Jak mohou různé inteligence „Multiple Intelligenzen“ pomoci při výuce německého jazyka
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Jak mohou různé inteligence „Multiple Intelligenzen“ pomoci při výuce německého jazyka
1,2 (13 hodnocení)
Využití znalostí různých druhů inteligence při výuce německého jazyka, představení konceptu mnohočetné inteligence „Multiple Intelligenzen“, co má společného s výukou, jak pomoci žákům rozvíjet své kognitivní znalosti, příklady z praxe.
Gardnerova teorie inteligencí
Dlouhou dobu dominovala v našem myšlení představa, že pojem „inteligence" se vztahuje především ke třem oblastem našich kognitivních schopností: k matematickému, jazykovému a prostorovému myšlení.
Gardnerova teorie inteligencí vychází z toho, že neexistuje jedna, ale vícero měřitelných inteligencí. Ve své teorii rozlišuje 7 oblastí lidského potenciálu, které nazývá inteligencemi „Multiple Intelligenzen“ (MI):
Intrapersonální (porozumět vlastním pocitům, slabostem a silným stránkám, přáním; schopnost reflektovat, přemýšlet sám o sobě; seberegulace a sebekontrola)
Interpersonální (vnímat ostatní lidi, schopnost reagovat, komunikovat, být empatický, zpracovávat konflikty a řešit je)
Jazyková (vnímat zvuky, rytmy; znát význam slov a jazyka; umět argumentovat, debatovat, vyprávět příběhy)
Kinestetická (mít kontrolu nad vlastním tělem, vyjadřovat se vlastním tělem, tanec, hry)
Hudební (mít rytmus, vyjádřit různé formy hudebního vyjádření, užívat si hudby, tvořit hudbu, mít smysl pro melodii)
Prostorová (myslet v obrazech, vnímat věci v prostorových souvislostech)
Dobří učitelé mají většinou rádi svůj obor, který vyučují. Velmi často ale zažívají, že jejich žáci s nimi tento entuziasmus nesdílejí. Ve vlastní výuce německého jazyka se mi již mnohokrát vyplatilo aktivovat i ostatní inteligence na základě správně vytvořených aktivit.
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Jan Maršák31. 5. 2017
Bylo by zde ovšem dobré připomenout, že do současné doby nebyly pro podporu Gardnerovy teorie "multiple intelligences" (MI) poskytnuty žádné přesvědčivé empirické důkazy. Pouze se uvádělo, že teorie je potvrzována výsledky vzdělávání, jež byly získány aplikací této teorie přímo ve výuce, neboli, že pozitivní výsledky při aplikaci této teorie jsou vlastně její empirickou podporou. V tom je ale háček: úspěšná aplikace teorie ve výuce není testem platnosti inteligencí, protože vlastní aplikace teorie MI už předpokládá jejich platnost.
Teorie MI však trpí i dalšími principiálními nedostatky: není např. jasné, kolik inteligencí vlastně existuje. K původním sedmi se postupně někdy doplňovaly (a doplňují) další. Existují i zásadní problémy, pokud jde o vymezení (definice) významu jednotlivých MI a také s jejich psychometrickým určováním. Podle Gardnera mají být MI samostatnými moduly, jež fungují nezávisle, což je ovšem v naprostém rozporu se současnou neuropsychologií, která potvrzuje mnohonásobná propojení různých mozkových subsystémů a procesů. Bylo by možno uvádět i další empirické a pojmové problémy teorie MI. Jejich podrobná analýza je však mimo možnosti tohoto komentáře.
