Jak mateřské školy hodnotí RVP PV a jeho naplňování v praxi

Od 1. 9. 2007 pracují všechny mateřské školy povinně podle pravidel, která jim stanovuje Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV). Školy v souladu s jím danými pravidly vytvářejí vlastní školní vzdělávací programy (ŠVP), které postupně naplňují.

V průběhu roku 2009 se ve VÚP uskutečnilo šetření mapující situaci v mateřských školách. Do vybraných škol byly rozeslány dotazníky, formou ankety jsme oslovili profesní organizace sdružující předškolní pedagogy. Ptali jsme se pedagogů, zda jim RVP PV vyhovuje, jak hodnotí nabízenou vzdělávací a metodickou podporu zavádění RVP do praxe a jaké mají zkušenosti z dosavadní pedagogické práce - pozitivní i negativní.

Názory na RVP PV

Většina pedagogů hodnotí RVP PV příznivě. Oceňují, že RVP PV svým pojetím, obsahem, formami i metodami práce maximálně zohledňuje vývojové i individuální potřeby předškolních dětí a že nabízí dostatečný prostor pro samostatnou a tvůrčí činnost pedagoga. Osobnostní přístup k dětem a integrované pojetí vzdělávání pedagogům vyhovuje. I když to pro ně představuje obtížnější a náročnější práci, toto pojetí vítají, stejně jako možnost vytvářet vlastní ŠVP. Stále však zůstává určitá skupina těch nespokojených (dle provedeného šetření cca 10 %), kterým RVP PV příliš nevyhovuje a kteří jej úplně nepřijali. Vadí jim větší míra osobní odpovědnosti, vyšší profesní nároky, nevyhovuje jim volnější způsob práce, nevědí si rady s individualizovaným přístupem k dětem, integrovaným vzděláváním, prostorem pro vlastní tvořivost a invenci.

Hodnocení vzdělávací a metodické podpory zavádění RVP do praxe

Pedagogové uvádějí, že bez dostatečné přípravy na nové formy a metody není práce podle RVP PV jednoduchá. Podle jejich názoru však dobře připraveni vždy nebyli, s dosavadní metodickou podporou a pomocí zcela spokojeni nejsou. Upozorňují na mnohdy nedostatečné proškolení k RVP PV, omezenou dostupnost dalšího vzdělávání, velmi různou kvalitu vzdělávacích akcí a nedostatečnou koordinaci v jejich obsahové nabídce i organizaci. Uvádějí, že pro kvalitní práci si stále potřebují rozšiřovat své poznatky a osvojovat si nové dovednosti (např. v právní oblasti, tvorbě ŠVP a TVP, pedagogické diagnostice, evaluaci a hodnocení). V rámci svého profesního růstu by přivítali metodickou pomoc i v dalších oblastech, které jim v praxi přinášejí problémy; zajímají je např. otázky, jak co nejlépe připravit dítě na vstup do školy, jak dostatečně podporovat rozvoj řeči a jazyka dětí, jak si poradit s dítětem s poruchami chování či učení apod. Za důležitou považují také průběžnou podporu orientace v právní oblasti.