Odborný článek
Inovované pojetí funkce ICT koordinátora/metodika
3,0 (2 hodnocení)
Po patnácti letech vstoupil v platnost v polovině roku 2020 nový standard studia ICT metodika, někdy také nazývaného ICT koordinátor. Článek shrnuje, v čem spočívá hlavní zaměření inovovaného pojetí této důležité pozice na škole, jejímž cílem je podpora učitelů ve smysluplné integraci digitálních technologií do života celé školy.
Mohlo by se zdát, že změna standardu studia je záležitostí toliko institucí, které pořádají vzdělávací programy pro učitele, a běžné praxe škol se nedotýká. Jenže obsah pracovní náplně ICT koordinátora/metodika, který může působit na každé škole, není v žádném legislativním dokumentu blíže popsán. V praxi školy má standard značný formativní charakter na tuto pracovní činnost, resp. pracovní náplň učitele pověřeného touto činností se ve školách často odvíjí právě od tohoto standardu. V mnoha školách je ale tato pozice využívána k jiným účelům, nejčastěji pro správu školní počítačové sítě. To je samozřejmě v rozporu s metodicko-pedagogickým charakterem této specializované činnosti, kterou má vykonávat kvalifikovaný pedagogický pracovník, nikoli počítačový technik.
Předchozí standard studia z roku 2005 byl vymezen prostřednictvím klíčových cílových kompetencí a doporučených tematických okruhů. Téměř všechny vzdělávací instituce, které si studium v systému Dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) v minulosti akreditovaly, přistoupily k praxi tím způsobem, že svůj program strukturovaly přesně podle tematických okruhů uvedených jako doporučené. Těch bylo ve standardu celkem 16, např. Hygiena, ergonomie a pravidla bezpečnosti práce s ICT, Tvorba ICT plánu školy, Interakce ICT a RVP nebo Principy a možnosti počítačových sítí.
Novou verzi standardu navrhla pracovní skupina vytvořená Národním institutem pro další vzdělávání (NIDV) v souladu se zadáním Strategie digitálního vzdělávání ČR do roku 2020. Součástí této odborné skupiny byl zástupce základní školy, střední školy, vysoké školy vzdělávající učitele, zástupce NIDV i MŠMT, následně měli možnost návrh standardu připomínkovat různá odborná uskupení, například ICT panel Národního ústavu pro vzdělávání, účastníci konference Počítač ve škole 2019 nebo krajští ICT metodici (tzv. KIM) projektu Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO) NPI. Pracovní skupina chtěla založit nové směrování standardu na zkušenostech široké skupiny odborníků a praktiků ze škol při respektování moderních pedagogických trendů a zohledňování obdobných aktivit v zahraničí. To nebylo vůbec jednoduché, protože názory lidí byly v některých pohledech rozdílné.
Délka studia je minimálně 250 vyučovacích hodin po dobu nejméně jednoho roku. Nejméně 110 vyučovacích hodin probíhá jako prezenční výuka (včetně dvou čtyřhodinových exkurzí ve škole či školském zařízení a osmihodinové stáže formou stínování apod.) a nejméně 30 a nejvýše 140 hodin distanční formou (e-learning, webináře, online vzdělávání). Studium je ukončeno závěrečnou ústní zkouškou před komisí a obhajobou závěrečné práce.
Do studia by měli být přijímáni kvalifikovaní pedagogičtí pracovníci, kteří vládnou digitálními kompetencemi minimálně na úrovni B1 dle Rámce digitálních kompetencí pedagogů (DigCompEdu). To je úroveň, která je v českém jazyce označena jako Praktik, kromě potřebných znalostí vyžaduje i zkušenosti z práce ve škole.
Za klíčovou charakteristiku návrhu standardu lze označit důraz na zaměření se na práci s lidmi, jejich spolupráci a pedagogické vedení. Pedagogické vedení je v moderní literatuře označováno pojmem pedagogický leadership. V případě ICT koordinátora/metodika by bylo například žádoucí, aby sám používal postupy využívání digitálních technologií, které jsou ostatním učitelům příkladem, a přispíval ke zkvalitňování personálních vztahů ve škole. Takto vytvářené klima je předpokladem k rychlejšímu šíření pedagogických inovací.
Snahou autorů bylo, aby ICT koordinátor/metodik dovedl také vhodně využívat prvky lektorských, mentorských a koučovacích technik. Neočekává se, že tyto andragogické techniky zcela ovládne a že z něj bude profesionální lektor, mentor a kouč dohromady. Zkušenost ale ukazuje, že integrace digitálních technologií do života školy je podmíněna především postoji a hodnotami, které jednotliví aktéři vzdělávání zastávají a kterým věří. Proto je vhodné ICT koordinátory/metodiky v oblasti práce s lidmi, v jejich motivování a podporování ostatních dále rozvíjet, napomáhat kolegiální podpoře. Uvedené techniky podporují také schopnost přesvědčovat a vyjednávat, kterou ICT koordinátor/metodik využije i při jednání s vedením školy a školními dodavateli digitálních technologií.
Důležitou součástí navrhovaného pojetí studia je síťování účastníků, vznik a posilování profesních komunit odborníků, kteří si vzájemně pomáhají a podporují se. S tímto záměrem jsou nově do studia zařazeny i exkurze a stáže.
