V této výukové aktivitě žáci společně zkoumají, čím čtenáře oslovují první věty psaných příběhů, přičemž pracují s konkrétními beletristickými ukázkami. Zamýšlejí se nad tím, jaké prostředky spisovatelé volí, aby nás vtáhli do děje, a jaké v nás počátky příběhů vyvolávají otázky. Získané poznatky žáci využijí k napsání vlastního začátku příběhu ve sdíleném dokumentu. Poté žáci o větách diskutují pomocí funkce komentářů ve sdílených dokumentech.
Časová dotace:
Realizace: minimálně 45 min.
Příprava: 30 min.
Metodická poznámka:
V této lekci žáci pracují s digitálními technologiemi zejména během psaní prvních vět a komentování textů spolužáků. Sdílené dokumenty umožňují vést diskuzi s více účastníky najednou pomocí komentářů, jsou tedy dobrým nástrojem vzájemného hodnocení. Žáci mohou pracovat vlastním tempem, rozmyslet si své komentáře a vybírat, na které chtějí reagovat. Smysluplné zapojení digitálních technologií ukazujeme také v první části, kdy žáci zkoumají ukázkový (mentorský) text, přičemž mohou pracovat s různými nástroji. V této lekci žáci pracují s jazykovým korpusem, s vyhledáváním informací na internetu. Podle povahy textu se dá pracovat i s dalšími zdroji, například s internetovou jazykovou příručkou,
Popíše, jak a čím působí na čtenáře první věty vyprávění.
Zhodnotí jazykové prostředky, kterými spisovatel působí na čtenáře, přičemž využívá možnosti online nástrojů a internetu.
Napíše první větu (či věty) příběhu tak, aby zaujala čtenáře.
Průběh lekce:
1. Zkoumáme počáteční věty oblíbených textů a inspirujeme se jimi
Zeptáme se žáků, jestli si pamatují, jak začíná jejich oblíbená povídka, román, básnička, prostě nějaký text, který je zaujal. Pokud si vzpomenou, ptáme se, proč je zaujal.
Sdílíme s žáky, jak začínají naše oblíbené texty (romány, povídky…). Texty jsem vybrala i s ohledem na to, aby oslovily žáky daného věku:
První text:
Jestli to teda chcete vážně poslouchat, tak byste asi ze všeho nejdřív chtěli vědět, kde jsem se narodil, jaký jsem měl dětství a co dělali moje rodiče, než mě měli, a podobný kecy a la David Copperfield, ale jestli chcete něco vědět, mně se do toho nechce. (Kdo chytá v žitě, J. D. Salinger)
Druhý text:
Její útěk už trval čtyři dny, ztřeštěný, zmatený útěk chodbami a tunely. Byla hladová a vyčerpaná a otvírat další a další dveře bylo čím dál tím těžší. (NikdyKde, Neil Gaiman)
Poté s žáky diskutujeme o textech: Proč jsem je asi zvolil/a? Čím mě zaujaly?
(Jako příklad uvádím svou interpretaci: Oba texty ve mně vzbudily zvědavost a ihned mě vtáhly do děje. Chtěla jsem o hrdinech vědět víc a zjistit, co se jim přihodí. První text mě zaujal i jazykově. Připomněl mi samu sebe a mé kamarády v dobách, když jsme byli teenageři. U druhého textu jsem si v hlavě jakoby pouštěla film. Zajímalo mě nejen, co se hrdince přihodilo a přihodí, ale také to, kde se to odehrává, kde jsou ty chodby, tunely a dveře…)
Zkoumáme texty jazykově:
První text:
Co nám použité výrazy říkají o hrdinovi příběhu?
Co se dozvíme ze spojení: kecy a la David Copperfield?
O kterého Davida Copperfielda se asi jedná a co nám tím autor chtěl říci? Podívejte se na internet, pokud nevíte.
2. Začínáme vyprávět: žáci píší první větu či věty
Vysvětlíme žákům, co budou dělat, a ukážeme na příkladu. Postup je následující:
A. Žákům nasdílíme společný dokument, ve kterém budou nadepsána jména žáků. Podle počtu žáků rozdělíme žáky na skupiny, které budou v dokumentu označené (např. po 6 žácích).
B. Každý z žáků píše samostatně svůj text. Napíše pod své jméno několik vět, kterými by chtěli začít vyprávět příběh. Při psaní žáci mohou využívat například internetovou jazykovou příručku, pokud si nebudou jisti, jak se něco píše.
Jako inspiraci k tvorbě příběhu můžeme použít různé pobídky k psaní (obrazové, zvukové či textové).
Kritéria:
Text by měl na první přečtení zaujmout čtenáře.
Text by měl být gramaticky správný a měl by se dát dobře číst.
C. V momentě, kdy jsou žáci se svými větami hotovi, tak je označí (např. červeně), čímž dají ostatním ve skupině vědět, že mohou komentovat.
D. Poté si žáci čtou první věty spolužáků, které jsou označeny červeně. Pomocí funkce komentáře se vyjadřují k tomu, čím je text zaujal, jaké v nich vyvolal myšlenky, případně navrhují vylepšení. Zdůrazníme, že u každého příspěvku by měl být alespoň jeden komentář. Dále připomeneme zásady zpětné vazby (měla by být empatická a věcná).
Nejdříve vyzdvihneme, co se nám líbí (co se podařilo) a proč.
Poté dáme návrh na vylepšení, pokud nějaký máme.
Líbí se mi…, protože…
Tohle bych chtěl dál číst, protože…
Pozor na…
Oprav si…
Co kdyby…
Tady by se ještě dalo…
E.Dle časových možností žáci reagují na komentáře svých spolužáků u svých vět či se zapojují do diskuze o větách spolužáků.
3. Společné sdílení
Na společnou nástěnku (Padlet, Jambord) každý z žáků vybere jednu větu, která je nejvíce inspirovala, a/nebo diskuzi, která se objevila v komentářích.
Návazné aktivity:
Lekce se nabízí k tomu, aby žáci využili vybrané věty k dalšímu psaní.
Reflexe
Žáci nejdříve moc nechtěli hádat, proč mě daný text oslovil. (Nebo prostě nevěděli, jak na to.) Proto jsem použila první ukázku a na ní jsem žákům předvedla své myšlenkové pochody. Pak jsem žáky postupně zapojovala pomocí vhodných otázek.
Kromě toho, že mě první ukázka zaujala jazykově, tak ve mně otázky okamžitě vzbudily zvědavost a spoustu otázek a tím pádem i potřebu okamžitě se začíst do příběhu.
Tak třeba jsem se sama sebe ptala: Kdo je hlavní hrdina/hrdinka příběhu? Proč a kam utíká?
O jakých dveřích se tam mluví a proč je musí otevírat?
