Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Jak nejlépe sekat latinu
1,0 (1 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
<p> <em><strong>V seriálu o jazykových soutěžích NIDM začínáme latinou.</strong></em></p>
Proč jazykové soutěže právě teď, o prázdninách? Vždyť nejrůznějších informaci o nich se na stránkách Talentcentra NIDM objevuje v průběhu školního roku víc než dost: propozice, zadání, výsledky celostátních kol, fotografie. Ve víru událostí se však nenajde čas na podrobnější pohled na soutěže a hlavně na ty, bez nichž by se žádné jazykové klání nemohlo uskutečnit – studenty samotné.
Soutěží v cizích jazycích, na nichž se významně podílí právě NIDM, je celkem šest. Na úvod našeho seriálu si představme klasiku, jazyk nejstarší, úctyhodný, ale zároveň jaksi nejméně živý. Toto esperanto středověku už má svá nejlepší léta dávno za sebou, ale překvapující je, že na žebříčku účasti v šestici soupeřících cizích jazyků se z hlediska počtu účastníků, kterých jsou tři tisícovky, pohybuje na čtvrtém místě a velmi těsně tak šlape na paty třetí – nepochybně moderní – francouzštině. Nikoho nepřekvapí, že jazykové „závodní pole“ vede angličtina téměř s 30 000 každoročními účastníky, na druhém místě se značným odstupem a počtem 7000 soutěžících se snaží neztratit kontakt němčina. Zarážející možná je, že na konci se pohybuje španělština s necelými čtyřmi stovkami soutěžících, a to až za ruštinou, jíž se účastní obvykle dvojnásobek mladých lidí.
Pojďme ale zpátky k latině. Je výjimečná nejen svým stářím, ale také organizací soutěže. Vlastně jen latináři pořádají kromě kol základních také kola zemská – moravské a české. Soutěž je celkem pochopitelně určena pouze dvěma kategoriím středoškoláků, a to buď těm, kteří se latině věnují maximálně dva roky nebo naopak déle. Ze zemských kol pak z obou těchto kategorií postupuje do národního kola vždy pětice nejlepších, celkem tedy dvacítka studentů latiny.
Na začátku jsme si sice řekli, že bez studentů by nebylo soutěží v cizích jazycích, ale je třeba říci, že stejně tak jsou zapotřebí zapálení učitelé. V latinské soutěži je to skutečný nadšenec – doktor filozofie, vedoucí Katedry klasické filologie FF UP v Olomouci docent Lubor Kysučan. Člověk, ze kterého vyzařuje entuziasmus a energie z něj přímo srší a nabíjí velmi kladně všechny lidi v okolí, osobnost, se kterou, jak se říká, soutěž stojí a padá. V rozhovoru pro olomoucký univerzitní věstník Aspekt Lubor Kysučan mimo jiné říká: „Roli latiny v západním světě nevidím v tom, že si každý dělník ve šroubárně přečte Vergilia, ale v podobě jakéhosi vědeckého a kulturního základu, jímž by měl projít každý gymnazista. Bez znalosti latiny i staré řečtiny si dost dobře nelze představit důkladné zvládnutí terminologie jakéhokoliv přírodovědného či humanitního oboru, výrazně se shodí při studiu kteréhokoliv evropského jazyka, nejen těch románských. No a pak je samozřejmě znalost obou jazyků klíčem ke kultuře, což je důležité v době, která je civilizačně dost rozkolísaná. Nerozumíme-li dobře své vlastní, nerozumíme ani těm ostatním – což je v globalizovaném světě, kde všichni spolu musíme nějak vyjít, dost velký průšvih. Bez znalosti latiny a klasické tradice nelze dost dobře interpretovat značnou část literárního dědictví, výtvarného umění i hudby, kde se s latinskými texty setkáváme od gregoriánského chorálu až třeba po black-metal, jak mě na to nedávno upozornil jeden z mých studentů.“
Jak konkrétně probíhá soutěž v latině? Vzhledem k jejímu postavení žáci v obou kategoriích a ve všech kolech soutěží pouze písemně, přičemž prokazují znalosti gramatiky, vztahu latiny k moderním jazykům a schopnost přeložit latinský text s pomocí slovníku. Úkoly pro všechna kola jsou zadávány jednotně formou testů, jejich autorem je – jak jinak – docent Kysučan. To, že soutěžící musí prokázat výše uvedené znalosti a dovednosti, zřejmě nikoho nepřekvapí. Velice cenné ale je rozšíření soutěže znalost reálií antického světa. Zázemí pro ústřední kolo poskytuje již tradičně díky vstřícnosti vedení školy a angažovanosti PhDr. Lenky Dvořákové Gymnázium Arabská v Praze 6 a díky tomu, že se společenství latinářů dobře zná, panovala i tam letos laskavá a přátelská atmosféra. Více než jen nezbytnou organizační podporu poskytuje již několik let milá a spolehlivá Bára Šteflová z NIDM. A co říkají na soutěž v latině i jazyk samotný účastníci?
