Jak se žije v Jižní Americe

Tento pracovní list navazuje na článek Jižní Amerikou se Zikmundem a Hanzelkou.

Prvním bodem v pracovním listu je vytvoření jednoduchého kartogramu pomocí pastelek. Zelenou barvou žáci kolorují státy Jižní Ameriky, kde je úředním jazykem španělština, modrou barvou vybarvují země s úředním jazykem portugalštinou a žlutou státy s jinými úředními jazyky.

Druhý bod je práce s internetovým portálem Cyberschoolbus. V zadání úkolu je podrobný popis postupu vytvoření šesti grafů (pro státy Venezuela, Kolumbie, Peru, Bolívie, Brazílie, Argentina) k tematice obyvatelstva a hospodářství. Tématy grafů jsou hustota obyvatelstva, populace v roce 2003, projekce populace v roce 2050, HDP na obyvatele, primární produkce energetických zdrojů a příjezdy turistů. Na základě informací z grafů žáci odpovídají na uvedené otázky (např. Souhlasíte s tvrzením, že Brazílie má větší HDP/1 obyvatele než Peru, Bolívie a Venezuela?) a doplňují chybějící položky (Např. Nejvyšší hustotu zalidnění z vybraných států má ............ (....... obyvatel/km²).

Třetím úkolem je porovnání fotografií bolivijského hlavního města La Pazu (sídlí zde vláda, ale oficiálně je hlavní město Sucre), z roku 1949 a 2004. Na obrázcích je zřetelně viditelná změna rozlohy i typu zástavby v La Pazu. Stará zástavba z obrázku od Zikmunda a Hanzelky není na fotografii z roku 2004 téměř vidět. Je zastíněna moderními výškovými budovami a panelovými domy. Porovnáním obou fotografií mohou žáci dojít k závěru, že počet domů a tedy i obyvatel La Pazu se od roku 1949 výrazně zvýšil.

V souvislosti s obrázky je potřeba zmínit i problematiku urbanizace v rozvojových zemích a s tím spojený vznik chudinských čtvrtí - favellas (Brazílie), ranchos (Venezuela), barriadas (Ekvádor), callampas (Chile), pueblos jóvenes (Peru). Na snímcích lze doložit i fakt, že pro obyvatelstvo Jižní Ameriky je typické osídlení ve vyšších nadmořských výškách, zejména v andských zemích.