Jak se maturovalo na pilotních gymnáziích jinak – tentokrát ve školní zkoušce
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Jak se maturovalo na pilotních gymnáziích jinak – tentokrát ve školní zkoušce
2,5 (2 hodnocení)
Článek shrnuje a na Metodickém portálu poprvé zveřejňuje výsledek šetření na pilotních gymnáziích, které bylo součástí úkolu Pokusné ověřování ukončování vzdělávání maturitní zkouškou ve vybraných třídách oborů gymnaziálního vzdělávání. Úkol zadalo MŠMT a realizoval se ve VÚP, ve skupině koncepce všeobecného vzdělávání v roce 2010. Shrnuje zkušenosti škol, které souhlasily s ověřováním nových možností školní maturity ve školním roce 2009/2010. Pokusné ověřování vyhodnotil VÚP dotazníkovým šetřením. Respondenty šetření byli ředitelé nebo zástupci ředitelů gymnázií.
Text je součástí tematického vstupu Metodického portálu www.rvp.cz „Nebojte se maturovat jinak!“.
Článek je rozčleněn podle položek dotazníku (ten je přílohou článku) a přináší grafické znázornění kvantifikace odpovědí respondentů dotazníku a krátké komentáře ke zjištěním. V závěru nalezne čtenář shrnutí zjištění a z něho vycházející doporučení pro MŠMT a další gymnázia.
Užité pojmy:
Alternativní formy maturitní zkoušky – jsou definovány § 79, odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v platném znění jako:
a) vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební maturitní komisí,
b) ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí,
c) písemné zkoušky,
d) praktické zkoušky, nebo
e) kombinací dvou nebo více forem podle písmen a) až d).
Označení jiné než ústní formy zkoušky za „alternativní“ plyne z tradice, že většina maturitních předmětů bývala na gymnáziích zkoušena jen ústně před maturitní komisí.
Kombinace více forem (kombinovaná zkouška) – kombinací dvou nebo více forem podle § 79, odst. 4 písm. a) až d) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v platném znění.
Obhajoba práce – vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební maturitní komisí.
Pokusné ověřování – definuje § 171 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v platném znění takto: „Ministerstvo vyhlašuje a řídí pokusné ověřování metod, obsahu, forem, organizace vzdělávání a pokusné ověřování způsobu řízení škol a školských zařízení; přitom vždy stanoví dobu pokusného ověřování, jeho rozsah, financování ze státního rozpočtu a způsob hodnocení jeho výsledků.
Respondent – za školu odpovídal nejčastěji koordinátor ŠVP (ve většině případů ředitel nebo jeho zástupce).
Školy – 13 pilotních gymnázií RVP G , viz seznam na konci článku.
1. Respondenti hodnotili již proběhlé maturitní zkoušky (2009/10)
Kapitola obsahuje souhrnný pohled respondentů na to, jak probíhaly maturity „alternativními formami“ na jejich školách.
1.1 Alternativní formy maturitních zkoušek na základě Vaší zkušenosti učitelům:
1.2 Alternativní formy maturitních zkoušek na základě Vaší zkušenosti žákům:
Alternativní zkoušky učitelům a žákům převážně vyhovovaly, šest ze škol, které se do pokusného ověřování zapojily, možnost vyzkoušet alternativní formu maturit ve školním roce 2009/10 nevyužilo. Tři z těchto škol plánují zařadit alternativní formy v budoucnosti. Jeden z respondentů uvedl, že zařazení obhajoby maturitních prací, kterou považuje za vhodnou metodu zakončení středního vzdělávání, na jejich škole brání to, že žáci tradičně zpracovávají v průběhu vyššího gymnázia s úspěchem samostatné odborné práce, jejichž výsledky mají vliv na jejich hodnocení při ukončování vzdělávání.
Šest škol zařadilo různé kombinace forem zkoušky, tři školy zařadily samostatně obhajobu maturitních prací před komisí a tři ze škol písemné práce. Praktickou zkoušku nabídly tři ze škol, vždy v kombinaci s jinou formou.
1.3 Konzultovali jste v průběhu pokusného ověřování alternativní formy maturit?
Pokud ano, s kým?
Pokud ano, co?
Konzultace jsou doporučovanou metodou přípravy školní maturity podle nových pravidel. To, zda škola konzultace zařadila, lze považovat za významný indikátor toho, zda byli učitelé a vedení škol schopni samostatně vyhlášku aplikovat. Otázka zjišťující, co konzultovali, byla zařazena proto, aby se získal částečný obrázek organizačních souvislostí alternativního zakončování středního vzdělávání.
