Většina z nás zná panteon Národního muzea nebo Slavín na Vyšehradském hřbitově a máme povědomí o tom, proč je důležité připomínat si významné osobnosti spojené s naší historií. Samotná otázka, kdo má být součástí panteonu v Národním muzeu vyvolala obrovskou diskusi. Žáci v této aktivitě s pomocí různých internetových zdrojů a umělé inteligence zkoumají, jak by mohl vypadat panteon osobností Krkonoš. Právě jedna z nich, hrabě Harrach, se nově dostala do panteonu Národního muzea.
Stupeň vzdělávání: 2. st. ZŠ
Věková skupina: 8. ročník
Vzdělávací obor: dějepis
Tematický okruh: člověk v dějinách
Časová dotace: Výuka: 45 minut, před tím je potřeba připravit sdílený Padlet pro třídu a odkazy na zdroje
Pomůcky: pro pracovní skupiny zařízení připojené k internetu, pro učitele projektor a prezentace se zadáním, sdílený Padlet nebo jiná virtuální nástěnka pro všechny
Vzdělávací cíle:Žák na vybraném příkladu demonstruje, jak osobnosti nabývají s postupem času na historickém významu
Přínos využití digitálních technologií/komentář z pohledu rozvoje DK:
pro pracovní skupiny zařízení připojené k internetu, pro učitele projektor a prezentace se zadáním, sdílený Padlet nebo jiná virtuální nástěnka pro všechny
Zapojení do společnosti prostřednictvím digitálních technologií
Žák vytvoří s pomocí AI grafický výstup, který po vložení do virtuální nástěnky doplní o patřičný popisek.
Metodická poznámka: Někteří žáci mají tendenci kopírovat texty z internetu a bezmyšlenkovitě je vkládat jako popisek, buďte důslední v tom, aby opravdu vymysleli a napsali tři vlastní věty o dané osobnosti.
Popis vzdělávací aktivity
Evokace (5 minut): Na začátku vyučující s žáky vymezí termíny „panteon“ a „slavín“ jako místo, kde jsou shromážděny sochy a busty připomínající významné osobnosti – například konkrétního národa – a jako fenomén, který se začíná více objevovat v 19. století v souvislosti s rozvojem nacionalismu a vlastenectví.
Uvědomění si významu nových informací (30 minut): Žáci ve skupině použijí digitální zařízení a nejprve prostudují informační zdroje k vybrané osobnosti Krkonoš (viz zadání pro žáky v prezentaci v příloze); osobnosti je možné skupinám přidělit, eventuálně si je žáci mohou vylosovat nebo sami vybírat (je pak ovšem pravděpodobné, že si více skupin zvolí stejnou osobnost). Informace mohou v případě potřeby hledat i v dalších zdrojích.
Poté s pomocí umělé inteligence Craiyon(lze jistě využít i jinou) vytvoří návrh busty či sochy osobnosti. Použijí při tom klíčová slova v anglickém jazyce. Je nutné, aby jedno ze slov v zadání bylo „statue“ nebo „bust“, aby osobnost byla rozpoznatelná, měla by mít také nějaký jasný symbol či atribut, např. u Bohumila Hanče se nabízí lyže, u Františka Kavána malířské plátno atd.
K hotovým obrazovým návrhům žáci vytvoří popisky v rozsahu maximálně tří vět, v nichž vysvětlí historický význam osobnosti. Vše potom vloží do sdíleného třídního Padletu.
Reflexe (10 minut): V závěru hodiny je možné společný, v Padletu vytvořený panteon Krkonoš promítnout na interaktivní tabuli a diskutovat o tom, proč vybíráme právě takové osobnosti a ne jiné a jakými formami si je připomínáme – například tím, že po nich pojmenováváme ulice a další důležitá místa.
Ukázkový Padlet s variantami vypracování doprovodného textu v různorodé kvalitě, autor díla: Pavel Žalský
Zkušenosti s použitím materiálu ve výuce:
Osmáci byli rádi za tvořivou hodinu, zároveň to pro ně nebyla úplně snad aktivita, která by měli hotovou za několik minut. Některé skupiny se o „své“ osobnosti chtěly dozvědět více a hledaly informace v dalších zdrojích. Zjištěné údaje pak zapracovali do nové podoby sochy.
