žáka ze strany firmy a k načerpání praktických dovedností žáka.
Firmy by si přály zvýšit podíl odborné přípravy na pracovištích zaměstnavatelů a snížit její proporce ve školách, školy by chtěly změnit způsob financování škol, vyřešit problém lékařských prohlídek žáků a pravidel pro bezpečnost práce a zlepšit přípravu žáků na základních školách, konkrétně co se týče jejich pracovních návyků, přístupu k docházce do firmy a vlastní odpovědnosti.
Mapování a analýza současného stavu spolupráce škol a firem je jednou z aktivit projektu Pospolu – Podpora spolupráce škol a firem v odborném vzdělávání, který realizuje MŠMT ve spolupráci s Národním ústavem pro vzdělávání. Více informací o projektu najdete na www.projektpospolu.cz.
Článek vyšel v časopise VZDĚLÁVÁNÍ, čtvrtletníku Národního ústavu pro vzdělávání, ročník 3, číslo 1/2014, ISSN 1805-3394. Ke stažení na http://www.nuv.cz/publikace/vzdelavani-1-2014.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