Možnost konzultací v době přípravy maturit využilo sedm škol. Pro externí pomoc se obracely na odbor středního a vyššího odborného vzdělávání MŠMT (3x). Vedle toho jedno gymnázium využilo konzultace s vysokoškolským pedagogem a s VÚP.
Čtyři gymnázia konzultovala v rámci svého pedagogického sboru, dvě s partnerskými pilotními gymnázii, dvě školy zapojily i žáky maturitních ročníků a rodiče.
Školy konzultovaly vhodnost zkoušek vzhledem ke komplexnosti hodnocení a prospěšnosti pro školu a žáky, podobu a hodnocení didaktických testů vzhledem k ověřovaným znalostem a dovednostem, způsob transformace ročníkových prací na práce maturitní, časově-organizační záležitosti i výklad legislativy.
1.4 Jak žáci uspěli při maturitních zkouškách v předmětech, kde mohli maturovat jinou než obvyklou formou, a jaký byl jejich celkový prospěch po zavedení alternativních forem v relaci s minulostí dle názoru ředitelů?
Výsledky žáků splňují očekávání učitelů a ředitelů, ve čtyřech případech respondenti usuzují na celkové zlepšení výsledků žáků.
Z uvedeného přehledu prospěchu vyplynulo, že školy volily různý přístup, ředitelé nejčastěji nabídli možnost kombinace písemné a ústní zkoušky v jazycích, matematice, přírodovědných předmětech, ale i v dalších oborech. Objevují se též praktické zkoušky z umění, tělesné výchovy či ICT (celkem na třech školách). Čtyři školy vyzkoušely obhajobu závěrečné práce před komisí (různé obory, často v kombinaci s písemnou, praktickou zkouškou, jedna ze škol volila kombinaci praktické a ústní zkoušky a to v předmětu výchova k občanství a ve výtvarné výchově). Uváděný prospěch jednotlivých zkoušek vzhledem k malému vzorku není možné zobecnit.
1.5 Pokud žáci maturovali formami obhajoby písemné práce, nabízeli jste jim možnost externích konzultací?
Obhajoba maturitní práce byla v této podobě novou formou, byť některé školy uvedly určité zkušenosti s obdobnými formami zjišťování znalostí a dovedností. Z postřehů respondentů lze vyvodit, že školy považují obhajoby maturitní práce za formu, která má jednak ověřit žákovy dovednosti samostatně, komplexně a standardizovaně zpracovat určité téma a která mu umožní vyzkoušet si dovednosti, které uplatní na vysoké škole. Vzhledem k důležitosti konzultace žákovy práce s vyučujícím nebo jiným odborníkem nás zajímaly zkušenosti škol s konzultacemi. Tři respondenti popsali své postřehy. Konstatovali, že žáci podcenili jak čas na zpracování, tak konzultace. Jedna ze škol zařadí konzultace jako povinnou součást dokumentace maturitních prací, prostředky na oponenty zajistila tato škola z OP VK.
1.6 Doporučují respondenti školení pro učitele, kteří zkoušejí alternativními formami?
Otázka je zvolena v souvislosti s tím, že se již v minulosti stalo, že nebyly správné informace, jak změny v terénu působí a jak je možno učitelům přímo pomáhat s aktuálními obtížemi při realizaci změn.
Ředitelé šesti škol doporučují odbornou přípravu učitelů, kteří zadávají a vyhodnocují alternativní formy maturity. Formou školení by měl být seminář (čtyři školy), e-learning (dvě). Jeden z respondentů se domnívá, že optimální by byla také vzájemná výměna předsedů maturitních komisí, ovšem nemyslí si, že je to nyní reálná možnost.
1.7 S kterými konkrétními problémy se školy potýkaly?
1.7.1 Organizační
materiální nároky (obhajoba, praktická zkouška), výroba testů zdarma (3 školy),
nejasnost ohledně času zadávání jednotlivých forem (1 škola),
nápor odpovědnosti a kontrolních činností na ředitele v organizování obhajob (zejména zajišťování posudků a hlídání termínů) (1 škola),
zavádění společné části maturit (1 škola).