Ve školním prostředí můžeme žákům položit následující otázky:
Čteš a píšeš rád? Chtěl by si mluvit a diskutovat s ostatními žáky? (jazyková inteligence)
Máš rád hudbu? Hraješ na hudební nástroj? Experimentuješ rád s tóny? (hudební inteligence)
Máš rád čísla a počítání? Vyhledáváš při počítání pravidla? (logicko-matematická inteligence)
Kreslíš rád plánky? Stavíš rád mosty a domy? Hraješ rád šachy? (prostorová inteligence)
Máš radost, když se pohybuješ? Chtěl by si otestovat tvoji šikovnost? (kinestetická inteligence)
Přemýšlíš rád sám o sobě? Znáš své pocity a hranice? (intrapersonální inteligence)
Spolupracuješ rád s ostatními? Rozumíš si velmi dobře se svými spolužáky a spolužačkami? (interpersonální inteligence)
Příklady různých aktivit ve výuce německého jazyka, které podporují rozvoj různých inteligencí u jednotlivých žáků:
1. Intelligenzen im Urlaub
Spracharbeit: Sprechen
Multiple Intelligenzen-Schwerpunkt (MI-Schwerpunkt = typ mnohočetné inteligence): alle
Niveau: Mittelstufe
Dauer: 30–40 Minuten
Vorbereitung: keine
Verlauf:
1. Die Lehrer fordern die Schüler auf, sich an einen Urlaubsaufenthalt im Ausland zu erinnern, der ihnen sehr gefallen hat. Der Lehrer diktiert ihnen folgende Sätze:
Wo und mit wem hast du deinen Urlaub verbracht?
Wie lange hat dein Urlaub gedauert?
Wie war das Wetter?
Wie waren die Temperaturen?
Welche neue Klänge und Geräusche hast du dort gehört?
Hast du dort etwas gesehen, was du noch nie gesehen hast?
2. In den Gruppen beantworten die Schüler die Fragen, die der Lehrer aufgeschrieben hat.
3. Nun diktiert der Lehrer die folgenden Fragen:
Wo hast du im Urlaub gewohnt?
Hast du dich in deinem Urlaubsort schnell zurechtgefunden, oder war das sehr schwierig für dich?
Welche Melodien, Liedtexte oder Musikstücke hast du in Gedanken in den Urlaub mitgenommen?
Welche musikalischen Erfahrungen hast du im Urlaub gemacht?
Was war die beste Zeit, die du dort alleine mit dir selbst verbracht hast?
Welche Zahlen waren für dich im Urlaub wichtig?
Wer waren die interessantesten oder freundlichsten Menschen, die du im Urlaub getroffen hast?
In welchen Situationen hast du dich beim Denken und Sprechen am wohlsten gefühlt?
Hast du dich in bestimmten Momenten ganz im Einklang mit dem Himmel, der Landschaft und deinem Urlaubsort gefühlt?
4. Die Schüler bilden Gruppen und beantworten die Fragen.
Anmerkung: Die Schüler haben die Möglichkeit bekommen, ihre Gefühle und Gedanken auszudrücken.
2. Sich an Gegenstände erinnern
Spracharbeit: Wortschatz, Sprechen
MI-Schwerpunkt: räumliche Intelligenz
Niveau: Mittelstufe
Dauer: 15–25 Minuten
Vorbereitung: keine
Verlauf:
1. Die Schüler sollen sich an zehn Gegenstände erinnern, die sie auf dem Schulweg gesehen haben und die Namen dieser Gegenstände aufschreiben. Die Lehrer können bei sprachlichen Problemen helfen.
2. Die Schüler notieren, zu welchem Zeitpunkt sie den Gegenstand zuerst und zuletzt gesehen haben.
3. Der Lehrer fordert die Schüler auf, sich ein klares inneres Bild von jedem Gegenstand zu machen. Die Schüler bilden Gruppen und erklären den anderen in der Gruppe, wie sie die Gegenstände visualisiert haben und wann sie die Gegenstände gesehen haben.
3. Spaß mit Mathematik
Spracharbeit: Hörverstehen und exaktes Ausführen mathematischer Anweisungen
MI-Schwerpunkt: mathematisch-logisch
Niveau: Mittelstufe
Dauer: 10 Minuten
Vorbereitung: keine
Verlauf:
1. Der Lehrer teilt den Schülern mit, dass er die Gedanken lesen kann und dass er das in der Klasse demonstrieren wird. Der Lehrer schreibt auf ein Blatt Papier Ein grauer Elefant aus Deutschland, faltet das Papier so, dass niemand lesen kann, was darauf steht. Der Lehrer gibt das Papier einem Schüler und bittet ihn, das Papier bis zu Ende der Stunde aufzubewahren, ohne es zu lesen.