Lucie Vychodilová – 2. ročník, Slovanské gymnázium Olomouc, 1. místo SŠ A
Jaké jsou tvé první pocity po vítězství?
Jsem ráda, že jsem vyhrála. Poměrně mě to překvapilo. Navíc, abych řekla pravdu, jsem neměla moc času na přípravu, ale něco jsem se přece jen naučila.
A copak tě k latině vůbec přivedlo?
Já jsem členkou takového římského spolku.Tak asi to. Když už se člověk zajímá o ty Římany, tak by měl umět i latinsky, že?
To je úžasné – římský spolek. A čím se zabýváte? To jsou tvoji kamarádi?
Je to taková skupina historických nadšenců po celé republice. Předvádíme období císaře Vespasiána a já jsem zatvrzelý republikán, takže to tam úplně nahlodávám, dělám tam samá spiknutí.
Aha, to je zajímavé. A jak jste si takový spolek založili? Nebo kdo přišel s tím nápadem?
Ono už takových sdružení bylo u nás v republice víc, ale to byly šermířské skupiny. My jsme založili sdružení, které se spíš zabývá životem civilních obyvatel. Založili to dva lidi z Prahy, naši kamarádi, a postupně se začali přidávat další.
Pavel Tříska – kvinta, Gymnázium Olomouc – Hejčín, 3. místo
SŠ A
Co vedlo tebe k tomu, že ses přihlásil do soutěže v latině?
Já jsem tu soutěž asi uviděl někde na internetu, když jsem hledal nějaké věci k latině. Já jsem se totiž latinu učil sám, neměl jsem žádnou učebnici, podle které bych mohl studovat. Řekl jsem si, že bych to třeba někdy mohl zkusit, no a letos jsem se konečně přihlásil – usoudil jsme totiž, že už bych se mohl dobře umístit.
Bylo u vás na škole nějaké školní kolo?
U nás na škole paní profesorka málem dostala infarkt z toho, že tu soutěž chce někdo dělat :-) Já jsem byl u nás ve školním kole sám. Napsal jsem soutěžní písemnou práci, aby se dala případně předložit. My sice máme na gymnáziu kroužek latiny, ale ten je stejně zaměřen spíš na medicínskou latinu, takže lidi, co do toho kroužku chodí, se moc nechtěli soutěže účastnit. V zemském kole jsem pak byl na druhém místě.
Jaké bylo ve srovnání se zemským kolem tohle celorepublikové?
Myslím si, že to zadání bylo myšleno jako těžší, ale mně přišlo tak stejné, protože v něm zrovna byly věci, které mi spíš šly, než ty, co byly v předchozím kole, kde byly třeba otázky na římskou mytologii a to jsem ještě moc neznal. To jsem si před tímhle kolem doplnil. Tady byly otázky o Alexandru Velikém a to jsem znal líp.
Jak bys chtěl latinu do budoucna využít?
Uvažuji, že bych ji mohl využít, kdybych šel studovat třeba historii, ale ještě nejsem úplně rozhodnutý, protože mi jde i fyzika. Takže ještě nevím, jestli latinu vůbec využiju.
Lucie Dostálová – oktáva, Gymnázium Jevíčko, 9. místo
.jpg)
SŠ A
Co tě vůbec vedlo k tomu jít do té soutěže?
Latina mě baví :-)
Ale jak to člověk zjistí, že ho latina baví? Latina není tak běžný jazyk.
No možná právě proto. Kvůli historii – v průběhu dějin se hodně mluvilo latinsky, byl to úřední jazyk.
Učíš se nějaké živé jazyky? A jaká ti přijde ve srovnání s nimi latina?
Angličtinu a němčinu. Latina mi přijde určitě náročnější, už jenom z té gramatické stránky.
A k čemu si myslíš, že latinu do budoucna využiješ?
Hlásím se na studijní obor latina na vysoké škole. Myslím si, že uplatnění není zase tak moc důležité – chci prostě studovat to, co mě baví. Ale mohla bych latinu třeba vyučovat. Nebo bych mohla bych taky mohla pracovat v nějakém historickém archívu a podobně.
Tyto studenty, stejně jako všechny další, kteří se pustí do studia latiny, možná spojuje tajemství Malého prince. Když mu totiž obchodník s pilulkami proti žízni nabízí své úžasné zboží a říká mu, kolik díky jeho pilulkám ušetří času, Malý princ si pomyslí: "Kdybych já měl padesát tři minut nazbyt,došel bych si docela pomaloučku k prameni…."
Příště: pokračování o soutěži ve francouzštině
Text a foto: Svatava Šimková, NIDM
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.