Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Odkaz na aktuální přehled výukových podcastů: Five-Minute Film Festival: 8 Podcasts for Learning (http://www.edutopia.org/blog/film-festival-podcasting-classroom-resources).
Přehled rad pomáhajících při realizaci školního podcastu.
Podcasting je stále oblíbenější metodou publikování vlastních zvukových záznamů prostřednictvím internetu. Bližší podrobnosti o něm, i to, k čemu může být ve škole využit, se můžete dozvědět například z článku Do škol přichází podcasting, který vyšel na České škole. Tentokrát se zaměříme na praktické rady, které v souvislosti s tvorbou podcastu přímo ve školní praxi shromáždili naši britští kolegové.
Je velmi obtížné nahrávat záznamy samostatně. Když si poslechnete na mluvené slovo orientované profesionální rozhlasové stanice, zjistíte, že se nikdy neomezují na čtení textů jedním hlasatelem. Vždy pracují v páru nebo ve skupině, v níž jsou kromě moderátora též další vystupující, třeba jen jako hosté. Dělá se to tak kvůli tomu, že dialog či diskuze dokážou mnohem snadněji posluchače zaujmout, třeba díky podnětným názorovým střetům.
Příprava podcastu v párech nebo ve větších skupinách dovoluje použít formu otázek a odpovědí včetně okamžitých reakcí na sdělení partnerů. Je možno rozložit klíčové body sdělení mezi všechny zúčastněné. Změna řečníků navíc udrží lépe pozornost posluchačů a je prevencí proti jednotvárnému mumlání. Vícečlenný tým si může dokonce dovolit vytvořit třeba i dramatizaci nějakého příběhu, kde je zapotřebí více rolí. Představte si například, jak jeden žák hraje hloupého a žádá jiného o pomoc s domácím úkolem. Druhé role se ujme premiant a vysvětluje prvnímu, jak úkol nejlépe splnit. Nápadů, co zdramatizovat, by se jistě našlo velké množství.
Nikdy nezapomínejte, že posluchači budou váš výtvor poslouchat dobrovolně. Budou-li se nudit, klidně toho nechají. Je proto vždy lepší mít příspěvek kratší (stačí 5–10 min.), obsažný, zajímavý a plynulý, než příspěvek dlouhý, zadrhávající a monotónní. Budete-li vybírat z většího množství předem natočených záznamů, dejte si pozor a použijte opravdu jen ty nejzajímavější pasáže.
Nejedná-li se o záznam živé události, nahrávejte svůj příspěvek po menších částech. Ty lze v případě potřeby snadněji předělat. Většinou je nejlepší nejdříve vše natočit a pak teprve editací záznamů a přidáním hudby či dalších zvuků dotvořit výslednou podobu.
Různě tématické celky oddělujte ve výsledném záznamu zvukovými předěly (max. 10 s). Dejte si pozor, ať to s nimi ale zase nepřeženete (nanejvýš asi tak po 3 min.). Typický podcast je většinou vybaven též krátkou úvodní a závěrečnou znělkou. Za ideální je možno považovat, najde-li se ve škole skupina hudebníků, která tyto zvuky pro vás vyrobí.
Úvod každého příspěvku je velmi důležitý. Začněte vždy krátkým představením školy, sebe (křestní jméno stačí) a obsahu příspěvku. Je dobré, dozví-li se posluchač hned na začátku, co může očekávat. Tím spíše pak zůstane až do konce, uzná-li obsah za zajímavý.
Při tvorbě mějte na paměti, kdo bude vaše příspěvky poslouchat a snažte se mu obsahem i formou přizpůsobit. Jinak asi budete oslovovat spolužáky, je-li tématem opakování před zkouškou, jež bude každý poslouchat prostřednictvím svého MP3 přehrávače. A jinak budete mluvit k veřejnosti a k rodičům v novinkách ze školy dostupných na internetu.
Snažte se maximálně vyhýbat čtení předem připravených textů. Vůbec nejhorší nápad je předčítat z učebnice pasáže, kterým sami dobře nerozumíte. Můžete si být jisti, že když jim nerozumíte vy, nebudou jim tím spíše rozumět ani posluchači. Snažte se pokud možno aplikovat konverzační a přátelský tón.
Každý touží po pochvale. Vybízejte proto své posluchače, aby vám dávali vědět, co si o vaší práci myslí. Publikujete-li svůj podcast běžnou formou blogu, je to snadné, neboť u každého může být připojena diskuze. Nejvhodnější je diskuze moderovaná, u níž lze zabránit vkládání zcela nevhodných a s věcí nesouvisejících komentářů. Není-li k dispozici diskuze, použijte pro zpětnou vazbu zvlášť k tomu účelu zřízený email (nikoli vlastní osobní). Na zajímavé připomínky reagujte v dalších příspěvcích.
Již asi dobře víte, že není dobré zveřejňovat na internetu takové osobní údaje, které mohou být nějakým způsobem zneužity (rodné číslo, číslo na vlastní mobil nebo domů, email, adresu, číslo kreditní karty apod.). Totéž platí samozřejmě i pro podcast. Nikdy nevíte, ke komu se váš příspěvek dostane.
Budete-li se vy sami při tvorbě podcastu bavit, můžete se vsadit, že se budou bavit i posluchači. Nebojte se experimentovat jak se svým hlasem tak s různými zvukovými efekty. Technika, kterou máte k dispozici, nemá daleko k vybavení skutečného zvukového studia. Dejte si ale pozor, abyste to nepřehnali. Opravdový profesionál užívá zvukových efektů s mírou.
Snad vám těchto pár rad inspirovaných zkušenostmi získanými přípravou učitelů na práci se službou Learning2Go Blog and Podcast v anglickém Wolverhamptonu bude k užitku. Zájemci si tam mohou najít mnoho pěkných ukázek prakticky uplatňujících zde předkládaná doporučení. Jinou ukázkou je zvukem skvěle obohacený Web oceněného eTwinningového projektu Once Upon a Blog, který propojuje druháky z Irska a Malty. Služeb napomáhajících tvorbě blogů a podcastů na celém světě rychle přibývá. Každý si může najít pro sebe tu nejvhodnější a dát se do díla (zkuste třeba Podomatic).
Moc se těšíme na dokonalé podcasty našich žáků.
zdroje: Richard Anderson - Tips for a successful school podcast, Wolverhamptonclc, March 2, 2007
Bořivoj Brdička - Do škol přichází podcasting, Česká škola.cz, 31.8.2006
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
