I počítačové hry se stávají zajímavými a propracovanými zdroji poznání v hodinách dějepisu. Ač nám mnohdy organizační, finanční a technické podmínky neumožňují plné verze her nainstalovat, lze využít alespoň jejich trailery či videa zachycující části herních příběhů. V této aktivitě žáci pracují právě s ukázkami z dějové linky hry Assassin’s Creed: Odyssey (2018), v nichž hledají rekonstrukce významných míst v Athénách.
Cíl výuky
Žáci s pomocí ukázek z počítačové hry porovnávají digitální rekonstrukce významných míst v Athénách s jejich současným stavem a vyhodnocují, jak byla rekonstrukce zdařilá.
Stupeň vzdělávání: 2. st. ZŠ
Věková skupina: 6. ročník ZŠ
Vzdělávací obor: dějepis
Tematický okruh: nejstarší civilizace; kořeny evropské kultury
Časová dotace: Výuka: 45 minut (pokud chcete jít do hloubky, může být i 90 minut), příprava: nachystání odkazů a zařízení připojených k internetu
Pomůcky: pro skupiny připravený Padlet nebo jiná virtuální nástěnka pro sdílení práce, zařízení připojené k internetu, odkazy (linky nebo QR kódy)
Žáci s pomocí ukázek z počítačové hry porovnávají digitální rekonstrukce významných míst v Athénách s jejich současným stavem a vyhodnocují, jak byla rekonstrukce zdařilá.
Přínos využití digitálních technologií: Žáci se učí vnímat videozáznam digitální rekonstrukce z počítačové hry a sdílet tato data s ostatními spolužáky do virtuální nástěnky.
Popis vzdělávací aktivity:
Evokace (5 minut): Vyučující promítne žákům v prezentaciscreen rekonstrukce starověkých Athén ze hry Assassin’s Creed: Odyssey (2018) a vyzve žáky k popsání míst, která na snímku považují za důležitá, mohou je vyznačovat např. pomocí fixu na interaktivní tabuli. Všimnout by si měli chrámů, sochy, hradeb, menších obydlí, úředně nebo sakrálně vypadajících staveb. Poté vyučující seznámí žáky s tím, že jde o screen města Athény z počítačové hry, která se snažila ve své vzdělávací edici dosáhnout co největší odborné přesnosti při rekonstrukci vybraných řeckých měst, a žáci v hodině vyzkouší, jak se jim to povedlo.
Uvědomění si významu nových informací (30 minut): Do skupin získají žáci pracovní list (může být i online) s kontextuálními informacemi o řeckých polis a Athénách v době Perikla, také odkaz na video ze hry o Athénácha odkaz na Padlet (či jinou virtuální nástěnku) pro sdílení jejich práce. Úkolem žáků je prohlédnout si video ze hry a vložit do příslušných sekcí obsahujících současnou podobu vybraných částí města jejich rekonstrukci ze hry, doporučuji jednotlivé sekce rozdělit mezi skupiny. Ve videu jsou také znatelné aspekty z každodenního života Athéňanů, např. řemeslné práce, politické diskuse, soud, divadlo, trhy atd., je tedy možné vytvořit i takovou sekci a nesoustředit se pouze na budovy a místa.
Reflexe (10 minut): Padlet je možné promítnout přes projektor a společně si prohlédnout výsledky práce skupin. Žáci s vyučujícím pak společně hledají odpovědi na otázky: Jak působí Athény ve hře? Co nám počítačové rekonstrukce ve hře mohou ukázat navíc? Proč tvůrci hry chtěli spolupracovat s odborníky, jako jsou historikové a archeologové? Co jsou limity herních počítačových rekonstrukcí? Může být hra dobrý výukový zdroj?
Příklad práce s využitím Padletu, autor díla: Pavel Žalský
Příklad práce s využitím Padletu, autor díla: Pavel Žalský
Příklad práce s využitím Padletu, autor díla: Pavel Žalský
Příklad práce s využitím Padletu, autor díla: Pavel Žalský
Reflexe
Využití počítačové hry k rekonstrukci podoby Athén bylo pro žáky velmi atraktivní a lákavé, ač by si samozřejmě hru nejraději sami zahráli. Obtížnější pro ně bylo navyknutí na způsob práce s videem, které bylo potřeba zastavovat, někdy i přehrávat zpět – žáci jsou běžně navyknutí video prostě „nechat plynout“ a toto pro ně bylo nové, nicméně zvládnutelné. Závěrečné otázky cílí zejména na zamyšlení se nad využíváním her a jiných popkulturních zpracování jako výukových zdrojů, žáci i přes nízký věk dokáží poměrně dobře popsat limity i výhody takových zdrojů.
