Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Materiál vznikl v rámci projektu spolufinancovaného Evropským sociálním fondem (ESF).
Se začátkem nového školního roku vám nabízíme pestrou mozaiku informací a zkušeností, kterou pro vás připravili garanti jednotlivých vzdělávacích oborů či oblastí. Věříme, že náměty, které jsou pro vás připraveny, využijete při vaší pedagogické práci.
Ve spolupráci Národního ústavu pro vzdělávání a Krajského centra vzdělávání a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky v Plzni byla vytvořena webová aplikace www.evropskejazykoveportfolio.cz, která je zdarma dostupná od ledna 2013.
Evropské jazykové portfolio (EJP) je majetkem uživatele, čili žáka nebo studenta, a doprovází ho v procesu učení se cizímu jazyku, je zrcadlem a úložištěm všech jeho učebních aktivit. EJP sehrává nezastupitelnou roli při provázanosti referenčních úrovní Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, rámcových vzdělávacích programů a školních vzdělávacích programů. EJP nabízí nejenom odpovídající deskriptory pro různé věkové kategorie žáků a studentů, na základě nichž se mohou prakticky seznámit s řečovými dovednostmi a zároveň sledovat vlastní postup v učebním procesu, ale usnadňuje také učiteli plánování, monitorování a hodnocení učebního procesu. Z těchto důvodů je EJP ideálním doplňkem komunikativně vedené výuky cizích jazyků.
Pokud jsou klíčové kompetence stěžejním pojmem a cílem současného vzdělávání, tak EJP nabízí ideální nástroj, který umožňuje jejich realizaci a rozvoj. EJP podporuje aktivní přístup žáků, kteří se díky němu učí hodnotit své vlastní výsledky, uvědomují si lépe roli cizích jazyků a kultur. Vytvářejí si vlastní Jazykový pas, kde zaznamenávají informace o svém pokroku v cizích jazycích, a tím dělají první kroky k uvědomění si budoucího profesního rozvoje.
Mgr. Kamila Sladkovská
Vzdělávací obor Dějepis poskytuje ve školní praxi mnoho příležitostí ke vstupům do historie s vazbou na aktuální světové i domácí události. Letos je takovým příkladem stoleté výročí zahájení první světové války, která ve svých důsledcích ovlivnila zásadně i dějiny našeho státu, měla za následek vznik a později i dva rozpady Československa.
Školní dějepis umožňuje zpřístupnit dnešní generaci žáků válečné události a dobové prostředí i klima, např. tím, že žáci budou vedeni k práci s rodinnou pamětí, k rozvoji „malých“ dějin mapujících běžný život lidí v první světové válce. Může k tomu sloužit téma „Můj pradědeček (nebo jiný příbuzný) jako voják rakousko-uherské armády nebo legionář“, při kterém žáci vyhledávají materiály z rodinného archivu, dobové fotografie, dopisy polní pošty nebo osobní deníky a jiné rodinné artefakty.
Příležitost poskytují také školní projekty, například na téma „Všední den v zázemí první světové války“, kde prameny mohou být dobový tisk a kroniky, nebo „Kdo byli padlí vojáci, rodáci z naší obce“, „Školní kronika jako zrcadlo Velké války“ či „Stravování a odívání za první světové války“.
RNDr. Josef Herink
Při úpravách Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání v roce 2013 byl mimo jiné akcentován také význam účelného chování při ohrožení v každodenních rizikových situacích i při mimořádných událostech. Je žádoucí, aby si žáci osvojili základní praktické dovednosti a postupy, které jim pomohou řešit nenadálé situace, kdy jde opravdu „o životy“ – ať už jejich, či lidí okolo nich. Učitelům 1. stupně základních škol může s přípravou výuky zaměřené na rozvoj takových dovedností pomoci soubor článků „Ochrana člověka za mimořádných událostí“, zveřejněný na Metodickém portálu www.rvp.cz.
Prioritně se sice věnuje vzdělávání na 2. stupni ZŠ, většina jeho rad a metodických doporučení je ale přenositelná i do výuky na 1. stupni ZŠ. Pedagogové se tak mohou dozvědět, na základě čeho plánovat výuku, co, kdy, kde a jak učit, proč využívat metodu simulací a co je vlastně postup „ZÁPOLÍM“. Ve volně dostupné metodické příručce přiložené k článkům pak naleznou nejen podrobněji rozpracovaná teoretická východiska výuky, ale i soubory tematicky strukturovaných vzdělávacích aktivit. Přílohovým bonusem jsou i ukázkové hovory s tísňovou linkou, sestavené jedním z lékařů pražské záchranné služby.
