Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
V příspěvku je nabídnut námět na "chvilkové" pozorování s vymezeným záměrem a ukázkou způsobu, jak tyto postřehy jednoduše zachytit, popř. zaznamenat. Tento námět není míněn jako přímý vzor k nápodobě, ale především by měl být inspirací pro samostatnou tvořivou práci učitelky.
Zkuste si pravidelně vyčlenit čas na chvilky, v nichž se zaměříte na odhalení toho, co je pro činnost a jednání určitého dítěte typické. Můžeme je nazývat např. poznávací chvilky. Umožní nám lépe dítě v potřebných směrech poznat a následně mu připravit odpovídající vzdělávací nabídku, tj. vhodnou jak po stránce obsahu, tak i metody.
V těchto chvilkách jednotlivým dětem nabídneme různé dílčí didakticky zaměřené hry a činnosti. Pozorování dítěte v těchto situacích by vám mělo pomoci objevit, co je charakteristické pro psychické procesy, které jsou u každého dítěte víceméně stálé a neměnné, a odlišit je od deficitů, které vycházejí z nedostatku vzdělávacích podnětů a příležitostí. Vrozené dispozice musíme respektovat a měli bychom proto velice odpovědně zvažovat, kdy je vhodné je ovlivňovat a měnit. Dítě, kterému je vlastní pomalejší myšlení, může nutkavá pobídka neurotizovat stejně tak jako aktivitou překypující dítě soustavné tlumení. Naproti tomu opoždění z nedostatku podnětů a zkušeností bychom měli co nejdřív a nejúčinněji kompenzovat a ovlivňovat.
V navozené situaci, která vychází z přesně stanovených konkrétních záměrů, získáte spolehlivé údaje a ověříte si předpoklady o individuálních možnostech dítěte. Někdy je užitečné sledovat opakovaně jen jeden znak a prověřovat ho několikrát v obměňovaném zadání, aby se zjistilo, zda dochází k přenosu zkušeností a celkovému posunu. Většinou dokážeme sledovat i více znaků a jejich širší souvislosti.
Tuto metodu uplatníme tehdy, chceme-li se dozvědět například:
Obsah zadání by měl navazovat na třídní vzdělávací program. Většinou se dá promítnout do nabídky nepřeberného množství herních aktivit, materiálů, didaktických listů, které jsou k dispozici anebo které si vytvoříte dle konkrétní potřeby sami.
Dále uvedeme konkrétní příklady, jak můžeme připravit určitou situaci pro záměrné pozorování dítěte a jak si svoje postřehy zaznamenat. (Jistou obdobou může být i takový postup, kdy ke stejnému účelu využijeme běžných situací a činností.)
Činnost: sestavování jednoduchých obrázků nebo útvarů z didaktického materiálu, stavebnicových prvků (volně, podle předlohy, na základě slovní instrukce apod.).
Čeho si budeme všímat, co budeme sledovat:
Co budeme u dítěte vyhodnocovat:
Podle výsledků vyhodnocení si ověříte, jak na tom dítě je, co mu nečinní problémy a v čem naopak potřebuje vaši podporu a pomoc. Dle toho pak můžete upravit individuální vzdělávací nabídku.
Situace: popis a vyprávění (podle obrázku, podle známé pohádky nebo příběhu, sestavování příběhu podle obrázků, dokončování vyprávěného nebo kresleného příběhu apod.
Čeho si budeme všímat, co budeme sledovat:
Vyhodnocení:
Podle výsledků vyhodnocení si ověříte, jak na tom dítě je, co mu nečinní problémy a v čem naopak potřebuje vaši podporu a pomoc. Dle toho pak můžete upravit individuální vzdělávací nabídku.
Z obou příkladů je zřejmé, že důležité je si rozmyslet a zvážit, co se chcete nebo potřebujete o dítěti dozvědět a zvolit k tomu odpovídající činnost. Stejně důležité je vytvořit či zajistit vhodné podmínky. Snažte se v těchto situacích vytvořit především přirozenou herní atmosféru, při níž si dítě počíná samostatně, uvolněně a podle možností aktivně a tvořivě. Zároveň by mělo mít pocit, že jste ochotní mu pomoci překonávat nezdary s pochopením a humorem. K případným radám přistupujte až tehdy, když si je dítě samo vyžádá nebo se zeptá. I v takovém případě je dobře neprozradit ihned řešení, ale spíše napovědět cestu k samostatnému postupu. Vůbec nevadí, když se dítě splete, protože i chybou se učí, ovšem jen tehdy, kdy na ni samo přijde, dovede ji vysvětlit a také napravit.
Při těchto příležitostech nechtějte dítě pouze hodnotit, nezávisle posuzovat a věcně popsat jeho činnost, ale hlavně se snažte citlivě a s porozuměním pochopit jeho osobitý způsob myšlení, charakteristické strategie chování, a tím také podmínky, které potřebuje k tomu, aby se mohlo přirozeně a volně projevit a cítilo se přitom dobře.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.