Jak se z žáků stali adoptivní rodiče

V základní škole Novoborská v Praze 8 existuje Žákovský parlament již velmi dlouho. Pochopitelně, že od počátku své činnosti hledal svou tvář. Cesta to nebyla lehká. Učili se nejen ti, kteří ho vedli, ale i jeho dětští členové. Dospělí museli čelit nebezpečí „žalování" na kamarády i vyučující, vyřizování osobních sporů apod. Znají to asi všichni, kteří tuto formu mimovýukové práce s dětmi používají.

Po letech zkušebního provozu se skutečně Žákovský parlament našel a jeho činnost lze označit za přínosnou. Nejlépe se osvědčilo jeho vedení ředitelem školy, žákům se tak plní přání hovořit a řešit problémy přímo s nejodpovědnější osobou. Oceňují, že si pravidelně jednou týdně najde čas a bere je jako rovnocenné partnery. Pochopitelně se jeho členové musí učit své připomínky předkládat a prosazovat odpovídající formou. Také ale vědí, že na jejich oprávněné připomínky bude reagovat a hledat nejlepší řešení. Jsou tak vtahovány do školního dění a mají zájem nejen o zlepšování školního prostředí, ale i výuky a mimoškolní činnosti.

Do Žákovského parlamentu jsou na začátku školního roku voleni zástupci z 5. - 9. ročníku. Volební kampaň není jednotná, třídní učitelé a třídy volí způsob odpovídající právě jim. Někde více diskutují, jinde volí tajně nebo veřejně. V průběhu školního roku lze zástupce i vyměnit - pokud není třída s jeho zastupováním spokojena.

Na první schůzce mezi sebou zvolí předsedu. Před několika lety přišli s nápadem vybrat mezi sebou takového žáka, který bude schopen řešit jejich osobní problémy (šikanu, neúspěch, pocit nespravedlnosti) sám bez účasti dospělých - školního ombudsmana. Vždycky se totiž ve škole najde ten, který je spolehlivý, empatický, dovede poradit. Výběr ale není opravdu jednoduchý, protože důvěrné informace nesmějí být zneužity, aby o tom „věděla celá škola". A ta naše má zvláštnost - děti z různých ročníků se mezi sebou nejen znají, ale také spolu kamarádí. Vůbec přitom nezáleží na věku.

Školní ombudsman se pak dětem představí, má svou schránku důvěry. Tak je i zabezpečeno, že se „problémy" nedostanou do neoprávněných rukou. V minulých dvou letech řešili ombudsmani několik případů velmi úspěšně. Byly to opravdu silné osobnosti, které si dokázaly vybudovat nejen pocity důvěry u ostatních, ale i autoritu.