Mgr. Simona Šedá
Zeměpis jako vzdělávací obor má nezastupitelné předpoklady zajišťovat propojení přírodních, společenskovědních, technických a dalších poznatků, navíc přispívá k formování společenského a environmentálního vědomí žáků. Jedním z témat, které lze takto aplikovat na podporu rozvoje geografického myšlení žáků, je geografikum (prostorové rozmístění) světové výživy. Výživa obyvatel ve světě vykazuje značné rozdíly. V málo vyspělých (rozvojových) zemích je hlavním problémem zajištění dostatku potravin a zdrojů pitné vody pro základní výživu obyvatel i zajištění vhodné struktury přijímaných živin. V kontrastu s tím ve vyspělých zemích je mnohdy nadbytek potravin, které jsou snadno dostupné, což má v souvislosti s nevhodným životním stylem za následek rozvoj celé řady chorob.
Geografické rozmístění světové výživy ovšem ovlivňují i přírodní podmínky, klima a také historické, náboženské, politické, hospodářské a společenské dispozice. Zeměpisnou tematiku rozmístění výživy ve světě a její vlivy na zdraví lidí lze mezipředmětově propojovat ve školní praxi s výukou řady dějepisných i přírodopisných témat, s výchovou k občanství a s výchovou ke zdraví. Mnoho faktů a podnětů k této tematice naleznou učitelé v monotematickém čísle časopisu Dnešní svět, číslo 5, ročník 2013/2014 (www.terra-klub.cz).
RNDr. Josef Herink
Rok 2015 by se měl stát rokem technického vzdělávání. Ministr školství vyzval podniky ke spolupráci a podpoře polytechnické výchovy v mateřských a základních školách a mimo jiné spolu s prezidentem Svazu průmyslu a dopravy navrhl podpořit využití stavebnic typu Merkur v základních školách. Sestavit z plechových dílků pomocí šroubků a matiček velikosti M 3,5 třeba jen jednoduchý model vyžaduje už poměrně velkou zručnost a značnou dávku trpělivosti. Je to jedna z mála dětských konstrukčních stavebnic (možná jediná), kde ke spojování dílků neslouží jednoduchý mechanismus či systém, ale je třeba skutečný spojovací materiál a nářadí.
Stavebnice Merkur ale není jediná, kterou lze využít. Příkladem jednoduchého systému spojování je využití magnetů. Magnetické stavebnice mají své kouzlo a velký potenciál pro využití v polytechnické výchově, ale i v matematice, fyzice a chemii. Za všechny jmenujme Geomag a Magformers. Systém Geomag tvoří magnetické tyčinky, poniklované kuličky a plastové panely. Základem stavebnice Magformers jsou plastové mnohoúhelníky, které mají uvnitř hran umístěné drobné neodymové magnety. Oba tyto systémy lze velmi dobře kombinovat. Nabídku stavebnic lze najít například na stránkách http://www.svet-stavebnice.cz/ a http://www.stavebnice.org/.
Mgr. Daniela Růžičková
V lednu letošního roku bylo na stránkách České školy uveřejněno memorandum Informační gramotnost pro žáky. Podepsalo ho více než 80 učitelů základních, středních a vysokých škol, kteří se výukou IT a informatiky zabývají. Přibližně ve stejné době (na konci roku 2013) začalo MŠMT ve spolupráci s NÚV připravovat Strategii digitálního vzdělávání. Opatření, která strategie navrhuje, lze rozdělit do následujících sedmi směrů:
Do přípravy strategie se zapojila celá řada učitelů, kteří podepsali výše zmíněné memorandum. Strategie digitálního vzdělávání by měla být po veřejné diskusi na Metodickém portálu rvp .cz a po vnitřním i meziresortním připomínkovém řízení předložena do konce října 2014 vládě ke schválení. Vzápětí by se mělo začít s její realizací.
Mgr. Daniela Růžičková
Metoda CLIL, která vznikla v 90. letech 20. století, zaujala během následujících let výsadní místo v evropské jazykové politice. Pedagogická veřejnost v ČR ji zná, přesto je v českých školách stále málo rozšířena. Otázkou zůstává, proč tomu tak je, když se jedná o dynamickou metodu s jednoznačně pozitivním vlivem na žáky. CLIL je jednou z možných strategií jazykového vzdělávání, kdy je obsah nejazykového předmětu vyučován prostřednictvím cizího jazyka. Jazyk je tak spíše prostředkem pro výuku vzdělávacího obsahu a ten se naopak stává základem pro výuku jazyka. Jeho velkou přidanou hodnotou je bezděčné osvojování cizího jazyka, což zvyšuje efektivitu výuky a vede k trvalejším výsledkům. Sami žáci jsou v hodinách více motivováni, neboť jejich jazykové kompetence se rozvíjejí v reálných situacích, setkávají se s autentickými materiály, a proto jim probíraná látka přijde smysluplnější a zajímavější. Neučí se novou odbornou slovní zásobu, ale nové informace analyzují, hodnotí a demonstrují ostatním. Zejména mají možnost si hned při hodině ověřit nově nabyté jazykové dovednosti. Pro žáky je tato metoda zajímavá také tím, že klade důraz na využití různých forem vizualizace, jazykových i nejazykových opor a časté využití IT technologií. Úspěšná implementace CLILu do výuky však záleží na řadě faktorů: výborném ovládnutí cílového jazyka učitelem, důsledné spolupráci mezi učiteli jazykových a nejazykových předmětů, technickém zázemí školy atd. Na učitele klade CLIL velké nároky, protože předpokládá pečlivou a kvalitní přípravu, navíc se musí potýkat s nedostatkem kvalitních materiálů. Těm, kteří se rozhodnou tuto metodu do výuky zařadit, mohou být užitečným pomocníkem dvě inspirující a návodné metodické příručky, které vznikly v rámci Národního ústavu pro vzdělávání: CLIL aneb moderní vzdělávání pro 21. století – dostupná na www.rvp.cz.
