„Internetoví“ studenti považují kopírování za nezávadné

Se zajímavým příspěvkem do diskuse týkající se problematiky neoprávněného kopírování a využívání výsledků duševní práce jiných autorů ze strany studentů vystoupila na druhém ročníku mezinárodní konference o plagiátorství profesorka Sally Brownová z Leeds Metropolitan University. Konferenci pořádala koncem června letošního roku organizace Plagiarism Advisory Service (poradenská služba proti plagiátorství).
Profesorka Brownová si během své pedagogické praxe na univerzitě povšimla postupné změny postoje studentů k otázce kopírování a opisování. Zejména v poslední době se plagiátorství značně rozmáhá a studenti jej vnímají jako cosi normálního a nezávadného. Ke kopírování, opisování a dalším případům zcizování práce jiných tvůrců pochopitelně docházelo i v minulosti. Moderní technologie však umožňují tyto aktivity provádět v mnohem větší míře při vynaložení velmi malého úsilí. Nepůvodní práce není často jednoduché rozpoznat. Nepoctiví studenti leckdy rafinovaně kombinují pasáže vlastního textu s cizím. Doba, kdy se studenti profesorce Brownové pokoušeli odevzdat identické kopie prací svých kolegů a vydávali je přitom za své dílo, je již dávno pryč. Aby odhalila příčiny plagiátorství mezi studenty, provedla profesorka Brownová důkladnou analýzu tohoto problému. Ukázalo se, že důvodů pro opisování je mnoho a některé jsou poněkud překvapivé. Klasickou pohnutkou pro vytvoření podvodného díla je snaha usnadnit si práci a ušetřit čas potřebný k vypracování úkolu. V tomto případě se najde řada studentů, kteří jsou ochotni autorovi předlohy za kopii zaplatit. Bohužel jsou také studenti, kteří se neštítí použít k získání kopie metod nátlaku a zastrašovaní. K poměrně obvyklým důvodům studentského plagiátorství patří neobratnost pedagogů při zadávání úloh. Shodné zadání rozdané mezi několik řešitelů či stejné datum odevzdání více úloh současně vybízí mnohdy studenty k nečestnému postupu. Překvapivým zjištěním bylo, že nemalé množství studentů se stává plagiátory „z neznalosti", „ze zvyku" a jaksi „omylem". Tito studenti jsou neznalí pravidel práce s prameny a informačními zdroji, neumějí správně citovat výchozí dílo a nedokážou sestavit bibliografické odkazy. Z internetu  jsou zvyklí na možnost neomezeného kopírování a na projekty s liberálním či nejednoznačným postojem k autorskému právu.
Proti neoprávněnému kopírování a opisování neexistuje žádná zcela spolehlivá ochrana. Jsou sice k dispozici různé softwarové prostředky pro odhalování plagiátů, tyto nástroje je ale vždy možné nějakým způsobem obelstít. Jako alespoň částečnou obranu vůči neregulérně pracujícím studentům navrhla profesorka Brownová následující opatření: Pedagog musí důkladně seznámit studenty s pravidly práce s prameny a informačními zdroji. Měl by je zasvětit do a vychovávat v oblasti „kultury práce s informacemi". Úlohy je nutno zadávat tak, aby studenti prokázali osobní znalost věci či předložili záznamy o průběhu prací. V neposlední řadě je studenty potřeba informovat o existenci trestů a postihů, jež je mohou za případné plagiátorství potkat.

výchozí zpráva /anglicky/