Samotné technické a technologické znalosti a kompetence musí být i nadále součástí výbavy dobrého školního ICT koordinátora/metodika. Jejich aktuálnost je ale často vázána k době, ve které studium probíhá, časem zastarají, resp. jsou překonány novými digitálními trendy a vývojem v této oblasti. Očekává se, že potřebné novinky z oboru si bude ICT koordinátor/metodik permanentně průběžně prohlubovat samostudiem i v rámci DVPP (semináře, konference, webináře, e-learning, MOOC, odborná literatura, online komunity…), jednorázové absolvování specializovaného studia nemůže průběžné vzdělávání v žádném případě nahradit.
Oproti původní verzi z roku 2005 klade nový standard menší důraz na technické a technologické aspekty samotných digitálních technologií. Důvodem jsou i změny ve způsobech provozování školní digitální infrastruktury a stále se zvyšující kvalita uživatelských rozhraní. Učitelé dnes mají oproti situaci před 15 lety k dispozici více výkonných nástrojů, které se ovládají jednodušeji a uživatelsky přívětivěji. Příkladem mohou být hojně využívané cloudové služby jako je G Suite či Office 365, jejichž používání minimalizuje nároky na technické aspekty jejich provozování na školním hardwaru (jsou provozovány na hardwaru poskytovatele) i uživatelské dovednosti pro jejich správu a užívání (mnohá nastavení mohou jednoduše měnit sami uživatelé v prostředí, které se snaží být co nejvíce intuitivní). V mnoha případech jsou také učitelé schopni vykonávat jednodušší pedagogicko-administrativní práce sami (např. správa žáků v systémech řízení výuky či nastavování práv sdílení dokumentů), a tak tuto agendu nemusí řešit specialista, který se může více soustřeďovat na metodické otázky spojené s výukou.
Celé studium je vymezeno profilem absolventa, který je popsán čtyřmi kompetencemi, ty jsou společně s výsledky učení rozpracovány následovně:
K1 – Kompetence pro vedení lidí k zavádění digitálních technologií do života celé školy a k jejich efektivnímu používání pro výuku a učení žáků
Předpokládané výsledky učení:
K2 – Kompetence mentorské, koučovací a lektorské – andragogické techniky
Předpokládané výsledky učení:
K3 – Kompetence koordinační a manažerské – řízení procesů a projektů
Předpokládané výsledky učení:
K4 – Kompetence k digitálním technologiím (technické a technologické)
Předpokládané výsledky učení:
Standard uvádí kromě kompetencí a předpokládaných výsledků učení také učivo, resp. obsah výuky a indikátory dosažených výsledků učení. Tato struktura je společná všem novým standardům vzdělávacích programů směřujících ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů pedagogických pracovníků, které MŠMT v roce 2020 zveřejnilo. Podrobnější popis je k dispozici na webu MŠMT [1] [2] [3].
Nový standard studia přináší po 15 letech od vzniku původního standardu větší důraz v práci ICT koordinátora/metodika směrem k metodicko-pedagogickým činnostem integrace digitálních technologií do života školy, na přímou práci s kolegy učiteli a na podporu jejich spolupráce při zachování původní hodinové dotace. Standard není určen přímo učitelům, ale vzdělávacím institucím, které v souladu s ním mohou žádat o akreditaci vlastního vzdělávacího programu. Učitelům tedy budou k dispozici vzdělávací programy směřující k naplňování vzdělávacích cílů daných standardem, které se vzájemně budou jistě lišit. Je na každém zájemci, pro kterou nabídku se rozhodne. Lze očekávat, že vzdělávací programy vytvořené v souladu s novým standardem budou k dispozici od konce roku 2020, paralelně s tím budou ještě souběžně vzdělávacími organizacemi nabízeny dříve akreditované programy schválené podle standardu původního, kterým ještě platnost tříleté akreditace nevypršela.
Pokud by vás zajímalo, proč se používají dva odlišné pojmy – ICT metodik i ICT koordinátor, jak se vyvíjely předchozí pokusy o změnu standardu, či jak souvisí standard DVPP s profesní kvalifikací Koordinátor v oblasti ICT v Národní soustavě kvalifikací (NSK), dovolím si zájemce odkázat na svůj článek zveřejněný ve sborníku konference Didinfo 2020 [4], ze kterého tento článek vychází.
Poznámka: Práce byla původně publikována jako – NEUMAJER, O. Inovované pojetí funkce ICT koordinátora/metodika. Řízení školy. Praha: Wolters Kluwer, 2020, roč. 17, č. 12, s. 6–8. ISSN 1214-8679.
Standard studia k výkonu specializovaných činností – koordinace v oblasti ICT [online]. 2020. [cit. 2020-12-13]. Dostupné z: https://www.msmt.cz/file/53170/download/.
Doporučení pro zpracování a realizaci vzdělávacího programu studia k výkonu specializované činnosti koordinace v oblasti ICT [online]. 2020. [cit. 2020-12-13]. Dostupné z: https://www.msmt.cz/file/53465/download/.
Rámec digitálních kompetencí učitele [online]. 2019. [cit. 2020-12-13]. Dostupné z: https://www.msmt.cz/vzdelavani/dalsi-vzdelavani/ramec-digitalnich-kompetenci-ucitele.
NEUMAJER, Ondřej. Nový standard studia ICT koordinátora/metodika (str. 23-29) [online]. 2020. [cit. 2020-12-13]. Dostupné z: http://www.didinfo.net/images/DidInfo/files/Didinfo_2020.pdf.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.