2. Der Lehrer schreibt das Alphabet an die Tafel und unter jeden Buchstaben schreibt er fortlaufend eine Zahl, mit 1 beginnend, d.h. 1 unter A, 2 unter B, 3 unter C, 4 unter D usw.
3. Die Schüler nehmen sich Papier und Bleistift und der Lehrer gibt ihnen folgende Anweisung:
Denk an eine Zahl zwischen 2 und 9.
Multipliziere die Zahl mit 9.
Addiere die beiden Ziffern dieser neuen Zahl.
Subtrahiere 5.
Finde für diese Zahl den entsprechenden Buchstaben des Alphabets an der Tafel.
Schreib den Namen eines Europäischen Staates auf, der mit diesem Buchstaben beginnt und endet.
Schreib den Namen eines vierbeinigen und sehr schweren Tieres auf, das mit dem zweiten Buchstaben dieses Landes beginnt.
Schreib die typische Farbe dieses Tieres auf.
4. Der Lehrer bittet den Schüler, der am Beginn der Aktivität das Papier bekommen hat, vorzulesen, was der Lehrer auf das Papier geschrieben hat.
1. Der Lehrer bittet die Schüler, an einen Text zu denken, mit dem sie vor Kurzem gearbeitet haben. Der Lehrer fordert sie auf, die Wörter aus dem Text zuzurufen, die sie sich gemerkt haben. Der Lehrer schreibt die Wörter an die Tafel.
2. Der Lehrer zeigt auf ein Wort. Dann erklärt er den Schülern, dass er mit diesem Wort einen Satz bilden wird. Die Schüler sollen in Partnerarbeit den Satz erraten, wobei der Lehrer als Hilfe den Rhytmus des Satzes klatscht oder auf einem Tamburin klopft. Der Lehrer darf aber nicht den Satz selbst sagen. Der Lehrer wiederholt den Rhytmus, sooft die Schüler das möchten.
3. Der Lehrer fragt die Schüler nach ihren Vorschlägen. Wenn jemand einen Satz vorschlägt, der dem Original sehr änlich ist, lässt der Lehrer den Satz wiederholen. Der Lehrer signalisiert nonverbal, dass das nicht genau der Satz ist, den er sich ausgedacht hat, aber er ermuntert die Klasse, weitere Vorschläge zu machen. Der Lehrer verwendet nur Mimik und Gestik, um den Schülern den originalen Satz zu entlocken.
4. Auf diese Art und Weise macht der Lehrer mit anderen Wörtern an der Tafel weiter.
5. Nach einiger Zeit könnte der Lehrer einen Schüler bitten, seine Rolle zu übernehmen.
5. Lüge oder Wahrheit?
Spracharbeit: Schreiben, Sprechen
MI-Schwerpunkt: interpersonal und intrapersonal, logisch
Niveau: Mittelstufe
Dauer: 40 Minuten
Vorbereitung: keine
Verlauf:
1. Jeder Schüler soll sechs Sätze über sich selbst schreiben. Zwei bis vier Sätze sollten gelogen sein.
2. Der Lehrer bildet die Gruppen. Ein Schüler beginnt, die Sätze, die er geschrieben hat, den anderen zu diktieren. Der sagt den anderen auch, wie viele der sechs Sätze Lügen sind, er darf aber nicht verraten, welche.
3. Die anderen Gruppenmitglieder diskutieren die Sätze, um zu entscheiden, welche von ihnen aus ihrer Sicht gelogen sind. Dabei versuchen sie, ihre Spekulationen möglichst gut zu begründen.
4. Der betroffene Schüler hört die Lösungen und die dazu gehörigen Erklärungen an, darf seine eigenen Sätze aber erst am Ende der Präsentation kommentieren. Die anderen können weitere Fragen stellen.
5. Die Schritte werden wiederholt, sodass jeder Schüler die Möglichkeit erhält, seine sechs Aussagen zu diktieren.
Závěr:
Při učení cizích jazyků je nutná metodická rozmanitost, aby bylo dosaženo úspěchu u všech žáků s jejich rozdílnými učebními styly. Dvojité kódování učebních obsahů (kognitivní a motorický) vede k rychlejšímu a trvalejšímu uchování v lidském mozku. Střídání aktivní a pasivní fáze učení je předpokladem úspěšného učení.