1.7.2 Personální
vyšší časové nároky na zaměstnance (maturitní práce – příprava, doplňující otázky) (3 školy),
zapojeno více lidí (dvojčlenné týmy pedagogů před obhajobou maturitní práce) (1 škola),
scházelo proškolení zadavatelů (1 škola),
„setrvačnost učitelů“ (1 škola).
1.7.3 Legislativní
nejistota, jak postupovat, je-li část zkoušky hodnocena nedostatečnou – váha zkoušek, nutnost prospět u všech částí zkoušky, oproti tomu se nedostatečně hodnocený žák může formálně účastnit ústního zkoušení (vlastní organizace MZ dle vyhlášky 177/2009 se musela přizpůsobovat legislativě vyhlášky 442/91 sb. – nesoulad) (2 školy),
nejistota v případech odhaleného plagiátorství (1 škola),
není stanoveno, podle kterého klíče se přiklonit ke známce, vychází-li mezistupeň (1 škola),
problém se změnami maturitního modelu v průběhu roku (1 škola).
Odpovědi lze shrnout tak, že se školy potýkaly s časovým vytížením zaměstnanců a zvýšenými materiálními nároky. V oblasti legislativy chybí jednoznačná specifikace závěrečné klasifikace, zejména v případech, kdy je část zkoušky hodnocena nedostatečnou. Pohledy respondentů na tuto problematiku ale nelze generalizovat, protože se navzájem dost liší.
1.8 V čem spatřujete výhody alternativních forem MZ?
možnost nastavení termínů – méně tlaku na žáka v konkrétní den a hodinu (2 školy),
lepší příprava na vysokoškolské studium, umožňuje volbu cílevědomým žákům (2 školy),
přínos pro život: praktická maturita umožnila některým žákům okamžitý nástup do zaměstnání nebo ekonomickou samostatnost při studiu (1 škola),
umožní integraci předmětů (1 škola),
možnost volby dle forem je výhodou pro žáky s jasnou představou o dalším studiu (1 škola).
Více než tři školy jmenují mezi pozitiva alternativních forem maturity komplexnost výstupů, které je tak možno ověřovat (znalostí, oborových dovedností a klíčových kompetencí), dále objektivitu zkoušky, eliminaci náhody a vlivu individuálních handicapů. Školy ocenily možnost podtrhnout vlastní profilaci (na tělesnou výchovu, umění, IT nebo jazyky) právě zařazením komplexních forem závěrečné zkoušky.
2. Jak budou školy organizovat profilové maturitní zkoušky v dalších letech [1]?
Školy, které v roce 2009/10 alternativní podobu maturitní zkoušky ověřovaly, většinově rozšíří v roce 2010/11 nabídku předmětů v profilové části maturity, v nichž budou žáci zkoušeni alternativně. K alternativní podobě přistoupí nově dvě gymnázia, obhajoby vážně zvažuje další gymnázium, které se bude ještě věnovat metodice transformace ročníkových prací na maturitní.
3. Závěr
Ze třinácti pilotních škol ověřovalo alternativní formy ve školním roce 2009/10 sedm, další tři školy zařadily alternativní formy školní maturity v následujícím roce, 2010/11. Školám, učitelům a žákům takto pojaté závěrečné zkoušky vyhovovaly. Školy, které pokusně ověřovaly maturitní zkoušku v alternativní podobě, ještě rozšíří nabídku předmětů profilové zkoušky, v nichž bude možno konat maturitu alternativně.
Přes některé organizační a personální obtíže školy tuto formu vítají, vyjmenovaly celou řadu výhod od profilace školy, možnosti rozložení v čase, přes komplexnost, spolehlivost výsledků, více sledovatelných indikátorů, včetně klíčových kompetencí, až po praktičnost a přípravu na další studium. Respondenti apelovali na ujasnění některých legislativních nastavení a odborné proškolení zadavatelů.
Pokusného ověřování se zúčastnily tyto školy:
1) Gymnázium Jana Keplera, Parléřova 2, Praha 6, RED_IZO 600005691, obory vzdělání 79-41-K/401, 79-41-K/801 Gymnázium – všeobecné,
2) Gymnázium Oty Pavla, Loučanská 520, Praha 5, RED_IZO 600005500, obor vzdělání 79-41-K/401 Gymnázium – všeobecné,
3) Gymnázium Komenského 10, Rumburk, RED_IZO 600010279, obory vzdělání 79-41-K/401, 79-41-K/801 Gymnázium – všeobecné,