CLIL ve výuce – najdete na www.nuv.cz. V květnu 2014 také proběhl ve spolupráci NÚV s Britskou radou celostátní kulatý stůl „CLIL – nové trendy a výzvy“. Obsahem stolu bylo zavádění metody CLIL do školní praxe.
Mgr. Veronika Sováková
Dostatek pohybu a odpovídající výživa patří mezi základní životní potřeby žáků, jejich pohybový a výživový režim těmto potřebám ale často neodpovídá. Důsledkem je pokles tělesné zdatnosti, nevyrovnaný příjem a výdej energie, nárůst obezity i dalších zdravotních oslabení. MŠMT proto vyhlásilo pokusné ověřování programu Pohyb a výživa (POP PaV), které má na 33 základních školách ověřit možnosti ovlivňování pohybového a výživového režimu žáků při cílené spolupráci škol, družin, jídelen a rodičů žáků. Ověřování, které se na školách rozběhlo od 1. září 2014, obsahově připravila PdF MU Brno a manažersky jej řídí NÚV.
Účastníci ověřování mají k dispozici motivační, metodické a pracovní materiály. Z nich se vybírají pohybové a výživové aktivity a hodnotí se jejich účinnost v denním režimu. Motivačním prvkem je šest pravidel (VIP). Při jejich dodržování se mohou žáci považovat za důležité osoby a označovat se „VIP žák“. Podobně to může být i v případě tříd, družin, jídelen a škol.
Veškeré materiály a informace jsou na adrese http://pav.rvp.cz/.
PaedDr. Jan Tupý
Oblast Umění a kultura není „zbytným luxusem“, ale součástí našeho života, kultury a světa, ve kterém se máme díky uměleckým oborům šanci pohybovat vnímavěji, citlivěji, empatičtěji i poučeněji. Didaktiky výtvarné, hudební, dramatické, taneční, pohybové, filmové i audiovizuální výchovy jsou proto v činnosti NÚV zastoupeny a poskytují výuce těchto oborů podporu.
Také z toho důvodu se stal Národní ústav pro vzdělávání partnerem letošního ročníku Týdne uměleckého vzdělávání a amatérské tvorby, který pořádalo Národní a informační středisko pro kulturu (NIPOS) ve dnech 17.– 25. května 2014 ve všech regionech České republiky. Cílem bylo zviditelnit všechny formy uměleckého vzdělávání a neprofesionálního umění. V celé České republice se uskutečnily stovky představení, koncertů, výstav, performancí, workshopů a mezioborových akcí. Informace z letošního ročníku jsou dostupné na adrese: http://www. amaterskatvorba.cz/index.php. V rámci „Týdne“ se ve dnech 17. a 18. května konala v Centru současného umění DOX v Praze repríza 14. celostátní přehlídky dětských výtvarných prací, která probíhala netradičně formou dvoudenního semináře. Ten se soustředil na vlastní prezentaci projektů pedagogy – účastníky 14. celostátní přehlídky v roce 2013 v Litoměřicích s názvem IMPULZY, TVORBA, PREZENTACE.
Přistupuje-li výtvarný obor k tvůrčímu procesu jako k celku a využívá-li také metod a postupů vycházejících z principů umělecké tvorby, včetně současného umění, dosahuje nejen překvapivých výsledků, ale také respektu. Další informace, projekty a fotodokumentace z akce jsou dostupné na stránkách: www.vytvarneprehlidky.cz.
PaedDr. Markéta Pastorová
Článek vyšel v časopise VZDĚLÁVÁNÍ, čtvrtletníku Národního ústavu pro vzdělávání, ročník 3, číslo 3/2014, ISSN 1805-3394. Ke stažení na http://www.nuv.cz/vystupy/vzdelavani-3-2014.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
